, G-word.

Cestou do práce mi volala tvoje maminka, že jsi právě poprvé řekl ... cituji ... "g". Co to má znamenat? Je možné, že bychom počali fyzika?! Na kterém slově začínajícím na písmeno g bys mohl mít zájem? Postupně jsem vyřadil výrazy goebbels, grebeníček, gulag, gymnastika a geriatrie. Zůstaly mi tak výrazy génius, gott, generální ředitel, gandhí a grupáč, tak si vyber. Nejspíš to ale znamenalo prostě jen to, že chceš už zase gargantuovsky glgat. Dnes jsem byl opět přítomen u rigorózní zkoušky, což je přežitek z doby, kdy ještě neexistovalo Ph.D. Jde o to, že ješitní a zamindrákovaní lidé touto cestou získávají poslabší titul (v našem případě PhDr.) před svoje jméno. Dnešní klient byl pěkný výlupek, jen co je pravda! Neoholený, bez saka, bez kravaty, bez chlebíčků. Kopie předložené práce nebyla podepsaná, na položenou otázku odpověděl nejasně, pokud vůbec, prostě jasný pacient. Ano, správně, byl to tvůj tatínek. Cestou domů jsem měl vyzvednout fotky z digitální předlohy zaslané emailem den předem. Byla by to dokonalá služba pro nás, sociopaty vyhýbající se teplému lidskému kontaktu, kdyby se to ovšem nemuselo vyzvedávat osobně. Do provozovny jsem dorazil ve 12:48, zrovna jim začala přestávka od jedné do dvou. Smůla, ale nic se nedalo dělat, musel jsem se hodinu poflakovat po městě. Koupil jsem si 1 párek v rohlíku, 1 levnou knihu, 1 zmrzlinu a 1 plechovku fazolí Heinz, že si jako udělám pěkný večer. Ve dvě provozovnu otevřeli a řekli mi, že jsem nesprávně a že jde o fotolab o tři vchody níž, který měl pochopitelně otevřeno celou dobu a jehož zaměstnankyně mají svéráznou životosprávu ("Stav se zítra na snídani, mám doma flašku ferneta!"). V levných knihách mají velikonoční akci. Tvůj IT

, kaplistýr.

Ha ha, zjistil jsem, že se nějaký neznámý návštěvník dostal na tuhle stránku skrz vyhledávání spojení "brutální klystýr". To se mi líbí, na jeho počest budu dnes to slovo používat častěji a pokusím se to nějak propašovat i do pondělní přednášky o Descartovi. Pravé oko se ti pořád zanáší. Kapky tomu moc nepomohly, tak tě pediatra poslala na oční klystýr. Sebrali jsme zbytky odvahy a ráno vyrazili do centra na dětské. Co si budeme nalhávat, pokud někdo potřebuje skutečně brutální klystýr, tak je to Brno ve špičce (a samozřejmě i ten trotl v jaguárovi na Úvoze, kterému asi klekly steers či co). Dnes jsem pochopil, že Rambo 4 aka To Hell and Back je vlastně instruktážní film o městském automobilismu. Výplach se nakonec nekonal, jen jsi dostal nějaké silnější kapky a prý se snad uvidí (říká oční lékař!). Vysoké umění vzbuzuje klysterické reakce: Kaplický nejdřív hrozil Brnu, že mu něco postaví, nově teď hrozí Praze, že na ni podá žalobu. Vzhledem k tomu, že ta jeho knihovna má mít ve skutečnosti jinou barvu, tak vlastně nechápu, proč se Pražané bouří. Mohli by tak přece konečně mít dvě zlaté kaplicky. Tvůj IT

, co je v domě.

Věděl jsem, že mě dnes čeká perný den, tak jsem si hned ráno nechal vyjet horoskop. Jelikož nejsem sebemrskačský snob, vygeneroval jsem si horoskop pozitivní. A jelikož horoskopům nevěřím, nechal jsem si s ohledem na lidové moudro mnoho psů zajícova smrt vytvořit horoskopy hned tři. To by v tom byl čert, aby se opravdická pravda ve větším množství nějak neukázala. #1: Jeden člověk o vás stojí. Váš kolega. Věnujte se sportu. Máte možnost si vylepšit situaci v zaměstnání i v rodině. Úspěch ve vašem snažení je na dosah! Neptun se nachází ve stejném domu jako Venuše, což je pro vaše znamení výhodné. Uff, to že má být pozitivní?! Jede po mně kolega? Mám se věnovat sportu? Nebýt toho mnohoslibného jinotaje s Neptunem ve Venušině domě ... A sakra! Teď se zrovna stavil kolega, že zítra pořádá rozlučku, protože odlétá na pár měsíců do zámoří. Děsivé, co všechno ten internet už dneska dokáže předjímat. #2: Mars se nachází ve stejném domu jako Luna, což je pro vaše znamení výhodné. Je potřeba projevit důvěru a váš partner na to čeká. Udělejte to, ještě dnes. Hvězdy se rozhodly vás podpořit, zejména Pluto má velmi dobrou pozici. Také Uran vstupuje do domu, který vám přináší jenom radost. Pokud vaše vnitřní orgány neposlouchaly, určitě se to teď zlepší. Tak teď už je to ovšem explicitně sexuální. Ještě dnes bych měl projevit důvěru v Lůně, jelikož něčí (asi moje) Pluto je v dobré pozici. Přitom do (asi mého) domu vstoupí Uran (nejspíš překlep, místo "a" tam má být "i"), což mi přinese samou radost. A vnitřní orgán mě konečně začne poslouchat. To je ovšem jasná hrozba! Budu si dnes celý den hlídat záda, jestli do mého domu nevstupuje nějaký neposlušný orgán. #3: Pozice Pluto - Neptun je prakticky nedostižná. Doporučujeme tento soulad maximálně využít. Pokud investujete do nemovitostí, dnes je váš den. Jeden člověk o vás stojí. Váš kolega. Vaše játra dostávají zabrat. Kroťte se. Opět musím smeknout před moderními technologiemi, včera jsem skutečně měl dva panáčky a svařené víno. Tímto se tedy svým játrům omlouvám. Jinak děkuji za optání, do nemovitostí neinvestuji, ale tvoje maminka ti dnes koupila čepici přes uši. Jedna brutální středa je u konce, ještě budou během semestru dvě takové, no potěš. Tvůj IT

, stereotypy.

