29. června 2008

, sokoban.

Už mi z těch beden od banánů hrabe. Tímto skládám slib, že se nikdy v životě nepodívám na Kostariku, Martinik a Guadeloupe. Chiquita myslím není země, ale pokud ano, tak přísahám, že se nepodívám ani tam. Dnes jsem po menším boji vydojil dalších devět beden z Teska. Zelinář v Kauflandu mi v pátek prozradil svoje (jediné?) know-how, takže jsem dnes dokázal všech devět správně seskládat a najednou(!) odnést do Ruprta. Mezisoučet: šest (Kaufland) + devět (Tesco) + osm (správa budov FF MU). Při včerejším stěhování tvých prarodičů se ukázalo, že do Ruprta se při dobré vůli vleze 10 plných beden, kytara a řidič. My kytaru nemáme, takže naše stěhování bude snazší, byť o to méně muzikální. Tvoje maminka vyskládala naši hlavní domácí knihovnu, zabrala čtrnáct beden. Jak je to možné, vždyť já už prakticky nečtu?! Při úklidu jsem našel svoji pubertu: životopisy postav do Dungeons and Dragons a básně. Neměl jsem to srdce to vyhodit; až mi bude nejhůř, spálím je a uleví se mi. Po dýni s brambory se můžeš utlouct. Tvůj IT

27. června 2008

, stěhování.

Dopoledne tvůj tatínek obstarává kartonové bedny na stěhování: část z nich jsem měl zamluvenu v blízkém supermarketu, část se mi nějak dostala do Ruprta v centru. Zrovna se nám stěhuje katedra, a tak mi tam nějak samy naskákaly, mršky. Po obědě třídím věci a ty zbytečné vyhazuji, tj. v kontejneru končí prakticky vše, co mi přijde pod ruku. K čemu tiskárna, k čemu boty, k čemu terina?! Nikdy dřív jsem si neuvědomil, že v letech 1995-2003 byla většina mého šatníku kostkovaná. Skříň vyvrhla i některé poklady: například teď běhám mezi bytem, sklepem a kontejnery v tričku s obřím nápisem Cannabis expands the mind. Koupil jsem ho v Londýně - ach ano - bylo mi 17, zrovna jsem se rozhodl, že budu beatnik, na ramenní vycpávce saka jsem měl přišpendlenou gumovou krysu a polovinu kapesného jsem uvalil v Tate Gallery za knihu o Dalím. Hm, průvodním znakem puberty prostě je pozérství. Což mě přivádí na myšlenku, že jsem posledních pár dní viděl hned několik pozérů. Všechno to byly takové ty typy, co píšou "poesie", "rasance" a "these", takže, abych byl úplně přesný, byli to vlastně "poséři". Tolik tedy ke stěhování, tvůj IT.

24. června 2008

, lejno stoupá vzhůru.

Děti se pekelně rychle množí; svět je od neděle o čtyři kila těžší, gratulujeme. Maminka celou neděli empaticky rodila: trpěla nevolností, bolestmi v kříži, byla vzteklá. Dokonce zase došlo na moje masážní palce - a to jsem už myslel, že mi odumřely. Maminka si opět půjčila od sousedů váhu. Prý se ta mrkev s brokolicí už musela na tvém bmi podepsat. Dopoledne jsi po kojení a před vykakáním šest kilo neměl, odpoledne po vykakání už ano. Zdá se tedy, že fekálie nadnášejí! Katedra se (dočasně) stěhuje, prarodiče se stěhují, my se rovněž brzo budeme stěhovat. To není Kulový blesk, to je Hromobití! Tvůj IT

23. června 2008

, icq.


dacanka: 12:29:39: pištík dvakrát brutálně kakal, tuhé, smradlavé, obrovské
istvan: 12:30:51: to je hráč!
dacanka: 12:31:52: takové sladké miminko a takový humus
istvan: 12:32:54: to je hráč!
dacanka: 12:33:13: kakal mi to na stole
istvan: 12:33:26: to je mega hráč!

21. června 2008

, zelenina.

