, vítání.

Vítání občánků odráží ducha doby. Z vyprávění vím, že (a) tvého tatínka vítali zároveň s jinými dětmi; (b) dostal od národního výboru nějakou cash; (c) jeho otec a zároveň i tvůj děd měl na sobě oblek. Dnes se v pokrokových Bohunicích (a) již nevítá po komsomolsku, nýbrž individuálně; (b) od městské části jsi dostal kulové, respektive plyšáka a kartičku do městské knihovny; (c) tvůj otec měl na sobě manšestráky, protože před slavnostním charakterem ceremoniálu upřednostnil autentičnost prožitku. Nejsilnějším momentem obřadu byla samozřejmě básnička. Recitovala ji paní s logopedickou vadou a obočím tak výrazným, až jsme se s maminkou lekli. Paní asi měla být nějaká sudička - rýmovala, že tě v životě čekají "škaredky i krasssavitssse" - nejsem si ale textem úplně jistý, měl jsem dost práce s kontrolou smíchu. Obřad jsi zvládl vzorně, byl jsi společenský dokonce i během celého slavnostního oběda, tj. pokakal ses až doma. Dostal jsi bombastické dárky: od strýce kšiltovku se želvou, plavky a super sluneční brýle, od babičky plátěnou knížku. Publikace je plně pratelná, má tři číslované a tři nečíslované strany (kačenka, dům, auto). Recenzi na ni psát nebudu, nebylo by fér hodnotit knihu, jejíž jeden list píská a na druhém je zrcátko. Něco tak pravdivého a zároveň chytlavého jsem však už dlouho nečetl. Tvůj IT

, otesánek.

Máme tu další vývojový milník. Kam se poděly časy, kdy jsi při koupání pozoroval sprchu či Kuře na tripu? Proč už ve vaně neprojevuješ zájem o písně od skupiny Plavci? Objevil jsi urina a s takovou konkurencí se vážně nedá soupeřit. Bylo by ale příliš zjednodušující tvrdit, že ses z orální fáze kalupem přehoupl do fáze falické - při tvé frekvenci vyměšování je stejně vyloučeno, že by ses dostal za fázi anální. I nadále platí, že ožužláš všechno, co se ti dostane do perimetru; už ses pokusil spolknout postel, teplého hrocha Jardu a několik knih. Maminka ti při venčení dohodila nějakou Terezku. Věkový rozdíl je sice výrazný (14 dní v tvůj neprospěch bude časem znamenat celé roky, ženy stárnou rychleji), ale vypadá to, že děvče bude co k čemu, neboť se již zkouší v kočárku posadit. Hm, teď sis ho při přebalování málem urval. Tvůj IT

, houstone.

Jeden můj známý - soudce - se před nějakým tím rokem vsadil s kolegy o flašku, která že známá osobnost umře jako první. Jasnozřivě tehdy vyhrál láhev vodky Moskalyčky. Strašně se mi ten nápad líbil, takže jsme s děkanem kdysi uzavřeli stejnou sázku. Jako kultivovaní lidé ovšem s tím rozdílem, že flašku koupí ten, který vyhraje. Inu, vyhrál tvůj tatínek a jeho Svatopluk Beneš. Pak jsme se ještě vsadili, který známý pár se první rozvede, zatím k tomu mají nejblíž Topolánkovi paní děkanové. Samozřejmě, nedomnívám se, že by ze mě jeden šťastný morbidní tip hned udělal kmocháčka, anděla smrti, jednu věc ale ve světle posledních událostí prostě popřít nelze: mám pod palcem toalety. Je to tady, já to tušil, já to (tak přibližně) říkal. Tohle je tedy další, nová supersíla tvého tatínka - na dálku dokáže porouchat záchod a to i v kosmu! Teď konečně mohu svět udělat lepším, tak bacha. Komu bych tak dal za sanitární vyučenou, z koho bych měl dnes udělat mravnějšího člověka? Ta moc je vážně opojná a úplně mě korumpuje. Tvůj IT

, kadeřitník.