No jasně! Ten tvůj včerejší fakáč byla dobře míněná rada týkající se opravy protékajícího záchodu! Díky kluci, teď už tomu rozumím, jste oba jedničky. Příprava na zítřejší seminář: "Jinak pravidelným přirozeným pořádkem slyší a vidí, a jinak také chutná dítě než třicetiletý muž, a ten zase jinak než šedesátník. Smysly jedněch jsou tupější a temnější, smysly druhých otevřenější a bystřejší." Cože, smysly? A kde ten de Montaigne nechal rozum? Co je ze mě třicetiletý muž, jsem temnější a tupější po všech stránkách. Nedělní návštěva se pohrdlivě vyjádřila o tvé modromodré výbavě. Doslova myslím zaznělo, že "... tady se valí v genderových stereotypech". No a co máš jako nosit, když latexové dupačky zatím nikdo masově nevyrábí? Dnes ráno jsi se strašně dlouho smál. Včera první regulérní fakáč, dnes první regulérní smích, to zavání maniodepresivní poruchou. Když už jsme u toho, tvoje babička má zítra narozeniny, takže bys jí mohl jako dárek ten nový kousek předvést. A když ty prsty zrovna správně neohneš, prostě se jen zasměj, taky dobrý. Tvůj IT

, ostenze.

Jářku, pěkná dětská malůvka. Na měsíčního kojence to není špatný výkon, řekneš si. Tvoje maminka zvolila takto primitivní kresbu záměrně. Prý. No nevím, každý asi máme ten svůj výtvarný standard jinde; já namalovat něco takového, tak se to nesnažím omlouvat, změním si jméno na Paul Klee a budu na sebe tiše pyšný. Tvoje maminka hodlá kresbu postupně doplňovat; dítě je prý schopno změnu zaregistrovat a v nějakém směru ho to obohacuje. To jsem tedy zvědav, kdo ve druhém kole vyhraje: nos nebo urin? Proč je vlastně počet prstů na ruce (pokud jsou to tedy prsty) roven počtu vlasů? Proč vypadá hlava jako dekorace na Helloween? Vlastně jediné, čemu rozumím, je oděv v barvě zaschlé stolice. Něco na mě leze, tak jsem se dnes zastavil v lékárně. U přepážky zrovna stála slečna a chtěla nějakou mast na ... "já vám to ukážu", povídá a sundává si botu. Jelikož neměla ponožku, uviděli jsme všichni tu její modřinku na nártu na vlastní oči. Štěstí, že si nešla pro mast na hemoroidy. Pak byla na řadě, cituji, invalidní bez brélí, ta si zase koupila něco, co se jmenovalo Urinal, nestyda jedna. Další vývojový milník dosažen, včera večer jsi na maminku poprvé ukázal zcela regulérního fakáče. V dnešním polopatickém seriálu účinkuje ekologický prof. PhDr. Ing. JŠ, CSc., neboť magořím a nenapadl mě žádný strip s předáváním Oskarů. Alespoň bych se mohl na to Once konečně mrknout a napsat totální spoiler. Očekávám děj tak na tři řádky, žádný rafinovaný Rambo 4. Tvůj IT

PS: Když si tak čtu seznam vítězů, už chápu, že mě žádný oskarový sanitární strip nenapadl. Pokání ... Až na krev ... Falling Slowly, společný jmenovatel je myslím jasný. Zácpa.

, totální spoiler: Rambo 4.