Jeli jsme dnes za tvými prarodiči, mimo jiné i kvůli stodesátému výročí založení tamního gymnázia. Maminka tě vzala do klokánky a šla se za svými vrstevníky vřadit do slavnostního průvodu městem. Byli tam z jejího ročníku dohromady tři, což je hanba (a prý i "vozíčkářů tam vepředu bylo několikanásobně víc"). Maminka to zdůvodňovala tím, že se zrovna nachází v hluchém věku mezi bujarým mládím a nostalgií. Víš, co je tohle? To je včerejší mrkev, dnešní dopolední sunar a narozeninová brokolice v plence, či jak říkáme my gurmáni - à la carte. Všechno to bylo pochopitelně natlačeno až po okraj, jen tak tak, že nám porce nepřetekla. Musel jsem k tomu vstát od oběda a vsadím se, že slabší povahy by se ke stolu už nevrátily. Já jsem ale tvrďák a hned tak na nějaký odpad nevrhnu. Málem jsem kdysi dokonce dokoukal Stalkera. Tvůj IT

19. června 2008

, dent.

Tlustý a líný kocour Garfield včera oslavil třicátiny. Tak, teď se konečně dozví, jaké je to být opravdu tlustý a líný. Včera jsi poprvé ochutnal něco nebílého: byť to byly jen dvě malé lžičky mrkve, zaprasil jsi sebe, maminku i sedačku. Ukazuje se, že mrkev není dobrá jen na oči - dnes se ti začaly klubat dva spodní zoubky! Dávám to do souvislostí s nedávným očkováním, tvoje tělo se vakcíně brání zuby, nehty. Tvůj IT

16. června 2008

, čípek.

Váha se zlepšila (čímž sis vysloužil očkování). Prý jsi byl při injektování velmi statečný (čímž sis vysloužil paralen v čípcích). Večer jsi byl podle očekávání hodně teplé dítě (čímž sis vysloužil první anální měření teploty). Prostě jeden lepší dárek než druhý. Nevím přesně, co do tebe v ordinaci naprali, ale tipl bych to na tekutou hysterii: kolem sedmé ses už chechtal úplně všemu, například i mému kašli. Ucpali jsme tě čípkem. Aplikovala ho maminka, z čípků já mám respekt ... jak bych to ... inu, jako pubescentnímu hypochondrovi mi jednou bylo zle z alkoholu. Dostal jsem od lékaře na rozbouřený žaludek čípky. Jenže jsem s nimi (v sedmnácti) neměl žádnou zkušenost - to víš, dítě z rozvedené rodiny - tak jsem je polykal vcelku. Jeden známý to viděl a řekl mi, že se to nejí, nýbrž strká. K tomu jsem se ovšem nesnížil, ty první tři polknuté zabraly a já zase mohl skotačit. Tudíž, synu, je-li ti tvoje zadnice milá, nepij. Tvůj IT

14. června 2008

, vonět světu.

Včera jsem v tramvaji viděl mormona, který se jmenoval Starší Apple. Maminka mě trumfla, ona prý byla v supermarketu a zjistila, že šéfová pomalé Marie se jmenuje Berta Fluxová. Dnešek je plný premiér: já ti poprvé úspěšně vyháčkoval z nosu soplíka, maminka si šla zaběhat. Nechtělo se jí, ale přesvědčil jsem ji zpěvem fanfár z Rockyho. V kombinaci s výkřikem "Pohled tygra!" tomu prostě nešlo vzdorovat. Tvoje maminka si na to běhání chtěla vzít něco do uší, ale ouha. V pohádce Pyšná princezna používá Pepíček Zíma Vladimírek Ráž květinu jako detektor nevyzrálosti a charakterových vad hrdinky. Vzpomínáš si, že dokud jí kytka vadne, tak se s ním na kládě neprojede? Inu, ani po čtyřech letech jsem tvoji maminku nedonutil dobíjet mp3 přehrávač včas, vždycky jí mezi dvěma výběhy zcela zvadne. Totéž mobil, totéž notebook; jednou se za to bude smažit v elektronkovém pekle. Nakonec tvoje maminka sebrala můj mobil, protože "je to stejně moje vina, že se to všechno vybíjí, i když to nikdo nepoužívá". Proč ti ponožka padá jen z pravé nohy, zato však dvakrát častěji než by bylo pro kojence tvého vzrůstu obvyklé? Tvůj IT

11. června 2008

, rurální.

