Milý Pišto

19. prosince 2008

21. července 2008

, půlrok.

Probudil jsi mě kopáním do hlavy. Ještě větší ránu do šišky mi ovšem uštědřila tvoje babička, která v noci viděla ducha. Měl bílou řízu a ukazoval prý na hromadu nevyžehleného prádla. Čistil jsem dveře do ložnice tak usilovně, až jsem do nich vyčistil flek, který jsme museli přelepit obrázkem Pata a Mata (jsou fakt hrozně sexy). K narozeninám jsi od strýce dostal Kachnu a Žabáka, taky ti vymyslel novou hru Tantalos. Hraje tak, že sedíš u stolu, naproti tobě strýc, který těsně za hranicí tvého dosahu drží nějakou lákavou věc, za kterou se usilovně natahuješ. Včera to tvého strýce bavilo skoro půl hodiny. Tvůj IT

18. července 2008

, lineární.

Předevčírem jsi (bez pláče, wow!) absolvoval druhé očkování, včera poslední cvičení kvůli klinkací hlavě. Terapeutka konstatovala, že je to ok, že už ti hlava asi neupadne a že další návštěva nutná až "chlapeček bude sám bez pomoci stát". To asi bude různě zkoumat, kolik ran a panáků vydržíš než lehneš. Dostal jsi zajímavé vysvědčení: společenský, astenický, pivotuje! Společenský jsi, nejčastěji o půl druhé ráno. Astenický znamená, že jsi buď neduživý, nebo lineární. Neduživý se mi nezdáš, takže beru spíš to druhé. Pokud jsi lineární, tak sousedovic Mareček je kvadratický. Je o dva a půl měsíce mladší než ty, ale váží stejně. Pivotuje se skutečně píše dohromady a jde prý o to, že se točíš. Podrobnosti nevím, ale jelikož se plynule točíš podél všech svých i maminčiných os, je to vlastně jedno. Vezmu-li to kolem a kolem, za to vysvědčení buď rád. Maminka v tvém věku měla hodnocení "bledý, unavený kojenec"; mně tvoje babička napsala do kojenecké knížky "Ištvánek krásně rovně sedí" (o pár let později zapomněla připsat, že "usilovně se hlásí a doufá, že ho souška učitelka vyvolá"). Kousek od domu je místní Orlovna; pokud jsem dobře slyšel, tak tam dnes děti skandovaly: "Náš bůh vyhraje!" Doufejme, že jen hrály Populous. Tvůj IT

12. července 2008

, kolo.