Drahý synu, místo ukolébavky ti povyprávím obsah filmu Rambo aka John Rambo aka To Hell and Back aka Rambo 4, který jsem měl včera to potěšení shlédnout. Na začátek je třeba říci, že se opět se potvrzuje pravidlo, že čím víc variant titulu, tím méně komplikovaná zápletka a jak sám brzy zjistíš, dramatický oblouk v tomto filmu vypadá spíš jako dramatická úsečka. Na začátku filmu jsou sestříhané zprávy, ze kterých se dozvíme, že existuje Barma a že je tam drsné živobytí. Pak je během úvodních titulků už dost jetý Rambo v Thajsku a v univerzálním hnědém tričku na palouku chytá hady. Rambo je jeduvzdorný drsňák, takže plaza normálně chytí do ruky a dá do pytle. Ten pytel s hadem pak dá nějakému Thajci a jedou domů lodí, neboť se potvrdilo podezření z předchozích dílů, že Rambo prostě žere vodu a voda/bahno zase žere Ramba. John Rambo je gentleman, protože do lodi leze jako první a ostatním pomáhá nastoupit. Po cestě rybaří lukem. Zjišťujeme, že Rambo je citlivá duše, protože ulovenou rybu daruje mnichům na džunce. Doma mu Thajec pytlonosič hada vrátí a Rambo ho zručně nasouká do nějaké bedny v hadím cirkuse. Důležité je, že předtím odfuckoval majitele cirkusu, který chtěl místo kobry úzkoprofilového škrtiče, takže Rambo je ekologicky uvědomělý. Pak za Rambem dojde samaritán a chce, aby je zavezl do Barmy, kde hodlají léčit a odborně amputovat údy skoro celé jedné vesnici. Rambo je lakonický a rovněž ho odfuckuje. Pak dojde blondýna a Rambo ji (jak jinak) odfuckuje, protože Rambo je zásadový a když jednou někoho odfuckuje, tak to prostě platí. Potom si Rambo vyková lodní šroub. V noci ale prší, což Ramba na setmělé lodi naplní zvláštní nostalgií, takže když zase dojde ta blondýna, tak už ji tentokrát neodfuckuje, protože jde o dobrou věc, áno? Takže Rambo nakopne vodní taxík, pověsí se na kormidlo, aby mu dobře vyniklo tvarované předloktí a veze samaritány do Barmy. Po cestě potkají zlé piráty a Rambo s nimi hodlá vyjednávat, dokonce jim platit! Ale oni chtěji tu blondýnu, tak je Rambo postřílí, protože Rambo je emocionálně stálý a k blondýně si už stihl vybudovat tak nějak vztah, zatímco k pirátům nikoli. Hlavnímu samaritánovi se to nelíbí, protože má pevné mravní principy. Rambo samaritány vyloží v Barmě na břehu a po cestě zpátky zapálí pirátskou loď, protože mu to s kanystrem sluší a navíc i benzín strašně žere Ramba. Pak se to ale pokazí! Do vesnice se samaritány totiž dojede armáda s necitelným chlapem v tmavých brýlích, bezbrannou vesnici vystřílí minomety, samaritány zajmou a jednoho pak dají ožrat k barmským prasatům. Za několik dní za Rambem dojde chlap s deštníkem a řekne Rambovi, že selanka skončila a že je potřeba, aby vodním taxíkem dovezl žoldáky do Barmy. Rambo přes noc zase kuje a něco si vyková. Pak se opět jede na lodi a žoldáci se představují, přičemž velitel žoldáků se snaží s Rambem vyvolat spor, protože zjevně neviděl předchozí díly. Rambo ho ale mlčky odfuckuje a protože je důstojný, hledí si kormidla. Když přistanou, chce jít Rambo s nimi, ale velitel žoldáků mu to nedovolí. Pak se žoldáci dostanou do obtížné situace při cizím decimování cizích zajatců, ale Rambo, který je nečekaně asi sledoval nebo co, to lukem vyřeší raz dva. Skupinka po cestě nepotká lautr nic, jen jednu zapomenutou minu z druhé světové. V armádní vesnici je mezitím veselo, vojáci hromadně pořádají nějaké orgie a z necitlivého chlapa v tmavých brýlích se vyklube pederast, takže mu teď přejeme o to horší smrt. Rambo mezitím zajal náklaďák, díky kterému se mohou do vesnice nenápadně proplížit. Zatímco si vojáci užívají orgií s červenou prskavkou, Rambo zapeklitou situaci řeší a zajatce uvolňuje. Všechno jde hladce, jen na blondýnu jako na potvoru dostane zálusk nějaký barmský oficír. Rambo mu vytrhne ohryzek. Kvůli tomu se však skupiny rozdělí a Rambo teď musí prchat jen s blondýnou a sniperem, který se pro ně vrátil, protože nejspíš hledá vzor pro svoje další profesní působení. Barmská armáda následně zjišťuje nepřítomnost zajatců a nasazuje psy. Rambo si na botu uvazuje politicky korektní kus blondýniny košile, bere si od snipera trhavinu a trtá džunglí tak, že to snad musel dělat dublér. Rambo je fištrón a s pomocí druhé světové miny udělá ultimátní past, kterou barmský důstojník zcela debilně spustí. Mezitím žoldáci mají své vlastní problémy, například do nich necitlivý pederast v tmavých brýlích šťouchá na břehu řeky proutkem. O kus dál to monitorují sniper a blondýna, která je tou vyhlídkou poněkud sklíčená. Pak se objeví Rambo a zajme těžký kulomet. V závěrečné přestřelce dojde ještě na obrněnou loď, vystřílený náklaďák a příchod povstalců. Rambo je lehce zraněn do ramene, ale protože si všimne, že někdo potřebuje pomoc jeho těžkého kulometu, na osobní nepohodlí nereflektuje a střílí dál. Několik postav, které ve filmu promluvily, zemře hrdinskou smrtí. Hlavní samaritán rozbije nepříteli hlavu kamenem a kývne na Ramba, což má znamenat, že bere zpět všechny pochybnosti, které o podobném způsobu řešení konfliktů kdy měl. Rambo se pak vrátí do USA, protože mu blondýnka prve řekla, že se od jeho časů změnily. V USA je farma, co se jmenuje Rambo a jsou na ní koně. Rambo má nové džíny, the end. Další dudlík dnes už asi potřebovat nebudeš. Tvůj IT

, šašoubek.

Dříve zmiňovaný problém s usínáním je vyřešen, mohla za to nevhodná hračka. Ne snad, že by se nám do domácnosti uvolňoval levný čínský formaldehyd, ale já mít takového klauna pořád na očích, tak taky špatně spím. No dobrá, odpudivý a excitující domácí šašek je samozřejmě věc nepříjemná, mnohem víc mě ale dnes trápí jiný problém ... fakt se mi do toho moc nechce ... to téma je dokonce tak výbušné, že u tvojí maminky způsobilo dočasnou (?) přecitlivělost k výrazu zdravý rozum. Nějak nevím, kudy bych se měl do toho kyselého jablka zakousnout, asi zase raději sáhnu po dialogu. Předesílám, že debata proběhla v neformálním duchu, je zachycena věrně, bez příkras a je tak nevtipná, jak jen homemade spor o výchovu dítěte může být:

01) M: Říkali nám, že když je zima, může v šestinedělí dítě ven maximálně na hodinu.
02) T: Jo.
03) M: A to nesmí být moc zima!
04) T: Zase jo.
05) M: Tak co furt máš?
06) T: Pišta bude venku hodinu, jasně. Pak se vrátí, zahřeje se na provozní teplotu a může znovu do výsadku.
07) M: Říkali hodinu!
08) T: Ale neříkali, kolikrát denně!
09) M: Tak to někde zjisti.
10) T: Pokoušel jsem se, ale takový dotaz asi nikdo nikdy na Internetu ještě nepoložil.

11) M: No tak vidíš?
12) T: Cože? Co vidím?
13) M: Budeme se držet toho, co nám řekli na kurzu.
14) T: Uáááá! Šmarjá, tak máme snad zdravý rozum, ne?