Na dnešní dopoledne měl tvůj tatínek naplánovaný postřik vinohradu. Šlo to dobře až po pátý řádek (asi z miliónu), kdy se začala motorová konev dusit. U sedmého definitivně chcípla, pročež jsem zařval vzteklé "dopišty" a zbytek dostříkal ručně. Agrotechnika je svině. Po obědě jsem skočil do práce napsat jeden doporučující dopis. Student, který o něj žádá, si dobré doporučení zaslouží, tobě bych ale napsal ještě lepší ... Pištovy studijní schopnosti jsem měl možnost poznat již brzy po jeho vzniku ... bez problémů dokáže vyslovit hlásku "g" ... do diskuse nevstupuje zbytečně, jeho příspěvky jsou hlasité, nicméně relevantní ... nemá potíže s žužláním různých druhů materiálů, například televizního ovladače ... o dudlík projevuje intelektuální zájem, vydrží si ho prohlížet i minutu než mu vypadne ... bez problémů se otočí na břicho ... dítě k adopci - dárcovství orgánů - pokusům plně doporučuji (nehodící se škrtněte). Do práce mi zavolala tvoje maminka, dala mi tě k telefonu a ty ses strašně chechtal. Přestože je tvoje maminka vyfukovala ústy, něco ti na žvýkačkových bublinách přišlo děsně srandovního, zajímavé. Pak jsme šli s děkanem k šéfovi domů rozchodit nový stolní počítač a wifi. Nejdřív nejel stolní počítač, pak nejel router, pak nejel modem, pak zase nejel router, pak chvilku nejel laptop než se ukázalo, že nejede děkan. Pak už jelo všechno a my mohli skočit ke Zmiji na dvě točená s pěnou hustou tak, že by se dala krájet. Tvůj IT

9. června 2008

, brzda.

Dnešek byl pracovní, takže celá rodina se sešla (opět) až u večerního cévkování naruby. Maminka se s přilepenými hadičkami stále ještě cítí trapně a snaží se to obvykle zamluvit řečmi o Robocopovi. Já se zdvořile směji, nedívám se jejím prsům do očí a mrmlám cosi o Stanfordských paničkách. Ty nás oba pozoruješ se směsicí hladu a zájmu. Tvoje maminka konečně našla způsob, jak na svých nových kolečkových bruslích zabrzdit. Kočárkem. Nějak mi teď dochází šťáva a nějaký suplementor bych taky uvítal: kdybych se odmlčel, tak to neznamená, že tě mám méně rád. Tvůj IT


8. června 2008

, na prkně.

Jak prozrazuje foto, na strýcově žehlícím prkně na tebe čeká spousta úžasných, ručně šitých hraček. Strýc sám je sice nevyráběl, minimálně jedné však stál modelem. Je zvláštní, že čím víc jíš, tím méně častěji tlačíš - dnes jsi se poprvé požlutil až po obědě, když jsme si četli příběh Jak Vilík komínem vylít. Překvapivě nejde o vyprávění o holocaustu, nýbrž o čtvrtou kapitolu z Alenky. Při druhém venčení nás na zahrádce našla maminka na bruslích. Cestou zpět jsme na ni pokřikovali pokyny, jak má správně brzdit. Jsme v tomto směru oba přibližně stejně kompetentní: tvůj tatínek se s bruslením rozloučil ve třetí třídě lehkým otřesem mozku (v tom stavu jsem pak doma sledoval film Fantom Morrisvillů, na což do smrti nezapomenu). Odpoledne jsem podnikl menší nákup na zítřejší výjezdní zasedání katedry filozofie na děkanově chalupě. V podstatě jsem ale koupil jen tucet nealkoholických piv. Budu se za ně schovávat a pro změnu si uchovám svoji lidskou důstojnost. Tvůj IT

7. června 2008

, knihod.