Tak a jsme přestěhovaní. Jaké to bylo? Inu, posledních deset dnů se můj verbální projev omezoval na opakování věty "tak to je supr" v různých kontextech a s různou intonací. Přiznávám rovnou, že při té bouračce to znělo poněkud nepatřičně. Ale pěkně popořádku a v bodech:
* Vlastní stěhování proběhlo před týdnem bez závažnějších zádrhelů, nepočítáme-li skutečnost, že tvůj strýc měl s kopce dolů přestěhovat maminčino jízdní kolo, pročež se (po letech) chvíli vezl a nějací lidé se mu prý smáli.
* O patro níž bydlí tlustí lidé. Asi kvůli nim je v domě i nákladní výtah s nosností půl tuny.
* Smál ses na hadici od vysavače, o dva dny později znovu.
* Vymalovali jsme. Druhý den jsi tyrkysovou stěnu vymaloval ještě jednou svojí močí. No co, je to tvůj pokoj.
* Dům se zatepluje. "Zavírejte okna, ať vám tam nenalezou Ukrajinci." Kdopak nám to asi radil?
* Celý týden jsem vstával v pět. Banky a jiná svinstva otevírají v centru až o půl deváté, kam se poděl duch Franze Josefa?! Tímto žádám o vytvoření sítě skřivan-friendly institucí.
* Kakáš teď výhradně na přebalovacím stole, ale za to fest. Dobrá výchova se nezapře.
* Stal se ze mě eatleader: když tě maminka cpe tuhou stravou, stojím před tebou a hlasitě mlaskám, žvýkám a polykám. Krmení pak jde jako po másle, jen to předstírané jídlo musím vždycky zajíst něčím skutečným, protože mi vyhládne. Musím být v eatleadingu fakt dobrý, když oblbnu i sebe.
* K čemu se taky dá používat vysokoškolský titul: "Vylíčení události: Dne 9. července 2008 v 18:35 hod. řídil řidič Picha Ph.D. vozidlo r.z.: 2B11385 v Brně po ul. Jihlavské ve směru od ul. Heršpické k ul. Kamenice a na křižovatce s ul. Vídeňská z důvodu nedodržení bezpečnostní vzdálenosti zezadu narazil do před sebou jedoucího vozidla."
* Co v protokolu není: padla zelená, ti dva Ukrajinci romského původu v otlučeném Opelu se rozjeli do křižovatky (u hřbitova, to se vyplatí), v dálce zahoukala sanitka, oni se lekli, dupli na brzdu a já na mokré vozovce těch šest nebo kolik metrů neubrzdil. Chlap ve škodovce za mnou taky ne. Takže Ruprt schytal jednu zepředu, druhou zezadu a teď je z něho "totálka", tj. oprava by vyšla dráž než nové auto. Čest jeho památce, spi sladce. Nechce někdo mrtvolku na náhradní díly?
* Takže jsem včera musel jet na kole. Stejně jako tvůj strýc po mnoha, mnoha letech. Značka Liberta, rok výroby zhruba stejný, jako má (měl?) Ruprt a dokonce má jen o pouhý jeden převodový stupeň méně než zesnulý vůz. Jel jsem přes kopec do Teska, jako trofej jsem přivezl balík toaletního papíru. Zrovna probíhaly žně, kochal jsem se - nebýt otrub, které se mi lepily na zpocenou pleš, nemělo by to chybu. Tvůj IT

2. července 2008

, cvrček.

+ šest (Interspar), odrůda Cavendish, minimální délka banánu 20 cm. Ve volných chvílích čteme leporelo Cvrček a mravenci. Tak za prvé: je to celé psáno v jambu - a pak že vedle Máje neexistuje kvalitní český jambický epos! Za druhé: nějak jsem měl zafixováno, že Cvrček je lehkomyslná a líná lemra, zatímco mravenci jsou velkorysí dříči. Měl jsem za to, že na konci se ten šumař zastydí a přizná, že se měl v létě víc mrskat. Jenomže čím víc to spolu čteme, tím zkratkovitější se moje původní interpretace ukazuje. Cvrček především není žádný bohémský flákač ("jak ráno vstal, už pod bradu si housle dal a hrál pak na ně bez únavy"). Dále, mravenci by si dali říct, ale zběsile plní plán - to, co odsuzují, však není Cvrčkův broadcasting, nýbrž poflakování včel, které na louce tančí ("moudrý si místo tancování na zimu jídlo raděj shání") - autor J. Z. Novák takto poměrně originálně destruuje archetyp pilné včelky. Cvrček & Co. dokonce pro unavené mravence pořádají bezplatná hudební soirée. Mimochodem, jeden Cvrček přežil díky mravenčí charitě, co se ale stalo s jeho kumpány, umrzli? Vrcholem celého příběhu je moment, kdy mravenci explicitně přiznávají, že showbyznys má svébytnou ekonomickou hodnotu ("my sami jsme ti dlužni byli. Když jsi tak pěkně v louce hrál, každý hned lehčej pracoval"). Poselstvím Cvrčkova příběhu tedy není nějaké moralizování o neprozřetelnosti střednědobého konzumu, nýbrž obhajoba dělby práce. Někdo je tady od toho, aby syslil jeřabiny, jiný prostě cvrká. A to je důvod, proč si lidi ze svých daní platí filozofy. Tvůj IT

29. června 2008

, sokoban.

