Na porodním sále věnovali velkou pozornost tomu, čemu se filozofickou hantýrkou říká identita individua. Sotva tě maminka vyrodila, prásk, už jsi měl visačku s číslem. Než jsem dořekl: "Sláva, je to dítě," prásk, už mi podává sestřička cosi, čím tě mám podepsal. Prozíravě jsem měl jsem s sebou svoji oblíbenou černou mikrofixu 0,1mm a hodlal ti podepsat pindíka, aby ti ho snad později neodšroubovali, ale musel jsem tě pod dohledem zřetelně parafovat na stehno. Podle mě je stehno důležité maximálně tak u žab a u drůbeže, ale na dohadování nebyl čas, protože ... prásk, už ti otiskují chodidlo. Opět jsem nucen konstatovat, že chodidla jsou důležitá tak maximálně u prasat na tlačenku a že by měli otiskoval raději něco jiného. Jak je vidět na spodní části obrázku, základní myšlenka je taková, že tvůj první podpis by měl být nohou. Zakroužkoval jsem však místo, které ukazuje, že tvůj skutečně první podpis byl úplně něčím jiným. Ano, je to přesně to, jako co to vypadá. Od té doby se takhle podepisuješ dost často a je dobré, že máš po tatínkovi bleskový metabolismus. Blbé však je, že si to vždycky odsere zadek. Tvůj IT31. ledna 2008
, autogram.
Na porodním sále věnovali velkou pozornost tomu, čemu se filozofickou hantýrkou říká identita individua. Sotva tě maminka vyrodila, prásk, už jsi měl visačku s číslem. Než jsem dořekl: "Sláva, je to dítě," prásk, už mi podává sestřička cosi, čím tě mám podepsal. Prozíravě jsem měl jsem s sebou svoji oblíbenou černou mikrofixu 0,1mm a hodlal ti podepsat pindíka, aby ti ho snad později neodšroubovali, ale musel jsem tě pod dohledem zřetelně parafovat na stehno. Podle mě je stehno důležité maximálně tak u žab a u drůbeže, ale na dohadování nebyl čas, protože ... prásk, už ti otiskují chodidlo. Opět jsem nucen konstatovat, že chodidla jsou důležitá tak maximálně u prasat na tlačenku a že by měli otiskoval raději něco jiného. Jak je vidět na spodní části obrázku, základní myšlenka je taková, že tvůj první podpis by měl být nohou. Zakroužkoval jsem však místo, které ukazuje, že tvůj skutečně první podpis byl úplně něčím jiným. Ano, je to přesně to, jako co to vypadá. Od té doby se takhle podepisuješ dost často a je dobré, že máš po tatínkovi bleskový metabolismus. Blbé však je, že si to vždycky odsere zadek. Tvůj IT30. ledna 2008
, ponožka.
Dnes jsi byl poprvé venku. Sice zatím jen na dvacet minut a na balkóně, ale zato už v tom skvělém kočárku. Tvoje maminka tam byla s tebou a pozorně hlídala - prý aby tě nepotřísnil holub. Mimochodem, je zvláštní, jak moc tvoje maminka nesnáší holuby. Člověk by čekal, že kolem toho bude nějaká anti-holubí teorie, nějaké trauma z dětství, nějaká nepříjemná asociace, ale nic takového. Prý jsou jen "prostě strašně blbí". Já taky holubům moc nefandím, obzvlášť od minulého silvestra, kdy mi jeden holub příliš zblízka pozoroval chlebíčky za oknem. Ještě k tomu kočárku, jel jsem pro něj včera večer k babičce a přes noc musel zůstat na chodbě před naším bytem (kočárek!). Maminka se bála, že ho někdo ukradne; já se spíš bál, že do něj někdo nablije. Nestalo se, ale uvidíme o víkendu. Taky jsem tě byl dnes přihlásit na pojišťovně, dostal jsi tam nějakou igelitku s reklamními letáky a tričkem, u kterého byl tento obrázek. Není ten soudruh na tu ponožku přece jen ještě příliš malý? Tvůj IT
29. ledna 2008
, kde začíná život, začínají regulační poplatky.