Tvůj tatínek se každých čtrnáct dní stává kubističtějším a kubističtějším, až je tak geometrický jako Stanislav Zindulka a musí se ostříhat. Jsem sám sobě lazebníkem, celou hlavu zvládnu objet za čtvrthoďku i s úklidem koupelny, toalety a často i předsíně. Tak mě napadá, že je to možná ta nejcennější (a jediná) praktická dovednost, kterou tě budu moci do života vybavit. No jo, člověk patnáct let chodí k holiči a je nevinný jako ta jeho "cestička, za uši". Pak rázem dospěje, pořídí si mikádo a začne pít alkohol. Než mu ale alkohol začne doopravdy chutnat, přijde podzim, vlasy opadají a je čas naučit se zručně stříhat ovce. Ale pryč s tou nostalgií, vždyť tvoje kakání je už zase žluté! A navíc jsem ti dnes založil stavební spoření, za pár let nám za ně koupíš kuchyňskou linku. Ech, čistě teoreticky, bylo by možné účelovost úvěru ze stavebního spoření prokázat nákupem rakve? Tvůj IT

, spoiling čili soutěž.

Objevil jsem webový nástroj na výrobu totálních spoilerů! Sežeňte si nějaký slavnější obraz - například tentok, tentok, nebo tentok - ospoilerujte jím libovolný známější film a pošlete. Vítěz získá nehynoucí slávu, co taky jiného. Použitou plenku jako odměnu za první místo nabízet nebudu, jelikož Pišta teď kaká nevkusně zeleně. Je to prý buď hladem (který nemá a mít nemůže, neboť do něj maminka tlačí jídlo permanentně), nebo kvůli dokrmování umělou výživou (což se taky moc nedaří a nikomu to příliš nešmakuje). S jídlem roste stres, tak to je. Váš IT

, totální spoiler: E.T. - Mimozemšťan

, sunarise.

Vždycky jsem chtěl být kosmonaut, ale plešatost mě již v raném věku z vesmírného programu vyřadila. Na stará kolena ale třeba k tomuhle řemeslu přičichnu, náš venčící okruh vede totiž kolem zařízení, jež má k NASA blízko. Při venčení jsme dnes odpoledne viděli pětici mužů, kteří před restaurací Kavkaz závodili ve sprintu na 30 metrů. Někteří z nich byli tak opilí, že ve všemožných zatáčkách, klopýtnutích a ztrátách směru naběhali minimálně dvojnásobek. Byl jsem hrdý na to, že se u tvého tatínka intoxikace projevuje nanejvýš zvýšenou verbální aktivitou. Dnes celá rodina vyjela do obchodního centra, protože jsme si tam všichni chtěli koupit kolečkové brusle pro tvoji maminku. Nosil ses spokojeně v klokánce, pro moje pupeční sádlo to byla nečekaná konkurence. Taky jsme se dnes poprvé dokrmovali, já lovečákem, ty nějakým sunarem. Tvůj IT

, mlékoleno.

No teda! V pondělí skončila v televizi třetí série House, tak jsem si pořídil čtvrtou. V epizodě deset (It's a woderful lie) tam nějaká ženská po oboustranné mastektomii produkovala mateřské mléko v nádoru pod pravým kolenem. To by se mi hodilo taky, vzhledem k tomu, že tě asi budeme muset začít dokrmovat umělou výživou. Tvůj IT

, první třetina.