Už mi z těch beden od banánů hrabe. Tímto skládám slib, že se nikdy v životě nepodívám na Kostariku, Martinik a Guadeloupe. Chiquita myslím není země, ale pokud ano, tak přísahám, že se nepodívám ani tam. Dnes jsem po menším boji vydojil dalších devět beden z Teska. Zelinář v Kauflandu mi v pátek prozradil svoje (jediné?) know-how, takže jsem dnes dokázal všech devět správně seskládat a najednou(!) odnést do Ruprta. Mezisoučet: šest (Kaufland) + devět (Tesco) + osm (správa budov FF MU). Při včerejším stěhování tvých prarodičů se ukázalo, že do Ruprta se při dobré vůli vleze 10 plných beden, kytara a řidič. My kytaru nemáme, takže naše stěhování bude snazší, byť o to méně muzikální. Tvoje maminka vyskládala naši hlavní domácí knihovnu, zabrala čtrnáct beden. Jak je to možné, vždyť já už prakticky nečtu?! Při úklidu jsem našel svoji pubertu: životopisy postav do Dungeons and Dragons a básně. Neměl jsem to srdce to vyhodit; až mi bude nejhůř, spálím je a uleví se mi. Po dýni s brambory se můžeš utlouct. Tvůj IT

27. června 2008

, stěhování.

Dopoledne tvůj tatínek obstarává kartonové bedny na stěhování: část z nich jsem měl zamluvenu v blízkém supermarketu, část se mi nějak dostala do Ruprta v centru. Zrovna se nám stěhuje katedra, a tak mi tam nějak samy naskákaly, mršky. Po obědě třídím věci a ty zbytečné vyhazuji, tj. v kontejneru končí prakticky vše, co mi přijde pod ruku. K čemu tiskárna, k čemu boty, k čemu terina?! Nikdy dřív jsem si neuvědomil, že v letech 1995-2003 byla většina mého šatníku kostkovaná. Skříň vyvrhla i některé poklady: například teď běhám mezi bytem, sklepem a kontejnery v tričku s obřím nápisem Cannabis expands the mind. Koupil jsem ho v Londýně - ach ano - bylo mi 17, zrovna jsem se rozhodl, že budu beatnik, na ramenní vycpávce saka jsem měl přišpendlenou gumovou krysu a polovinu kapesného jsem uvalil v Tate Gallery za knihu o Dalím. Hm, průvodním znakem puberty prostě je pozérství. Což mě přivádí na myšlenku, že jsem posledních pár dní viděl hned několik pozérů. Všechno to byly takové ty typy, co píšou "poesie", "rasance" a "these", takže, abych byl úplně přesný, byli to vlastně "poséři". Tolik tedy ke stěhování, tvůj IT.

24. června 2008

, lejno stoupá vzhůru.

Děti se pekelně rychle množí; svět je od neděle o čtyři kila těžší, gratulujeme. Maminka celou neděli empaticky rodila: trpěla nevolností, bolestmi v kříži, byla vzteklá. Dokonce zase došlo na moje masážní palce - a to jsem už myslel, že mi odumřely. Maminka si opět půjčila od sousedů váhu. Prý se ta mrkev s brokolicí už musela na tvém bmi podepsat. Dopoledne jsi po kojení a před vykakáním šest kilo neměl, odpoledne po vykakání už ano. Zdá se tedy, že fekálie nadnášejí! Katedra se (dočasně) stěhuje, prarodiče se stěhují, my se rovněž brzo budeme stěhovat. To není Kulový blesk, to je Hromobití! Tvůj IT

23. června 2008

, icq.


dacanka: 12:29:39: pištík dvakrát brutálně kakal, tuhé, smradlavé, obrovské
istvan: 12:30:51: to je hráč!
dacanka: 12:31:52: takové sladké miminko a takový humus
istvan: 12:32:54: to je hráč!
dacanka: 12:33:13: kakal mi to na stole
istvan: 12:33:26: to je mega hráč!

21. června 2008

, zelenina.