*** ACHTUNG, odsud je to otravné a při opakovaném čtení způsobuje tumor ***

Podívejme se teď na tuto debatu z pohledu teorie argumentace, konkrétně perspektivou tzv. pragmadialektické analýzy. Každý verbální spor probíhá čtyřmi fázemi, v první, konfrontační fázi, jde o určení názorového střetu. V našem případě k němu z větší části došlo již před zachycenou výměnou, výslovně je pak popsán větou č. 5. Součástí konfrontační fáze je i ujasnění hlavních tezí, tedy stanovisek, která se přímo podílejí na názorovém střetu. Zde konkrétně jde tedy o tezi M: Dítě v šestinedělí může být venku pouze hodinu denně (č. 7) versus tezi T: Dítě v šestinedělí může být venku pouze hodinu v tahu, ovšem klidně i vícekrát denně (č. 6). Během následující otevírací fáze si strany vyměňují výchozí stanoviska a ujasňují si pravidla diskuse, zde reprezentováno větami č. 1 až č. 4. Ve třetí, argumentační fázi, dochází k předkládání a kritizování argumentů, jež by měly podporovat stanoviska jednotlivých stran. V daném rozhovoru se vyskytují dva argumentační celky: (a) tezi T má podporovat tvrzení, že neříkali, kolikrát denně (č. 8) v kombinaci s tvrzením, že se můžeme spolehnout na vlastní úsudek (č. 14), přičemž č. 14 je napadeno tvrzením, že je lepší se držet instrukcí (č. 13); (b) tezi M má podporovat tvrzení, že informace ve prospěch teze T nejsou k mání (č. 11). K tomuto druhému argumentu poznamenávám, že obsahuje argumentační chybu ad ignorantiam, kdy je absence proti-argumentů či proti-důkazů interpretována jako podpora vlastní teze. V uzavírací fázi by si strany měly ujasnit výsledek diskuse. Z pochopitelných důvodů k tomu v přirozené polemice dochází jen zřídkakdy a náš spor není výjimkou. Výše analyzovaný střet názorů má v podstatě pouze jediné řešení, musíme se pokusit získat expertní názor. Do té doby, než se nám to podaří, připojuji do pravého sloupce anketu, na jejímž základě se rozhodneme, co dál. Vážení čtenáři, kteří se teď na základě argumentační analýzy snad cítíte o něco způsobilejší k zaujmutí názoru, není-li vám Pištův osud lhostejný, hlasujte.

***KONEC nadměrně otravné pasáže***

Na závěr něco optimistického. Jak zjistili znalci, navzdory svému vlezlému bambini není Kulínský pedofil. Za to si zaslouží svůj vlastní sanitární strip(tease), no ne? Tvůj IT

, škrlení.

Mám to! Tvůj tatínek bude slavný! Právě jsem rozlouskl tajemství kolem trojjediné Škrlové! Každý zná fenomenální Beach Boys, že? A jejich možná nejslavnější píseň se jmenuje jak? Kokomo. No dobře, a další? Good Vibrations. Hm, a další? Surfin' USA. Končím, takhle bychom se nikam nedostali, odpovím si sám: jedna z nejslavnějších písní Beach Boys se jmenuje Barbara Ann! Aha?! Takže to bychom měli první dvě jména z krku, teď ještě třetí. Zakládající člen kapely Al Jardine má syna jménem Adam, který (a) s ním zpívá ve skupině Beach Boys Family & Friends, (b) vypadá trochu jako Škrlová. Fanfáry! Ve světle mých odhalení je tajuplný příběh Barbory Škrlové pouhou dezinterpretací snahy oddaných hudebních fanoušků vzdát osobitým způsobem hold svým popovým ikonám. Můžeme je za to odsuzovat? Můžeme jim vytýkat, že ty dva malé boys otužovali a zvykali na nahotu, aby se pak na amerických beaches cítili jako doma v Kuřimi? Ale no tak, kdo nikdy netýral malé dítě, ať hodí kamenem. Tvůj IT

PS: A pak že nemám pravdu. It is all about pop!

, o měsíčníku, větrníku a konečníku.

Dnes je ti měsíc! Na přípitek je ještě brzo, tak ti alespoň k narozeninám povím obsah mé oblíbené televizní pohádky, pěkně si odbrkni a pozorně poslouchej. Pojedu to zpaměti, takže prosím nepřerušuj. Bylo nebylo jedno malé, postižené království ve kterém žil starý král, kterému dělal radost jeho syn Velen, tři naprosto dementní dcery a drzý klaun František Filipovský. Jednoho dne odjel král s klaunem Františkem někam daleko, asi se utopit při lovu či co, takže dorost zůstal doma sám. Během dementní hry sebraly ještě dementnější sestry naivnímu Velenovi obuv, pročež on musel jít domů v dobových dámských punčocháčích. Pak mám pocit, že při večerní hygieně nohou sexuálně frustrované sestry Velena zase nějak buzerovaly a že když už mu začínala docházet trpělivost, objevili se postupně tři podivně oblečení chlápci a dementní sestry si rozebrali. Velen cítil úlevu o to větší, že mu na okno sedla Libuška ... tak a teď jsem ztratil nit ... jde o to, že Libušku vězní zlý Radovan Brzobohatý v klobouku a že Velen ji jde zachránit. Cesta je dost nářez, neboť na ní potká doklíčovaného leguána, polystyrenové lubráky a hlavně Václava Lohniského s plným pytlem zabíjačky. V té pohádce se vůbec pěkně jí a scéna v hospodě je jedním z nejsvětlejších momentů tuzemské kinematografie. Princ nakonec dojde na hrad, kde hojně potící Brzobohatý vězní Libušku. Nebo vlastně naopak? Libuška vězní Brzobohatého, je to možné? V každém případě se to nějak vymrví tak, že Velen musí Libušku poznat mezi jinými Libuškami. To se mu samozřejmě povede, jelikož mu na ní úplně blbuvzdorně zasvítí paprsek světla. Díky, švagře #1. Potom myslím dojde na nějaký vítr, který zbourá zeď, to si nevybavuji přesně. Ale řekl bych, že je to Díky, švagře #2. V závěrečné bitce Velen píchne Brzobohatého do hrudi, ale kord se mu prohne. Brzobohatý samozřejmě machruje a nechá se takhle dobrovolně píchat víckrát. Pak ale opět dojde na paprsek světla - Díky, švagře #3 - a z Brzobohatého teče voda. Pak je střih a jsou tam jen prázdné mokré hadry, protože Brzobohatý totálně vytekl. The end, princ v punčocháčích a tři moralizující transvestité porazili jednoho drsňáka v klobouku. Jaké z toho tedy plyne ponaučení? Jsi-li v přesile a vkusně oblečen, trocha vody ti neublíží. Na IMDb je za autora předlohy Erben, chudák Naše Paní. Tvůj IT

, zcela politicky nekorektní fidelux.