Dnes jsi na svého tatínka celý den pořvával. Když jsi na chvilku přestal, ujala se toho maminka. A to mám přitom pocit, že jsem si to dnes výjimečně nezasloužil. Maminka po mně dokonce hodila třemi knihami. Všechny byly ve francouzštině, o to víc se cítím uražený. To abys věděl, kdo rozpoutal letošní Týden domácího násilí. Jen pro úplnost dodávám, že maminka tímto agresivním aktem ukončila diskusi, zda je správný postup (a) koupit levný výrobek Tesco, ochutnat a až poté odmítnout, či (b) nic neochutnávat, levný výrobek Tesco rovnou odmítnout. Maminka pochopitelně zastávala apriorní variantu b, tatínek aposteriorní variantu a. Názorový střet sice zůstal nevyřešen, trumfy však drží ten, kdo nakupuje, že? Čili se můžeš těšit zkoušení Tesco-fazolí a Tesco-bábovky. Máme suplementor, je to bizarní zařízení. Až odrosteš, myslím, že ho bez problémů prodáme v komisním prodeji v jakémkoli sexshopu. Při venčení jsem zmokl, alespoň něco se dnes vyvedlo. Tvůj IT

6. června 2008

, dementor.

Sotva dojíš, už kakáš. Tenhle vytuněný metabolismus je nejspíš zodpovědný za to, že nepřibíráš tolik, kolik bys měl. Tudíž jsem dostal za úkol koupit cestou z práce v lékárně "doplňkový systém ke kojení" a.k.a. suplementor. Lékárnice o ničem takovém, cituji, v životě neslyšela co to jako má být? Zároveň si mě podezíravě prohlížela, patrně se domnívala, že jsem úchyl, který se prostě přeřekl. Nemohu říct, že jsem její pochyby zcela rozptýlil tím, když jsem danou věc popsal jako "hrudní pípu". Suplementor tam samozřejmě neměli, dnešní dokrmování tedy muselo proběhnout zavedeným postupem, tj. maminka zpívala a tančila, já do tebe pral bílý roztok stříkačkou, tys to plival všude kolem. V supermarketu mi nefungovala platební karta, asi bych měl konečně poslechnout urgující emaily z banky a stavit se tam pro tu novou. Ruprt neostřikuje, ty ano. Tvůj IT

4. června 2008

, krtek revisited.