Jeli jsme dnes za tvými prarodiči, mimo jiné i kvůli stodesátému výročí založení tamního gymnázia. Maminka tě vzala do klokánky a šla se za svými vrstevníky vřadit do slavnostního průvodu městem. Byli tam z jejího ročníku dohromady tři, což je hanba (a prý i "vozíčkářů tam vepředu bylo několikanásobně víc"). Maminka to zdůvodňovala tím, že se zrovna nachází v hluchém věku mezi bujarým mládím a nostalgií. Víš, co je tohle? To je včerejší mrkev, dnešní dopolední sunar a narozeninová brokolice v plence, či jak říkáme my gurmáni - à la carte. Všechno to bylo pochopitelně natlačeno až po okraj, jen tak tak, že nám porce nepřetekla. Musel jsem k tomu vstát od oběda a vsadím se, že slabší povahy by se ke stolu už nevrátily. Já jsem ale tvrďák a hned tak na nějaký odpad nevrhnu. Málem jsem kdysi dokonce dokoukal Stalkera. Tvůj IT

19. června 2008

, dent.

Tlustý a líný kocour Garfield včera oslavil třicátiny. Tak, teď se konečně dozví, jaké je to být opravdu tlustý a líný. Včera jsi poprvé ochutnal něco nebílého: byť to byly jen dvě malé lžičky mrkve, zaprasil jsi sebe, maminku i sedačku. Ukazuje se, že mrkev není dobrá jen na oči - dnes se ti začaly klubat dva spodní zoubky! Dávám to do souvislostí s nedávným očkováním, tvoje tělo se vakcíně brání zuby, nehty. Tvůj IT

16. června 2008

, čípek.

Váha se zlepšila (čímž sis vysloužil očkování). Prý jsi byl při injektování velmi statečný (čímž sis vysloužil paralen v čípcích). Večer jsi byl podle očekávání hodně teplé dítě (čímž sis vysloužil první anální měření teploty). Prostě jeden lepší dárek než druhý. Nevím přesně, co do tebe v ordinaci naprali, ale tipl bych to na tekutou hysterii: kolem sedmé ses už chechtal úplně všemu, například i mému kašli. Ucpali jsme tě čípkem. Aplikovala ho maminka, z čípků já mám respekt ... jak bych to ... inu, jako pubescentnímu hypochondrovi mi jednou bylo zle z alkoholu. Dostal jsem od lékaře na rozbouřený žaludek čípky. Jenže jsem s nimi (v sedmnácti) neměl žádnou zkušenost - to víš, dítě z rozvedené rodiny - tak jsem je polykal vcelku. Jeden známý to viděl a řekl mi, že se to nejí, nýbrž strká. K tomu jsem se ovšem nesnížil, ty první tři polknuté zabraly a já zase mohl skotačit. Tudíž, synu, je-li ti tvoje zadnice milá, nepij. Tvůj IT

14. června 2008

, vonět světu.

Včera jsem v tramvaji viděl mormona, který se jmenoval Starší Apple. Maminka mě trumfla, ona prý byla v supermarketu a zjistila, že šéfová pomalé Marie se jmenuje Berta Fluxová. Dnešek je plný premiér: já ti poprvé úspěšně vyháčkoval z nosu soplíka, maminka si šla zaběhat. Nechtělo se jí, ale přesvědčil jsem ji zpěvem fanfár z Rockyho. V kombinaci s výkřikem "Pohled tygra!" tomu prostě nešlo vzdorovat. Tvoje maminka si na to běhání chtěla vzít něco do uší, ale ouha. V pohádce Pyšná princezna používá Pepíček Zíma Vladimírek Ráž květinu jako detektor nevyzrálosti a charakterových vad hrdinky. Vzpomínáš si, že dokud jí kytka vadne, tak se s ním na kládě neprojede? Inu, ani po čtyřech letech jsem tvoji maminku nedonutil dobíjet mp3 přehrávač včas, vždycky jí mezi dvěma výběhy zcela zvadne. Totéž mobil, totéž notebook; jednou se za to bude smažit v elektronkovém pekle. Nakonec tvoje maminka sebrala můj mobil, protože "je to stejně moje vina, že se to všechno vybíjí, i když to nikdo nepoužívá". Proč ti ponožka padá jen z pravé nohy, zato však dvakrát častěji než by bylo pro kojence tvého vzrůstu obvyklé? Tvůj IT