Drahý synu, dnes jsou ti čtyři měsíce a jako dárek ti nabízím substanciální vhled do odvrácené strany humanity. Rozhodl jsem se pro tento účel využít knihy Josefa Lady Veselá zvířátka, o kterých se píše, že "se ani chvilku nenudí - opička hraje na flašinet, koník si nasadil klobouk, kozel se chystá na vystoupení do cirkusu, pejsek si pohazuje s míčkem - jen kočička se nijak nenamáhá a zdřímla si u stolu. Leporelko určené pro nejmenší děti je plné obrázků zvířátek. Některá se chovají docela obyčejně, jiná s přehledem zvládají všelijaké běžné i méně obvyklé lidské činnosti." Tolik tedy tendenční recenze, skutečnost je jiná. Před sebou vidíme sedm výjevů, na druhé straně leporela pak dalších šest plus cosi jako obálku. První obraz je alegorií lenosti (kočka), která ostře kontrastuje s ilegální činorodostí (potkan se šátkem). Druhý výjev znázorňuje sebestřednost (páv), třetí podvratný defétismus (prasnice se selátkem). Kohout na čtvrtém výjevu symbolizuje aroganci, kozel s míčem a dvěma kužely senilitu, papoušek nekritičnost. Pes s míčem na sedmém obraze dokonale zachycuje patolízalství a totální nedostatek sebeúcty. Otočíme-li, pak nás čekají dva havrani na sáňkách jakožto ztělesnění nepůvodnosti, opice jako memento alkoholismu, šťastné prase je pak prototypickým vyjádřením obžerství. Kůň (osel?) s kloboukem na zadních symbolizuje faleš a přetvářku, kráva s vilným úsměvem a teletem kuplířství. Šťavnatou tečkou je pak spokojený králík slunící se v pekáči, lepší symbol češství asi nelze nalézt. Takže ještě jednou, vše nejlepší k třetinovým narozeninám. Tvůj IT

, totální spoiler: Deník Bridget Jonesové

, placatý.

Ruprtův návrat jsem oslavil rozšafným nákupem v Tesku. Čtrnáct Birellů, osm plechovek fazolí Heinz, jedno balení toaletního papíru, dvoje balení plenek, protřepat, nemíchat. Kolem poledne jsi byl na prohlídce u pediatry, opět jsi vyvázl neočkován, tentokrát kvůli zvětšeným uzlinám. Jsi nadprůměrné vysoký (pokud tedy může být permanentně ležící objekt vysoký), ale váha podle doktorky nic moc. Maminka hlásila, že tahle inzultace tě tak ranila, že ses rozkřičel a přestal jsi až u nejbližšího stánku s grilovanými kuřaty. Přišla pozvánka na vítání občánků. Obřadní síň městského úřadu je v patře nad supermarketem, hned vedle je bowling, počítám, že o kulturní program je postaráno. Tvůj IT

, adjektiva.

Sobotní cesta vlakem za tvými prarodiči byla ... hm ... panoptikální. Kočárek, sedačka, velká taška, malá taška, taštička, tvůj dudlík, ty a tvoji rodiče vlezli do vagónu, který byl ... hm ... kosmický. Stáli jsme v uličce poblíž velkého kruhového záchodu, který se otevíral a zavíral svítícími knoflíky s nápisy otevřít, respektive zavřít, což se během transportu ukázalo pro mnoho pasažérů jako neřešitelná překážka. Takže, vlezli jsme dovnitř, maminka vmanévrovala s kočárkem do prostoru pro kola, já rozložil zbytek věcí o kus dál. Sedátka byla obsazená, nikdo se nezvedl a maminka musela stát. Začala se mi vařit krev, která se do provozní teploty dostala už předtím v šalině, kde čtyřicátnice nechaly stát oberlenou babku nad hrobem. Nakonec se ve vagóně přece jen kdosi zvedl a nabídl tvojí mamince sesli. Než ti ale upravila čepičku, knížku a dudlík, do vagónu přiletěl cca pětatřicetiletý šohaj a místo jí zasedl. Tak a teď to muselo ven. Zatroubil jsem do útoku a polozařval: "Prosimvástadyalesedímoježena!!!!!!" Chlapík nadskočil, tvoje maminka nadskočila, rodina se psem nadskočila, celý vagón se trochu otřásl. Šohaj se nedal lacino, se zjevným minoritním akcentem povídá: "No ale to já nemoh tušit, to se na mě nesmíte takhle ... tvářit." "On se tak tváří pořád," řekla tvoje maminka. Já jsem taky zamumlal něco v tom duchu, teď mě ale mrzí, že jsem mu neřekl, že tohle my heterosexuálové prostě někdy děláme. Cesta v naší uličce pokračovala výstupem průvodčí a nějaké slečny, která jela bez lístku. Ve Slavkově na ni čekali bengáči. Pak zase výstup téže průvodčí, ale jiného pasažéra opět bez platného lístku. Ten si však ve vlaku lístek dokoupil, takže benga si mohla na chvilku dáchnout. Během cesty se na kosmický záchod pokusilo proniknout sedm lidí, tři to vzdali úplně, jeden za sebou nezavřel, jedna se nemohla dostat ven. Naštěstí jsem roli wc-instruktora musel plnit pouze poslední třetinu cesty, předtím to vždycky zastal někdo jiný. Večer jsme popíjeli mojito. Možná jsme sice místo máty celou dobu používali meduňku, ale i tak to všem chutnalo. Ruprt žije, má novou STK, startuje a vůbec je celý krásný. Cesta zpět tedy proběhla vozem, bez průvodčí a záchodu, za to ale v přílivovém lijáku. Návštěva tě vysílila natolik, že jsi pak spal bez přestávky až do večera. Teď už zase spíš, Slovácko dá člověku zabrat. Tvůj IT