Nakladatelství Albatros vydalo jako svoji 9753. publikaci (ta čísla nemohou být nahodilá) knihu Říkáme si s Krtkem. Autorem ilustrací je Zdeněk "Krtek" Miller, rýmy opatřil Jiří "Žáček" Žáček. Kniha obsahuje 31 barevných stran v nepříliš kvalitní brožované vazbě. Hned na úvod musím poznamenat, že publikace postrádá obsah či alespoň seznam kapitol, takže pro čtenáře je každá další stránka plná překvapení. Snad neprozradím příliš, když řeknu, že publikaci tvoří osm dvojstránkových Krtových dobrodružství oddělených sedmi omalovánkami a hádankami. U nich se obvykle nemá smysl dlouho zdržovat, neboť funkce takových intermezz je jediná: mají čtenáři dopřát jistý oddych při četbě dramatických Krtkových příhod. Musím však upozornit na fakt, že mnohé hádanky v této knize jsou natolik obtížné, že čtenáře spíše frustrují. Například cestu k ježkovi (s. 16-17) se mi podařilo nalézt až napočtvrté, stejně tak pokyn "dobarvi hadici a nepřetahuj!" mě dlouho značně znervózňoval. Nyní k výhradám k dramatické kostře knihy, tj. k vlastním Krtkovým dobrodružstvím. První pochybnost lze vznést k dramaturgii textu. Krtek se čtenáři představuje v příběhu Krtek a lízátko jako velmi naivní až infantilní savec, který na rozdíl od hmyzu (jmenovitě vos) není schopen správně identifikovat pamlsek. Přestože - jak se dozvídáme v sequelech - je vybaven rýčem, plete si lízátko s lopatou! Hned ve třetím textu, Krtek na poušti, však hrdina záhadně dospěje a je jako jediný schopen řešit krizovou situaci ("provedu to vědecky/bude voda pro všecky"). Ať už je na vině nekonzistence, nebo překotnost vyprávění, v každém případě se čtenář jen problematicky dokáže s hrdinou ztotožnit či ho alespoň pochopit. Další vadou publikace je morální ambivalence hrdiny. Na jedné straně je sice připraven pomoci přátelům, na druhé straně si ovšem hraje s otevřeným ohněm (Krtek a zápalky), s pochybnými chemikáliemi (Krtek malířem), dokonce se s myškou vloupává do školy (Ježek v kleci). Krtek není veskrze kladnou postavou i z toho důvodu, že neváhá vykořisťovat jiné členy komunity ("na želvě se projedu/hyjé, malá, kupředu"). Jakkoli se Jiří Žáček ve svých verších snaží o nápadité rýmy, nevyhnul se vždy cimrmanovskému absolutnímu rýmu ("zhoupneme se spolu, víš/poletíme výš a výš"), případně jeho text obsahuje zjevné zoologické nesmysly ("když se líhnou malí pštrosi/vystrkují z vajec nosy"). Podobný nesoulad nejdeme i na ose příběh-obraz: v dramatu Ježek v kleci chce neznámý zaměstnanec školy vycpat ježka. Je těžké brát tuto zápletku vážně, když školní kabinet už teď nabízí takové poklady jako je třeba vycpaný tučňák (s. 15). Moje hlavní výtka ovšem směřuje k obálce knihy. Úvodní ilustrace je totiž jasnou reklamou na náboženství, konkrétně na křesťanskou mši. Vidíme Krtka, kterak předčítá z knihy, vztyčený ukazováček jasně specifikuje kázání. Myš vpravo přijala Krtkův prstový message a šíří ho dál až k prostým králíkům dole; Ježek po levici nadšeně obsluhuje náboženský zvoneček; místo kadidelnice vidíme připravenou lopatičku. V trojrozměrné variantě vypadají Krtkova dobrodružství takto. Především z těchto důvodů doporučuji knihu Říkáme si s Krtkem spálit. Tvůj IT

3. června 2008

, šoky.

Co je na této fotce opravdu zvláštní? No přece myš v krabici! Dnešek začal nevesele, hrozil ti první úraz. Chvíli jsem tě ráno nechal na posteli bez dozoru a odskočil si vedle s maminkou smlouvat o manšestráky, když se ozvala tupá rána. Zašprajcoval ses tělem vedle postele a zakousl se do rámu. Naštěstí ještě nemáš zuby, takže na posteli nezůstaly žádné stopy. Odpoledne jsem tě dokrmoval, maminka u toho tančila a zpívala, aby udržela tvoji pozornost. V tom ses poprvé zcela regulérně rozchechtal nahlas. Maminčin tanec je v tomto směru skutečně velmi plodný. Soused pod námi zemřel, prý asi spáchal sebevraždu kvůli depresím. Škoda, že neviděl tvoji maminku tančit. Tvůj IT

1. června 2008

, drzost.

Fascinace urinem pokračuje, tak jak bylo koneckonců kdysi dávno předpovězeno, ba dokonce se šíří: jedna z navstev te vcera oznacila za "krasulínka", coz bych se stydel do sms napsat. Koupil jsem si párky v konzervě s trvanlivostí do roku 2012, asi vedlejší produkt kosmického výzkumu. Dnes je svátek dětí, nadělil jsem ti bramborový guláš. Jako trest za všechny podobné květnové stravovací prohřešky jsem si přikázal pět koleček kolem bloku. Poslední čtyři se mnou běhala nějaká cca pětiletá holčička. Celou dobu závodila, na závěr mě pobízela ještě do šestého kola ("panéé, estě jednóó). Krucinál, kde je nějaká úcta ke stáří?! Tvůj IT