Pořád se nemohu vzpamatovat z toho, že s tím Fidelissimus seknul. Stačí jedna vysloužilá celebrita a tvůj tatínek je hned plný chmurných, černých, morbidních, suicidálních myšlenek. Fidel by neměl jen tak zapadnout, už kvůli tomu útvaru tvořenému z vousů na spodní části hlavy. Na čestný doktorát MU to ale nevypadá, dlouhoanudněhrající CD jeho nejlepších projevů do hudebních žebříčků stěží pronikne a pokud mu postaví pomník, tak určitě v Zátoce sviní, což nezní nejlépe. Parfém po něm asi taky nikdo nepojmenuje, nanejvýš tak invazivní antikoncepci (Castro, Endlösung pro vašeho muže). Tak jsem mu aspoň upekl kulatou čokoládovou dobrůtku z transplantované masokostní moučky, to prý mají staříci rádi. Když už jsme u těch dobrůtek, tvoje maminka miluje takové ty gumové pochutiny (a tím nemyslím ochucený Castro extralarge, vydrží navěky a nepropustí ani bičík, pubertální ha ha) - s tím má ovšem tvůj tatínek zásadní morální problém, protože jestli mi něco z toho, o čem dnes píšu, příjde skutečně morbidní, pak to není rakovina, holocaust, antikoncepce a dokonce ani plnovous. Je to ukusování hlaviček bezbranným medvídkům. Tfuj IT

, sociální případ.

Vyrostl jsi ze svého prvního kusu oblečení. Navzdory rozkošně se zvětšujícímu ovárku to není bryndáček, nýbrž tričko. Včera jsem tě uspal za dvě minuty House, to bylo těsné. Fidel nám končí, městská správa sociálního zabezpečení asi brzy taky:

XY: Přejete si? [Uf, ten oběd mi nesedl.]
IT: Mě sem posílá moje žena. [Udeř a uteč!]
XY: Přejete si? [No potěš, zlatí důchodci ...]
IT: Mám tu asi, já vlastně nevím, vyzvednout nějaké peníze, myslím. [Bude soucit?]
XY: Za co? [Přece jen jsem si měla dát to kafíčko.]
IT: Já mám syna, víte?! [Jsem sociopat, nepokládejte mi žádné doplňující otázky.]
XY: My vám tady můžeme dát potvrzení, že žádné příspěvky nedostáváte. [Sežere mi to?]
IT: Co? Proč? [Ha, byrokratická šikana. To-je-Brusel!]
XY: Jdete pro rodičovskou, nebo pro mateřskou? [Nebo pro částečný mentální?]
IT: Jdu pro peníze, protože se mi narodil syn. [Poslední pokus, pak to balím.]
XY: Aha, takže asi porodné. To ale musíte jinam. [Chudák dítě.]

Tolik tedy verbální stránka věci, pokud bys snad chtěl znát i tu nonverbální, označ celý rozhovor myší. Po dlouhé době jsem dnes změnil cuisine a místo do menzy na Právnickou fakultu jsem zašel do menzy na rektorátu. Co k tomu říct? Kdyby to nebylo nošení dříví do lesa, tak bych do toho talíře plivl. Hnusná malá porcička, s takovým jídlem jděte do fidele! Tvůj IT

, lama sabachtani čili SOUTĚŽ!

Je jasné, že za protékající záchod mohou levné polské náhradní díly a Satan. Ale taky tě, drahý synu, napadlo, co by na to asi řekl Bůh, kdyby existoval a zřel, že se jeho dílo pozemské tahle enormně mrví? S tvým a Jeho svolením tímto vyhlašuji veřejnou heretickou soutěž na téma Bůh & WC. Každý měsíc bude vybrána jedna nejvíc boží odpověď a její autor vyhraje tvoji použitou plenku v ozdobném balíčku s mašlí a dvě nepoužitá piva. Návrhy pište do shoutboxu pod stripem, díky. Mimochodem, dnes nám opět vypukl semestr a za to může taky Satan. Nevím nevím, jak to teď budu zvládat. No a ke všemu je ještě i děkan nějaký zdrblý, napište mu povzbudivý vzkaz nebo mu prostě něco nalijte. A mně koneckonců taky, achjo. Váš IT

, mlčení jehňátek.

Někdy máš problémy s usnutím, důvod není úplně zřejmý. Odstranili jsme z tvého dosahu všechny rušivé prvky včetně nikotinu, kofeinu, Windows XP a Hegela, o moc se to však nezlepšilo. Vyzkoušeli jsme i dudlík, který má být podle tvojí babičky něco jako všelék, ale vždycky ho buď vyplivneš nebo ti vypadne. Navíc podle tvojí maminky vypadáš s dudlíkem jako ten známý filantrop Hannibal Lecter a fakt že jo! Které další metody uspávání kojence tedy máme k dispozici? Především musíme zavrhnout ukolébavky: sice u mého zpěvu na rozdíl od většiny populace nepláčeš, bohužel se však ani nedostavuje kýžený anestetický efekt, naopak vždycky zbystříš a v duchu kritizuješ předvedený výkon. Kamarád judista doporučuje uspávat dítě čistě provedeným gyaku-juji-jime, tvoje maminka mě k tomu ale zatím nepustila. Zdálo se tedy, že jediným zaručeným receptem na usnutí zůstane předpověď počasí Taťány Míkové, jenže pak jsme objevili zavinování. Ono to zavinutí sice vypadá zpočátku jako pěkně tučný zářez do Bílého kruhu bezpečí, (sakryš, těsně vedle, tady je to ještě bělejší a bezpečnější) účinek je ale naprosto vynikající a to rychlé zklidnění ti závidím. Místo Rohypnolu nebo meduňkového čaje by se nespavcům měla ordinovat zavinovačka, protože Člověk v tísni má prostě šíleně klidný spánek. Tvůj IT

, reklamaus.

Včera byl tvůj tatínek po dlouhé době na pivě: seděl jsem u akvária, vedle hráli píseň Karla Zicha, v noci se mi zdálo o vydrách a v hospodě točili Starobrno. Samá voda, při dnešním koupání budu muset být obzvlášť opatrný. Šmakuje ti a za dva týdny jsi přibral půl kila. Když jsem tuhle radostnou zprávu volal tvojí babičce, přišlo jí to nějak moc a zmínila se o dietě. Tvoje maminka má pocit, že kojení způsobuje demenci. Pokud se ta demence přenáší i vzduchem, myslím, že by to spoustu věcí vysvětlilo. A málem bych zapomněl! Vedle kocoviny mám i prezidenta, jakého si zasloužím. Na plastické operace vede, na blondýnky je to zatím vyrovnané. On má sice navíc Lívii, ovšem já mám zánovního Peugeota, takže i to se nuluje. Na počest jeho zvolení jsem mu svěřil hlavní roli v dnešním dílu sanitárního seriálu. Tvůj IT

, fekalkulace.