, zvolnění.

Dnes se na břicho nepřetáčíš. Buď jsi to zapomněl, nebo se opět projevily geny a zlenivěl jsi. Jak správně poznamenala naše sousedka, možná je to prostě jen tím, že je pátek. Ráno jsme si četli z knížečky Náš dvůr: mám tu publikaci rád, všechno se tam dá sníst. Jen kůň, pes a kočka možná s jistými rozpaky, přesto však snáze než kočárek z Mých hraček či sáňky z Ladových Veselých zvířátek. Po dlouhé době jsem šel Brnem a jako na potvoru všude samé poslední zvonění, tj. vlezlé středoškolačky převlečené za prostitutky a vlezlí středoškoláci převlečení za ... prostitutky. Zaskočilo mě, kolik mladíků mělo v těch silonkách spokojený, uvolněný výraz. Brnem jsem šel proto, abych koupil rum na mojito, o víkendu se totiž s tvými prarodiči a praprarodičkou ztřískáme. Ale co, čert vem mojito, lidumilné Tesco na Dornychu má fazole Heinz za 15! Tvůj IT

, investice.

Poslední číslo časopisu Týden je plné zajímavostí. Tak předně obsahuje dlouhý článek o zvýšeném zájmu o rétoriku. No jo, rétoriku může učit každý exot (například i Přeučil), s argumentací je to ale těžší, že? Vůbec je kolem profesní rétoriky zbytečný rozruch, lékařům přece stačí tři procítěné věty: "je to maligní" - "to dítě není vaše" - "my ty poplatky bohužel musíme vybírat". Právníkům tři odhodlané věty: "netuším, kde se můj neznámou psychickou poruchou postižený, na svoji matku vše přepsavší klient právě teď nachází" - "záliba ve třináctiletých děvčatech není pedofilie" - "Čunka osobně neznám". Politikům pak stačí tři přehlíživě usměvavé odpovědi: "půjčil mi strýc" - "ne, ne, ne a vy to dobře víte" - "teď lžete svým voličům". Autor textu má každopádně dobrý vkus, jelikož si taky vybral jako kardinálního hňupa Topolánka. Aby toho nebylo málo, je v tomto čísle rozhovor s Vlkem, který nedávno zkolaboval. Vypadá to, že si církev brzo přijde na pořádný balík, asi bychom měli rychle pořídit nějaké katolické akcie. Možná bychom tě v rámci důchodového pojištění měli nechat i pokřtít. Tvůj IT

, koupání.