Protože se od nového roku pravicová vláda bojí, že bys mohl zneužívat bezplatné lékařské péče, uvalila na tebe regulační poplatek. Je to takové průběžné zdanění mimin, za které si pak v nemocnici pořídí lepší kávovary. Nechápu, jak si někdo může myslet (i kdyby to byl třeba ministrův trpaslík), že pokud za tebe nevysolím těch regulačních 240 Kč, hrozí, že se do porodnice vrátíš a budeš si ten porod chtít zopakovat. Totéž platí i pro tvoji maminku. Jako každý rigidní člověk chápu, že pravidla je z definice třeba dodržovat, ale tenhle ministerský přístup už zavání přílišným zjednodušením. Je typické, že chce-li normotvůrce omluvit svoji lenost, ohání se systematičností: v tomto případě to znamená, že před lékařskou péčí si máme být všichni rovni, bez ohledu na vzdělání, věk a (jak jinak) vzrůst. Tedy, pokud tomu rozumím správně, ministerstvo si představuje, že do porodnice prostě vstoupí jedna tlustá paní a z porodnice tak nějak vystoupí jedna tenčí paní a jedno malé stvoření ex nihilo za 2x240 Kč netto. Takže systematičnost ... hm ... podle wiki má právní subjektivitu i plod (ale na to se raději ještě zeptáme tvého justičního dědy) ... pokud by tomu tak skutečně bylo, v rámci systematičnosti bych musel trvat na tom, aby dvojitý poplatek v nemocnici už platila i žena v pokročilém stádiu těhotenství. A samozřejmě i muž, který polkne malé dítě či trpaslíka vcelku. Nebo na druhé straně není systematičnost zase až tak pro ministerstvo důležitá, pak by to ale klidně šlo začít slavně regulovat až od čtrnácti, podobně jako pohlavní život a právo na zločin. Nechť až tam, kde končí nevinnost, začínají i regulační poplatky. Tvůj IT
28. ledna 2008
, polohovací váleček.
PS: Teplý hroch Jarda je na fotce to roztomilé heboučké vpravo!
27. ledna 2008
, na Větrné hůrce.
Každý tvůj prdík je požehnání. Třeba si z toho tvoje maminka vytvoří zvyk a začne za prdíky chválit i mě. Je totiž vážně za co, většinu času by pochvala střídala pochvalu. Někdy si myslím, že nejde ani tak o to, z jakých surovin je dané jídlo uvařeno, ale spíš, jestli prostě šmakuje. A pochopitelně, čím víc šmakuje, tím víc je za co chválit. Co když nesmí jíst během kojení nadýmavou stravu ani tatínkové? Provedu experiment a pokud se to potvrdí, zabiju se. Na včerejším zapíjení se mě kdosi zeptal na smysl života. Tehdy jsem nevěděl, dnes ráno jsem ale pochopil: smyslem života jsou fazole Heinz. Tvůj IT
26. ledna 2008
, tchyně in da house.
Kojenec zjevně saje živiny nejen z prsou matky, ale i z bankovního účtu otce. Jeli jsme dnes s tvojí babičkou nakupovat další tuny a tuny věcí, abys je mohl pokakat. Některé jsou tak roztomilé, že bych je nejradši pokakal sám. Například ten nový toustovač. Tvůj IT
PS: Hmm, jsou odsávačky na mléko skutečně jen na mléko?
PS: Hmm, jsou odsávačky na mléko skutečně jen na mléko?
25. ledna 2008
, doma.
Dnes jsi přijel z porodnice domů. Právě včas, protože na pokoj v noci přivezli dalšího kolegu a - jak dnes ráno popisovala tvoje nevyspalá maminka - kojenci tím dosáhli kritického množství. Takové kritické množství kojenců pak nutně spouští řetězovou reakci, takže sotva Nový kojenec přestal křičet, začal jsi ty, Pišto, a nakonec se solidárně přidal i Třetí kojenec bojující za temnou stranou síly. Včera to vypadalo, že tě dnes domů ještě nepustí kvůli novorozenecké žloutence. Na kurzu nás upozorňovali na to, že když vyleze opálené miminko, má patrně moc bilirubinu a bude paradoxně potřebovat nějaký ten den na slunci navíc. Fakt je, že když spíš, vypadáš trochu jako Mao, možná je to tím žlutým lvíčkem, kterého máš v posteli. Z druhé strany tě podpírá teplý hroch Jarda; sebral jsi mi všechny plyšáky, to je peklo. Tvůj IT
24. ledna 2008
, vivat.