Nikdy jsem netrpěl zvláštní náklonností k toaletním tématům (snad s výjimkou článku, který obsahuje zároveň výrazy Descartes a coprophilia, pdf), ale je-li mým každodenním chlebem dobře namazaná plenka, něco se ve mně muselo změnit. A teď to chce ven ... tak tedy, včera po obědě jsi dokálel na vzdálenost 78 cm. Udělejme si pár výpočtů: aktuálně měříš 54 cm (podle tvojí maminky, té nekritické šestinedělky, prý "padesátčtyřiapůl", no jistě), čili jsi sám sebe překálel o 24 cm, které činí 44% tvojí výšky. Vztaženo na parametry tvého soutěživého tatínka to znamená, že by to měl být schopen dotlačit na 273 cm. Po několika marných pokusem musím přiznat, že tvůj tatínek takového výkonu schopen není a už asi ani nikdy nebude. Rád bych na závěr dodal, že pokud kdokoli dokálí do vzdálenosti kulatých 2 (slovy dvou!) metrů, pak se ti vyrovná jen tehdy, měří-li 139 cm. Jo a dnes nás baví zcela hermeneuticky uzavřený prof. PhDr. JH, CSc. Tvůj IT

, middle age crisis?

Včera ti přišel tvůj první oficiální dopis. Zdravotní pojišťovna má poněkud zkreslené představy o tom, kdy se člověk naučí číst a někdo by je měl konečně upozornit, že v tom lepším případě na slabikář dochází až ve třetím či čtvrtém ročníku vysoké školy. Celá rodina nám valentinsky krásní: tvůj strýc doručil špičkové zahraniční oblečky, další elegantní kojenecký komplet dorazil z Paříže, tvoje maminka už prý zase dopne pregravidní zimník a já jsem si vzal po půl roce čisté (tj. ty druhé) manšestráky. Cestou do práce se v trolejbusu zničehonic rozplakal naproti sedící Rom v mém věku, mám se bát? Tvůj IT

, horem spodem.

Tvoje maminka má poslední dobou neustále hlad - je hezké, že i po čtyřech letech manželství dokážeme najít společného koníčka. Matko Přírodo, dala jsi mi syna, dopřej mi ještě tohle! A kdo mi donese tohle, tomu slibuji, že přečtu jednu knihu dle jeho výběru a kriticky se k ní vyjádřím. Hned ráno jsem mobilem udělal několik fotografií té Pandořiny splachovací skříňky, abych mohl při nákupu náhradního dílu přesněji reagovat (pozor, jde o hygienický hardcore). Samotný nákup ale proběhl nečekaně hladce, prodavačky vodoinstalace asi vydrží víc než prodavačky žárovek. Ukazuje se, že protékající záchod je antropologická konstanta, sanitární seriál tímto pokračuje, dnes v hlavní roli prof. PhDr. Jokr, CSc. Tvůj IT

, ekolika.

Dnešní dopolední obhajoba diplomových prací před tvého tatínka položila několik závažných ekofilozofických otázek: nebyly by místo vlhčených ubrousků pro tvůj zadeček vhodnější vybrané stránky z Kohákovy Zelené svatozáře? Neměli bychom začít používat papírové plenky z obou stran? A vůbec, jak to, že jsme prohráli boj s antropocentrismem a místo psa si nakonec pořídili lidské dítě, navíc bílé a nikoli zelené? Obdržel jsem dnes několik solidárních až soucitných ohlasů ve věci protékající toalety, díky. Za všechny alespoň reakce významného tuzemského etika doc. PhDr. RB, Dr.:

PS: Ajaj, nezbední pomocníčcí nějak posílili.

, spánkový dluh.

V noci jsem spal tak špatně, že jsem se hned ráno rozhodl zvážit. Jak nedávno zjistila tvoje maminka, před každým vážením je dobré se vymočit, neboť hmotnostní rozdíl může být signifikantní. A jak ví snad každý kromě tebe, jsme-li střízliví, močíme do záchodu. Takže právě tímto nezvyklým způsobem se tvůj tatínek hned časně ráno dostal tam, kde obvykle tráví většinu dne. Pravda, naše toaleta už předtím sem tam protékala ("sem tam" znamená, že protékala jen tehdy, když spláchla tvoje maminka), teď se ale ukázalo, že to začíná nabírat obrátky a někdo už by s tím měl něco udělat. Zrovna jsem začal pronikat do taje splachovacího mechanismu, když mi tvoje maminka hlásí, že umřela zářivka v kuchyni. Podle ní je to trest za to, že tě pořád jenom hyzdím, podle mě je to spiknutí domácích skřítků, těch nezbedných pomocníčků. Ó ano, jak správně tušíš, musel jsem tedy opět do toho oblíbeného elektro-obchodu (pokud jsi již zapomněl, podívej se na nedávný rozhovor #1). Místo prostého popisu jsem pro tebe dnes raději vyrobil komiksový strip, to aby víc vyzněly ty rozpačité pauzy. Tvůj IT

, na plný plyn.

Příště mi laskavě nemluv do odmrazování ledničky! Dělal jsem to přesně tak, jak jsi mi radil a všechno to vyteklo na podlahu. Naše první rodinná dovolená (tj. nudistická hodinka zcela bez plenek) proběhla zdárně, pouze jsi samým vzrušením povyměšoval deku. Dali jsme ji sušit na balkon; jestli ji teď posere i holub, nechám ji zarámovat. Včera dopoledne Bachův Air, odpoledne Pištův air. Díky poslechu klasické hudby se z tebe stal rytmický flatulent: zvednout pravačku - zatlačit - BUM! - slastný výraz - zvednout levačku - zatlačit - BUM! - slastný výraz (přeskočit na 5:50, must see!). A to jsem si myslel, že na tuhle poslední radost dospělého muže máš ještě času dost. Jestli to tak půjde dál, budu muset začít ty tvoje větry danit, takže opatrně. Tvůj IT

, nakakat.

Včera jsme se spolu projížděli v tvém novém mercedesu. Sice jsi mi brzy předal řízení a na čerstvém vzduchu rychle usnul, ale aspoň jsem tak mohl v klidu nonverbálně machrovat před ostatními maminkami a jejich provinčními čtyřkolkami. Dvě maminky a jedna důchodkyně si mě prohlížely takovým tím stejně-si-tam-vezeš-lahváče pohledem, přebujelá sídlištní rivalita se asi neomezuje jen na popelnice a parkovací místa. Včerejší první dvě kola prezidentské volby zabrala 8 přebalení a 6 kojení, naše demokracie je stále ještě v plenkách. Tvůj IT

, eschatologická hudební anamnéza.