Včera začal světový týden respektu k porodu. Každý by si měl tento týden minimálně jeden pořídit; výtěžek z této akce je určen bezdětným rodinám na nákup veselejších spermií. Takže porode, respect! Při koupání jsme odložili lehátko a jedeme teď na plnou vaničku. Plaveš rád a někdo s tebou časem asi bude muset chodit na koupaliště. Já to každopádně nebudu, protože od té doby, co mi tam v osmé třídě ukradli brýle a hodinky za sto korun s vyměnitelným plastikovým řemínkem v různých barvách, se na koupalištích bojím. Maminka dnes koupila odsávačku hlenů, která se přidělává na vysavač. Nemohu si při té příležitosti nevzpomenout na hodiny dějepisu, kdy nám učitelka barvitě popisovala proces mumifikace, konkrétně tu část, ve které se nosem vytahuje mozek. To bude legrace. Dnes jsem navštívil Levné knihy, koupil jsem knihy Nejmilejší písničky (něco pro tebe), Alenka v říši divů (něco pro mě) a skvělý film Santa je úchyl! (něco pro Ištvána). Pro maminku jsem nic vhodného nenašel, Mein Kampf už vyprodali. Tvůj IT

, totální spoiler: Ucho

, zmatky.

Tys koupil mamince jedenáct růží, já tvojí babičce sedm lilií. V hrubých číslech jsi možná zvítězil, ale ta moje kytka rozhodně víc smrdí. Babička přivezla poklad: brožuru Dopisy synovi od PhDr. Jiřiny Heroldové (emka č. 34, Kčs 3,-, rok vydání neznámý). Paní PhDr. píše synovi někam na tábor, přičemž hned první dopis "je povídání na dálku o mužských problémech". Nikdy není pozdě přiučit se něco o chlapecké výchově, že? Autorka začala se synem "nenápadně" (uvozovky jsou její) mluvit o sexu před třemi roky. Synův věk není specifikován, v úvodu se ale dozvídáme, že adresát je "již občan s legitimací", ovšem "pro mámu je kluk"; doufejme, že nejde o legitimaci Jisker či Malých radioamatérů. Autorka v první kapitole dále píše o otci, který nechává vzkazy o večeři v kuchyni na ledničce. K tomu poznamenávám, že já ti žádné takové vzkazy nechávat nebudu, já totiž dojídám! V předposledním odstavci se autorka přiznává k něčemu zvláštnímu: "Teď momentálně se mi nechce filosofovat, ale trpím úzkostí podobnou strachu, jaký jsem měla, když jsi jel poprvé na tábor." Tomu ne zcela rozumím, má snad osvícená autorka na mysli nějaký takový tábor? Paní PhDr. uzavírá, že je těžké, když "získáváš tzv. vlastní status". Mám za to, že tak se v její době říkalo erekci. Tvůj IT

, čí je to vina?

X: V kuchyni něco smrdí. [Tvoje!]
Y: Nevaříš tam sopel pro Pištu?
X: Jo.
Y: Proč to děláš v tom starém hrnci?
X: No a?
Y: To je ten, jak jsi ho posledně připálila! Zničilas ho, proto smrdí. [Tvoje!]
X: Jak zničila?
Y: Smalt. Jsem ho musel drhnout jak debil.
X: Umývala jsem ho já. [Tvoje!]
Y: Tak koukám, že jsi ho zespodu umyla blbě. Proto smrdí. [Tvoje! Tvoje! Vyhrál jsem!]

Po několika měsících čekání jsem byl dnes v místním supermarketu konečně odmarkován vyhlášenou Pomalou Marií. Pověsti nelhaly, pípání jí trvalo šestnáct minut. A to jsem během její pauzy na osvěžení stopky zastavil, mám přece smysl pro fair-play. Tvůj IT

, spin doctor.