Zapíjení potomka je zvláštní věc. Předně není úplně jasné, pro koho je to vlastně určeno: pro maminky asi ne, ty mají jiné starosti. Navíc by se alkohol dostal do mléka a na to mají kojenci ještě času dost, protože se nejdřív musí naučit kouřit. Pro tatínky u porodu asi taky ne, ti jsou většinou tak zničení, demoralizovaní a vůbec vyvedeni z rovnováhy, že trvá celé týdny, než znovu najdou pípu. Samotní novorozenci pak pijí alkohol pouze příležitostně. No a nejbližší rodina sice zapíjí, avšak neorganizovaně (nicméně plynule). Milý Pišto, zdá se, že zapíjení potomka je rituál, kterým bych měl nějak manifestovat svoji lásku a odhodlání. Každý, kdo hodlá manifestovat s tvým tatínkem, bude vítán v sobotu 26. ledna kolem 18:00 U Švejka na Čáře. Tvůj IT
23. ledna 2008
, návštěva.
Dnes tě navštívila v porodnici další babička. Cestou si musela odskočit - poblíž byl pouze pavilon psychiatrie, takže jsem se celkem bál, že si ji tam nechají. Nenechali, ve zdravotnictví je vážně zmatek. Babičce ses taky moc líbil, jelikož prý vůbec nejsi po mně. Jsi skvělé dítě: vždycky, když mi začala tvoje babička spílat nebo dávat rady do života, začal jsi na ni taky výhružně funět. Jak jsem si všiml, ještě jednu věc máme společnou, oba rádi jíme v leže. Jo a na pokoj ti dnes těsně před skončením návštěv přivezli kamaráda. Ale krásný jako ty on není a síla jeho temná jest ... jsem tvůj otec, Pišto ... tvůj Darth Vater22. ledna 2008
, kdo z koho.
21. ledna 2008
, jak ses narodil.
[06.00]: Tvoje maminka je vzhůru od dvou, od tří zapisuje kontrakce, od pěti se zvolna vypravujeme do porodnice.
[08.00]: Ještě nás poslali domů, stahy jsou zatím příliš krátké. Správný čas prý poznáme tak, že se tvoje maminka přestane během kontrakcí smát. Bylo mi to nějaké divné.
[09.50]: Mezi vanou a hlubokým břišním dýcháním diskutujeme o kulinářství. Vždycky jsem chtěl, aby tvoje druhé jméno bylo Urquell.
[10.30]: Lehký oběd s pauzou na kontrakci. Tvoje maminka se dočetla, že prý letos budou blondýnky nosit fialovou. Novorozenci jsou často fialoví, to se hodí.
[11.20]: Uvědomil jsem si, že na včerejší delší procházce jsme s tvojí maminkou potkali retardovanou paní. Dnes ráno jsme tutéž míjeli před porodnicí. Předevčírem dávali v televizi Rain Mana, včera Divou Báru, dnes Annie Hallovou. Co to jako má být? Spiknutí deprivantů?
[12.00]: Nejdůležitejší orgány tatínků jsou masážní palce.
[12.50]: Teď už se tvoje maminka směje jen mezi kontrakcemi. Vede si excelentně, dokonce zatím ani nebyla sprostá. Vyrážíme do porodnice, opět.
[14.30]: Proboha, porodní pokoj je větší než celý náš byt; vana je jako naše kuchyně. Nedala by se nějak ukrást?
[15.30]: Nic neprosvětlí bolestivé stahy jako Mozartova Kouzelná flétna. Možná ještě tak klystýr.
[16.45]: Krátký chill-out v kantýně. Kupuji poslední tři "zámecké" chlebíčky, je na nich všechno, dokonce by se z nich snad dalo i věštit.
[17.40]: Na monitoru ty kontrakce vypadají jako Beskydy - pěkné, majestátní, děsivé.
[18.30]: Vstupujeme do tzv. přechodné fáze. Je to ten největší opruz, kdy se ti chce strašně tlačit, ale nesmíš. Ano, tak jak to znáš z autobusu.