Drahý synu, rodina tvojí maminky je silně muzikální, někteří její členové dokonce mají i hudební nástroj, lidový kroj či alespoň vinný sklípek. Ti, kteří se do lidového kroje nevlezou a na hudební nástroj raději nehrají - neboť, cituji, mají totální endoprotézu kolenního kloubu (sic!) - mají alespoň zvučný hlas a osobitý cit pro druhý, podle potřeby i pro třetí a čtvrtý hlas zároveň. Rodina tvého tatínka je muzikální sporadicky, za zmínku stojí tvůj strýc, který vymyslel nový druh rapu pomocí pískání. Až vyrosteš, jistě ti to rád ukáže, pokud to do té doby ovšem nezakážou. Na rozdíl od tvojí maminky, která tě přivedla na svět za zvuků téhle tlačící árie, je tvůj tatínek vyhlášený špatným hudebním vkusem. Můj hudební vývoj se zastavil u skupin ABBA, Pulp, Chumbawamba a The Strokes - srdíčko, to opravdové srdíčko ovšem tepe do rytmu horečnaté sobotní noci a až jednou zakalím, nech mi zahrát totok. Jelikož očekávám, že to jediné, co přečká budoucí jaderný konflikt, bude tenhle blog a Youtube, připravil jsem pro tebe výběr těch nejlepších klipů. Vše, co potřebuješ vědět o životě, najdeš všude jinde. Tvůj IT.

• If You Don't Know Me By Now (The Office)
• Let's Go to the Mall (How I Met Your Mother)
• V oranici (Pražská pětka)
• Je to fajn (Kouř)
• Everything Comes Down to Poo (Scrubs)
• Pop, Goes My Heart (Music&Lyrics)

, Marek Heinz pije čaj.

Vždycky jsem si myslel, že největším močopudem je káva. Oprava, největším močopudem je samozřejmě tahle skeč od Monty Python's, káva ale bývala hned v závěsu. Ano, bývala, věci se totiž změnily v momentu, kdy jsem si lokl čaje pro kojící matky. Jakmile ta ďábelská přírodní chemie pronikla do mého těla, předpokládám, že začala hledat mléčnou žlázu. Když žádnou nenašla, naštvaně se spustila níž a tam to rozjela na plné obrátky, laktace nelaktace. Tobě se vede dobře, meteorismus zatím pod kontrolou. Řekl bych, že jsi konečně pochopil, že neporučíš větru, dešti a přestal ses s tím rvát. Tvůj přístup mě inspiroval k novému gastronautickému experimentu: na oběd opět fazole Heinz, ovšem zapíjené čajem proti nadýmání. Očekávám fight biblických rozměrů. Dosud jsem neochutnal framykoinový zásyp, přece jen mám v sobě špetku hrdosti. Tvůj IT

, jazykové hry.

Mateřský plurál představuje výrazný zásah do rodinné komunikace. "No my jsme se ale naducali. My máme ještě hlad? Ano, máme ještě hlad. Jé a my jsme si načurali do pusinky! To máme takovou žížu nebo jsme prostě dneska jen kanálie? My nejsme Pištík, my jsme spíš Kvičík, že?" Přičemž to "ž" ve slově "že" je tak žvláštně žměkčeno až žažužláno. Ehm, striktně vzato je výše uvedený monolog ukázkou otcovského plurálu, maminka si tehdy šla zrovna lehnout. Ještě výraznější zásah do komunikace představuje nepřímý způsob udělování pokynů, např. "Podívej, taťka spapal všechny tři utopence, to by asi neměl, že?" Nebo "Jejda, máme plný koš, kampak asi máme dávat ty tvoje pokakané plenky?" Ovšem ze všeho nejhorší je totální embargo na sprostá slova, to je snad ještě větší peklo než prdíky. Tvůj IT

, tradiční ohňostroj intelektu.

rozhovor #1
tvůj tatínek: Dobrý den, já bych potřeboval takovouto objímku.
prodavačka: Jo, jasně, obyčejná objímka za 26 Kč.
tvůj tatínek: No dovolte, to není obyčejná objímka!
prodavačka: Ale vypadá tak.
tvůj tatínek: Hm ... no tak asi ... hm ... jo.
prodavačka: Ještě něco?
tvůj tatínek: Fakt je to tak jednoduché? Obyčejná objímka?
prodavačka: Cože?
tvůj tatínek: Já furt nevím, dala mi dost zabrat.
prodavačka: Cože?
tvůj tatínek: Můžete mi ukázat nějakou žárovku, která do ní pasuje?
prodavačka: Jak žárovku?
tvůj tatínek: No jakože do ní jde našroubovat a svítí.
prodavačka: To vezmete žárovku, úplně obyčejnou žárovku, a tudy ji našroubujete. Pak bude svítit.
tvůj tatínek: A ještě vypínač. Nebo ne, ten si radši nechám na příště.

---

rozhovor #2
prodavačka: Takže tady máte všechny potřebné papíry k vaší letence. Rezervace končí 12. února.
tvůj tatínek: Ale já poletím až v půlce března.
prodavačka: Prosím?
tvůj tatínek: To jako budu celý měsíc žít v nejistotě?
prodavačka: Ale ne, do 12. února je třeba letenku zaplatit, jinak bude rezervace ukončena.
tvůj tatínek: Ahá, zaplatit, tak to chápu. A jak?
prodavačka: Přijdete sem a my vám vystavíme fakturu.
tvůj tatínek: Nechci fakturu, chci to zaplatit.
prodavačka: Tu fakturu pak tady na pokladně můžete zaplatit. Nebo lze i převodem.
tvůj tatínek: A hotově?
prodavačka: I hotově.
tvůj tatínek: Takže já bych si to ještě shrnul, do dvanáctého se jako musím rozhodnout, jestli fakt tu letenku chci a přijít sem a zaplatit to?
prodavačka: Ano. Tu druhou letenku, kterou chcete, si musíte zakoupit v jiné provozovně. Je to Na Baštách 3.
tvůj tatínek: Aha, takže tady je to všechno, děkuji a nashledanou.
[... o pět zoufalých minut později ...]
tvůj tatínek: Promiňte že zase obtěžuji, ale kdeže jste to říkala?
prodavačka: Na Baštách 3. Prostě tady za rohem.
[... o další minutu později ...]
tvůj tatínek: To jsem ještě já. Za horním, nebo za spodním rohem?