Včerejšek byl plný úspěchů. Čím je konec druhé světové ve srovnání se skutečností, že ses poprvé sám překulil ze zad na břicho?! Stalo se to kolem desáté dopolední, zrovna když volala pratchýně. Ať říkala, co říkala, zaujal jsi k tomu razantní postoj, celý tatínek. Do večera jsi to stihl ještě aspoň osmkrát, vždy na pravou stranu. Taky se ti poprvé podařilo dobře mířeným kopem donutit hračku, aby zahrála. Opět platí, že ses o totéž do večera pokusil ještě několikrát: jen do mého krku jsi při přebalování kopl přinejmenším třikrát, zasípal jsem však jen jednou. Další úspěch slavil tvůj tatínek, který po půl roce přišel na to, že pokud se na střechu kočárku shora lehce zatlačí, jde ji sklopit bez křupání. Tvoje maminka strávila celý den hlasitým pomlouváním novorozence ze seriálu Lost. Je to prý nadměrně tlusté miminko, nějaký speciální trik, furt se akorát válí na pláži a nesportuje jako ty. Navíc ho nikdo nikdy nekojil a vůbec je to falešný a tupý Aaronek. Tvůj IT

, totální spoiler: Pretty woman

, slogany.

Sousedka se zastavila s kojeneckou váhou a novým sloganem. Na minisouseda se prý přijela podívat i prababička, přičemž se uvedla radou: "dávej na sebe pozor, přece jen jsi v šestinedělí jednou nohou v hrobě". Tvůj strýc má teď podle vlastních slov koupelnu snů, totéž prý platí i pro jeho záchod. Ty dlouhé týdny odříkané stolice ho ale musely zocelit! K tomu mohu jen závistivě podotknout, že to, co dělá z průměrného záchodu záchod skutečně dobrý, je kvalitní záchodová literatura. A v naší komůrce lze nalézt snad všechno, včetně velkoformátového Koření celého světa. Ne náhodou je stolice kořením života. Celý den jsem dodělával novou podobu osobního webu, vyjma venčení samozřejmě. Tvůj IT

, krtek.

Od tvojí maminky jsem dostal k svátku autorskou monografii Wernera Holzwartha a Wolfa Erlbrucha O krtkovi, který chtěl vědět, kdo se mu vykakal na hlavu. Knihu nelze žánrově přesně zařadit: na jedné straně jde o hloubavý detektivní příběh z naturalistické přírody (ne nadarmo kniha vyšla v nakladatelství Scientia), na druhé straně jde o burcující jinotajnou metaforu odcizené sociální společnosti. Mezi hlavní přednosti publikace patří propracovaná zápletka, která člověka nutí číst knihu takříkajíc "na jeden zátah", zvídavý čtenář je pak na několika posledních stranách odměněn výraznou pointou, dokonce i katarzí a morálním poselstvím. Tím nejpozitivněším kladem monografie je však bezesporu charismatický hrdina, tj. krtek s kakáním na hlavě. V žádném případě se nejedná o plochou, černobílou figurku, která se v rukou všemocného autora točí bez odpovídající motivace tu na jednu, tu na druhou stranu - kdepak, hlavním hybatelem zde není osud, náhoda či autorská zvůle, nýbrž hrdina sám. Čtenář se tak snadno může ztotožnit se silným, sebevědomým a zvídavým individuem, emancipovaným jedincem s jasně definovanými hodnotami a cíli. V krtkovi s kakáním na hlavě nacházíme moderní subjekt, který na jedné straně dokáže jasně projevit svůj kritický postoj (krtek na prasátko "udeřil", krtek se dokázal "rozlobit"), zároveň je však pln respektu k vyšší moci (krtek je "ohromen" koňskou koblihou, tváří tvář kravinci se mu "ulevilo"). Ta skutečně základní a elementární modernita subjektu je však zakotvena, jak jinak, v jeho racionálním rozumu (krtek si kozí bobky "se zájmem prohlédl"). Publikaci lze vytknout snad jediné, a to nebezpečný rasový stereotyp: v exposé je hlavní hrdina, intelektuál, líčen jako silně "krátkozraký", závěr se zase nese v duchu typizovaných maloměšťáckých hodnot, kdy se krtek "spokojeně a s klidným svědomím" vrací pod zem. Tato drobná vada na kráse však ani v nejmenším nezmenšuje význam monografie a můžeme jen doufat, že se s charismatickým hrdinou setkáme i v budoucnu. Na závěr se nabízí srovnání německého krtka s krtkem tuzemským: zatímco náš Krteček je švejkovsky naivní a jedná nanejvýš tehdy, jde-li o lízátko či kalhotky, německý krtek se nezastaví, byť jde v podstatě o hovno. A to je důvod, proč Německo během druhé světové války okupovalo nás a nikoli naopak. Maminka tě do knihy doplnila velmi věrně. Tvůj IT

, peklem.