[19.20]: Druhá doba porodní, go for it! Probouzí se ve mně návyky z kurzu a povzbuzuji tvoji maminku výkřikem: "Nádech jako při potápění ... ááá tlač!" Porodní asistentka mě telepaticky prokleje, porod prý vede ona.
[19.35]: Ecce sameček, 51 cm, 3350g. Nějak nemůžu uvěřit, že jsi můj: jsi na to příliš krásný a vlasatý. Sofistikované, decentní reakce jasně usvědčují, že máš vysoký intelekt, aristokratickou morálku, chladnou hlavu. Vychovám z tebe skvělého bridžistu.
[20.10]: Hehe, jsi můj. Cpeš se jako o život.
[21.30]: Tvoje maminka se stěhuje na novorozenecké oddělení do pokoje 0 (nula), to mají pokoje podle krevních skupin? Milý Pišto, tvoje maminka dnes trpěla, byla neuvěřitelně statečná, obětavá a udělala naprosto všechno pro to, aby ses narodil v pořádku. Bolelo to, bolelo to hodně, nikdy na to nezapomeň. Tvůj šťastný IT
20. ledna 2008
, pořád ještě nic.
Je to možné?! Máš přes tři a půl kila a nechce se ti ještě ven? To já v tvém věku jsem byl už dávno na světě. Ale na druhou stranu, já byl prý po narození tak škaredý, že mě chtěli reklamovat. Tvoji maminku jsem patřičně varoval a jsme připraveni na to, že možná nebudeš hned ze startu dvakrát Vaculík. Maminka měla v noci pár kontrakcí, přivítala je s nadšením. V porodnicích je teď prý největší nával o víkendech, ve středu a ve čtvrtek se to vyprázdní. Ve čtvrtek chodím na bridge, takže prosím spíš tu středu. Tvůj IT
18. ledna 2008
, čekáme.
Zatím se ti nechce, budeš asi lemra po tatínkovi. Podle mého názoru jsi dnes propásl celkem vzhledné datum. Tvoje maminka dnes obědvala v asijském bistru, jestli neporodí z tohohle, tak už vážně nevím. Nakoupili jsme i svačinku do porodnice, pro maminku colu, pro mě dvoje horalky. Na kurzu nám říkali, že ve Švédsku používají na porodním sále jako anestetikum vodku, tak raději přibalím i půlčíka slivovice. Tvůj IT
17. ledna 2008
, těžko na cvičišti.
Tvoje zodpovědná gravidní maminka se připravuje skutečně všestranně. Cvičí, jí správné věci, pije nealkoholické pivo, nekouří, chodí na procházky, nedívá se na strašidelné filmy, hodně spí a studuje chytré knihy. Hm, jak tak koukám, její denní režim se zase tak od normálu neliší, jen má teď pěknou výmluvu. Abychom ale byli všichni skutečně bojeschopní, přihlásila nás tvoje maminka i na kurz Příprava na porod, což bylo rozhodně užitečné a pokud nebudeš mít v budoucnu na úterní večery jiný program, mohu to jen doporučit. Tatínků na tomhle kurzu příliš mnoho nebylo a navíc ještě byli nějací zakřiknutí. Řekl bych, že to je tím, že se stydí, že nemají dělohu; je to vlastně taková kastrační úzkost naruby. Já jsem zakřiknutý nebyl (protože dobře vím, že mezi mým permanentně plným žaludkem a permanentně plným močovým měchýřem stejně není už na nic místo), takže když se paní kurzovní vedoucí zeptala, bez čeho se žádný porod neobejde, nestyděl jsem se odpovědět, že bez dobré knihy. Správná odpověď je prý kontrakce, což je ale asi nějaký chyták a raději si s sebou do porodnice něco lehčího na čtení vezmu. Pak jsme cvičili hluboké břišní dýchání. Tvojí mamince to šlo úžasně, zato tvůj tatínek s tím trochu zápasil. Pak jsem si ale konečně úspěšně představil, že dýchám až na dno svých porodních cest a bylo to ok. Tvůj IT
16. ledna 2008
, noční můra.
Tvojí mamince se dnes zdál sen, že porodila zrzavou holčičku. To bude asi nějaký omyl, já chci plešatého chlapečka. V domácnosti panuje napjatá atmosféra, jinými slovy, nepiji alkohol. Tvůj IT
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)