---

rozhovor #3
tvůj tatínek: Probiotické kapky, prosím.
lékárnice: Fíha, ty jsou ale drahé!
tvůj tatínek: No jo, co by člověk neudělal pro větry, že?
lékárnice: Ale ty kapky jsou pro kojence, víte o tom?

Mílý Pišto, už nějaké dva roky se tvůj tatínek během pracovního týdne obléká a mračí jako roztržitý dement. Tak teď už víš proč. Celkem mě překvapuje, že jsme byli s maminkou schopni tě vůbec počít. Tvůj IT.

, deka.

Od strýců a tet z katedry jsi dostal hrací deku Chytráček (sláva, konečně vím, jaké je antonymum od blbeček). Deka je úplně super, když kopneš do plyšového míče, zahraje to písničku. Sákryš, kde já mohl být, kdybych měl takovouhle vymoženost! Fakt bych na té dece měl strávit nějaký čas a doufat, že se mi na stará kolena ještě nějak dovyvine smysl pro slaboproud, jelikož ta včerejší vyměněná žárovka dnes třikrát vyhodila hlavní jistič. Teď budu muset vyměnit celou objímku, což mi zabere odhadem asi tak týden. Ale kdo by se v mém věku chtěl sprchovat na světle, že? Posledních pár dní jsi strašný nespavec, dílem za to můžou větry, dílem zvýšený zájem o okolí (zejména o mobil, mléčné žlázy a dokument o skupině ABBA), takže dnes jsem dostal za úkol koupit jakési drahé "Probiotické kapky". Pochopitelně je neměli ani v jedné z těch šesti lékáren, které jsem navštívil, ale snad zítra. Brutální bylo, že poslední čtyři lékárny jsem prozkoumával v závěsu za značně odkvetlým chlapíkem, který sháněl jakýsi pružný teploměr a každé lékárnici dlouze vysvětloval, že rtuť je jedovatá. Díky za radu. Jestli dnes v noci budeš naříkat stejně jako včera, dám si jeden dva teploměry na lačno. Tvůj IT

, vrozené ideje.

Hlad ohlašuješ hlasitým chrochtáním a vyčítavými pohledy na můj milk-free hrudník, zdařilou stolici krátkým frknutím, nudu několikrát opakovaným kvíkáním. Výrazový repertoár je tedy dostačující a jistě by se s tebou dalo na mnoha věcech nějak rozumně domluvit, například by to vystačilo na krátkou rozpravu o Ladislavu Klímovi. Problém je v tom, že nedodržuješ pravidla kritické diskuse, neboť [1.] bráníš protistraně v předkládání názorů (mohu se snažit sebevíc, ale holt tě nepřeřvu); [2.] ne vždy je tvůj protiútok relevantní (viz včerejší močení zcela mimo předepsanou oblast); [3.] některé tvoje formulace jsou dvojznačné (například někdy srabsky předstíráš prdíky, když se pouze nudíš); [4.] ne vždy bráníš svůj názor pomocí argumentace (zaplaťpanbůh ses ještě nenaučil plivat). Ergo měl by ses dát na politiku. Dnes jste jeli s maminkou poprvé regulérně do světa. Trvalo to něco málo přes 37 minut; vím to celkem přesně, protože celou tu dobu jsem vyměňoval jednu jedinou žárovku v koupelně. Závit na opačnou stranu, je to balkán! Tvůj IT

, urin.

Se zjevným zadostiučiněním sis dopoledne načural do ucha. No jo, geny se nezapřou. Dnes tě navštívila i druhá babička a dlouho se pochvalně vyjadřovala o tvém urinovi. Přestože to strašně bolí, zdržuji se jakéhokoli komentáře. Tvůj IT

, miminaut.

Plánovaná výjezdní návštěva u pediatry (pediatryně? she-pediatra?) dnes proběhla úspěšně, a to zejména díky dobře promyšlené a zvládnuté logistice, jejíž zdlouhavý popis následuje. Jednočlenná skupina T vstává brzy a bez snídaně a rozloučení, zato ale s dokončenou ranní hygienou vyráží do práce cosi o čemsi přednést. Dvojčlenná skupina M+P podřimuje. V práci skupina T vyřizuje obvyklé akademické věci, tj. knihy, papíry, výmluvy a odklady. Skupina M+P mezitím snídá. Skupina T dostává od skupiny M+P operativní rozkaz, aby cestou koupila hygienickou pomůcku. Skupina M+P se stejně jako včera i předevčírem otužuje na balkóně, zatímco skupina T přednáší. Obě skupiny se shodují, že to stálo za prd, avšak o to to bylo kratší. Skupina T v mírném poklusu vyráží domů, cestou podle rozkazu nakoupí, co je třeba. Skupina M+P se chlácholí a přebaluje. Skupiny se konečně prolnou, rodinná idyla je však brzy krutě narušena! Tvoje maminka totiž trpí obsesí, že musí být všude za všech okolností naprosto včas, nejlépe v předstihu. Takže když jsme objednáni na jednu, musíme tam být nejpozději 12:55, plus mínus deset vteřin. Proto jsi rychle nastoupen do hermetického obleku pro prťavého kosmonauta, ksichtík je pokryt nemrznoucí směsí, tělo je bezpečně přikurtováno do sedačky a všechny skupiny svorně sprintují k autu. Sedačku s kosmonautem se však nedaří na první pokus uchytit do bezpečnostních pásů, takže stres roste. Snažím se situaci zklidnit mantrou já rád játra, ty rád játra, sejdem se u pediatra, ale nezabírá to. Do čekárny vcházíme ve 12:58, což tvoje maminka pochopitelně vnímá jako závažné osobní selhání. Hladina kortizolu rychle klesá v okamžiku, kdy paní doktorka pochválí maminku za to, jak ukázkově přibíráš, a tebe za to, že jsi celý tatínek. No tak dobře, nechválila tě za to, že vypadáš jako tvůj tatínek, prostě to konstatovala, ale taky dobrý. Obvod hlavy stále opulentních 36cm, porůstl jsi o centimetr a od propuštění z porodnice jsi přibral stejně jako já, když sním tu menší misku vlašáku s jedním rohlíkem. V ordinaci tě žlutozelená plyšová stonožka zaujala víc než můj prst, nějak nám emancipuješ. Tvůj IT