Protože se teď Ruprt někde dělá lepším, museli jsme během dnešní cesty za babičkou použít jiné, avšak o nic méně nebezpečné dopravní prostředky. Tak například první šalina jela jinam než měla. Přestoupili jsme na jinou, ta pro změnu končila dřív. Opět jsme přestoupili, tentokrát na autobus. Ten byl sám o sobě v pořádku, vezl však nějaké poškozené pasažéry: kromě tvého tatínka tam totiž byla ještě jedna extrémně škaredá paní a jedna mladá schizofrenička, která nám zpříjemňovala kus cesty nezávazným křikem, výčitkami a pláčem. Sotva jsme ji setřásli, koukáme s maminkou, že před námi nějaká cyklistka v předklonu cosi hledá na stráni nad řekou. Asi klíče nebo náhradní galusku, mysleli jsme si. Omyl, hledala svého cyklistického partnera, který sjel z cesty a zahučel do řeky. S babičkou sis pokecal, místy jsi ji dokonce i překřičel. Tvůj IT

, odér.

Včera odpoledne měla přijít na návštěvu naše kamarádka, přišla až dnes neboť jí prý žádná zpráva na mobil nedošla. Tahle naše kamarádka se kdysi proslavila tím, že se přišla na oslavu číchsi narozenin o týden později - takže to, že se dostavila už dnes, je třeba v konečném součtu považovat za úspěch. Tato (mimo jiné i) absolventka filozofie v současné době navštěvuje jednu školu v Praze, studuje tam trojsemestrální kurz zakončený závěrečnou písemnou prací. Škola se jmenuje Institut aromaterapie, nedávno prý byli na pitevně, aromaterapie je respektovaná ve Francii a neměl bych se prý tak sarkasticky pochechtávat. Nedávno jsem psal, že je třeba méně čichat a více číst, teď to ale beru zpět a volám: Čicháním k lepším zítřkům, létající Čestmír náš vzor! Místo kávy čpavek, místo ibalginu zapařené podpaží! Co přijde dál, postgraduální studium čarodějnictví? Tvůj IT

, totální spoiler: Nemocnice na kraji města

, ve skříni.

Byli jsme se venčit poblíž domu, kde snad budeme v dohledné době bydlet. Přímo před vchodem zrovna probíhalo nějaké natáčení: v dané scéně vystupoval postarší gay, jeho psík v oblečku s kožešinovým límcem a kněz. Komedie? Dokument? Reklama na fernet? To místo je každopádně něčím zvláštní. On i ten vyhlédnutý byt je neobvyklý - je pěkný, to ano, bydlí v něm pouze jedna paní ve středním věku, potud stále nic zvláštního. Podivné ovšem je, že tam obyvatelka nemá skoro žádný nábytek. Mám teorii, že se v tom bytě straší, konkrétně, že se tam v noci prochází duch malé holčičky a rozbíjí nábytek. Takového ducha my se ovšem nebojíme, neboť všechen náš nábytek je z IKEA a můžeme ho ráno zase snadno smontovat. Navíc tvoje babička stejně vždycky chtěla vnučku. Maminka při té příležitosti vzpomenula příhodu jedné svojí známé: kupovali byt a těsně před završením transakce se paní prodávající zeptala, jestli jim nevadí, že se ve skříni oběsil manžel. Skříň byla vestavěná. V našem budoucím bytě žádná vestavěná skříň není, minimálně jednu však plánuji, ať se mám na stará kolena kam vrtnout. První máj jsme oslavili tradičně, ty sis stejnosměrným proudem načural do pusy. Tvůj IT