, fekalkulace.

Nikdy jsem netrpěl zvláštní náklonností k toaletním tématům (snad s výjimkou článku, který obsahuje zároveň výrazy Descartes a coprophilia, pdf), ale je-li mým každodenním chlebem dobře namazaná plenka, něco se ve mně muselo změnit. A teď to chce ven ... tak tedy, včera po obědě jsi dokálel na vzdálenost 78 cm. Udělejme si pár výpočtů: aktuálně měříš 54 cm (podle tvojí maminky, té nekritické šestinedělky, prý "padesátčtyřiapůl", no jistě), čili jsi sám sebe překálel o 24 cm, které činí 44% tvojí výšky. Vztaženo na parametry tvého soutěživého tatínka to znamená, že by to měl být schopen dotlačit na 273 cm. Po několika marných pokusem musím přiznat, že tvůj tatínek takového výkonu schopen není a už asi ani nikdy nebude. Rád bych na závěr dodal, že pokud kdokoli dokálí do vzdálenosti kulatých 2 (slovy dvou!) metrů, pak se ti vyrovná jen tehdy, měří-li 139 cm. Jo a dnes nás baví zcela hermeneuticky uzavřený prof. PhDr. JH, CSc. Tvůj IT

, middle age crisis?

Včera ti přišel tvůj první oficiální dopis. Zdravotní pojišťovna má poněkud zkreslené představy o tom, kdy se člověk naučí číst a někdo by je měl konečně upozornit, že v tom lepším případě na slabikář dochází až ve třetím či čtvrtém ročníku vysoké školy. Celá rodina nám valentinsky krásní: tvůj strýc doručil špičkové zahraniční oblečky, další elegantní kojenecký komplet dorazil z Paříže, tvoje maminka už prý zase dopne pregravidní zimník a já jsem si vzal po půl roce čisté (tj. ty druhé) manšestráky. Cestou do práce se v trolejbusu zničehonic rozplakal naproti sedící Rom v mém věku, mám se bát? Tvůj IT

, horem spodem.

Tvoje maminka má poslední dobou neustále hlad - je hezké, že i po čtyřech letech manželství dokážeme najít společného koníčka. Matko Přírodo, dala jsi mi syna, dopřej mi ještě tohle! A kdo mi donese tohle, tomu slibuji, že přečtu jednu knihu dle jeho výběru a kriticky se k ní vyjádřím. Hned ráno jsem mobilem udělal několik fotografií té Pandořiny splachovací skříňky, abych mohl při nákupu náhradního dílu přesněji reagovat (pozor, jde o hygienický hardcore). Samotný nákup ale proběhl nečekaně hladce, prodavačky vodoinstalace asi vydrží víc než prodavačky žárovek. Ukazuje se, že protékající záchod je antropologická konstanta, sanitární seriál tímto pokračuje, dnes v hlavní roli prof. PhDr. Jokr, CSc. Tvůj IT

, ekolika.

Dnešní dopolední obhajoba diplomových prací před tvého tatínka položila několik závažných ekofilozofických otázek: nebyly by místo vlhčených ubrousků pro tvůj zadeček vhodnější vybrané stránky z Kohákovy Zelené svatozáře? Neměli bychom začít používat papírové plenky z obou stran? A vůbec, jak to, že jsme prohráli boj s antropocentrismem a místo psa si nakonec pořídili lidské dítě, navíc bílé a nikoli zelené? Obdržel jsem dnes několik solidárních až soucitných ohlasů ve věci protékající toalety, díky. Za všechny alespoň reakce významného tuzemského etika doc. PhDr. RB, Dr.:

PS: Ajaj, nezbední pomocníčcí nějak posílili.

, spánkový dluh.

V noci jsem spal tak špatně, že jsem se hned ráno rozhodl zvážit. Jak nedávno zjistila tvoje maminka, před každým vážením je dobré se vymočit, neboť hmotnostní rozdíl může být signifikantní. A jak ví snad každý kromě tebe, jsme-li střízliví, močíme do záchodu. Takže právě tímto nezvyklým způsobem se tvůj tatínek hned časně ráno dostal tam, kde obvykle tráví většinu dne. Pravda, naše toaleta už předtím sem tam protékala ("sem tam" znamená, že protékala jen tehdy, když spláchla tvoje maminka), teď se ale ukázalo, že to začíná nabírat obrátky a někdo už by s tím měl něco udělat. Zrovna jsem začal pronikat do taje splachovacího mechanismu, když mi tvoje maminka hlásí, že umřela zářivka v kuchyni. Podle ní je to trest za to, že tě pořád jenom hyzdím, podle mě je to spiknutí domácích skřítků, těch nezbedných pomocníčků. Ó ano, jak správně tušíš, musel jsem tedy opět do toho oblíbeného elektro-obchodu (pokud jsi již zapomněl, podívej se na nedávný rozhovor #1). Místo prostého popisu jsem pro tebe dnes raději vyrobil komiksový strip, to aby víc vyzněly ty rozpačité pauzy. Tvůj IT

, na plný plyn.

Příště mi laskavě nemluv do odmrazování ledničky! Dělal jsem to přesně tak, jak jsi mi radil a všechno to vyteklo na podlahu. Naše první rodinná dovolená (tj. nudistická hodinka zcela bez plenek) proběhla zdárně, pouze jsi samým vzrušením povyměšoval deku. Dali jsme ji sušit na balkon; jestli ji teď posere i holub, nechám ji zarámovat. Včera dopoledne Bachův Air, odpoledne Pištův air. Díky poslechu klasické hudby se z tebe stal rytmický flatulent: zvednout pravačku - zatlačit - BUM! - slastný výraz - zvednout levačku - zatlačit - BUM! - slastný výraz (přeskočit na 5:50, must see!). A to jsem si myslel, že na tuhle poslední radost dospělého muže máš ještě času dost. Jestli to tak půjde dál, budu muset začít ty tvoje větry danit, takže opatrně. Tvůj IT

, nakakat.

Včera jsme se spolu projížděli v tvém novém mercedesu. Sice jsi mi brzy předal řízení a na čerstvém vzduchu rychle usnul, ale aspoň jsem tak mohl v klidu nonverbálně machrovat před ostatními maminkami a jejich provinčními čtyřkolkami. Dvě maminky a jedna důchodkyně si mě prohlížely takovým tím stejně-si-tam-vezeš-lahváče pohledem, přebujelá sídlištní rivalita se asi neomezuje jen na popelnice a parkovací místa. Včerejší první dvě kola prezidentské volby zabrala 8 přebalení a 6 kojení, naše demokracie je stále ještě v plenkách. Tvůj IT

, eschatologická hudební anamnéza.

Drahý synu, rodina tvojí maminky je silně muzikální, někteří její členové dokonce mají i hudební nástroj, lidový kroj či alespoň vinný sklípek. Ti, kteří se do lidového kroje nevlezou a na hudební nástroj raději nehrají - neboť, cituji, mají totální endoprotézu kolenního kloubu (sic!) - mají alespoň zvučný hlas a osobitý cit pro druhý, podle potřeby i pro třetí a čtvrtý hlas zároveň. Rodina tvého tatínka je muzikální sporadicky, za zmínku stojí tvůj strýc, který vymyslel nový druh rapu pomocí pískání. Až vyrosteš, jistě ti to rád ukáže, pokud to do té doby ovšem nezakážou. Na rozdíl od tvojí maminky, která tě přivedla na svět za zvuků téhle tlačící árie, je tvůj tatínek vyhlášený špatným hudebním vkusem. Můj hudební vývoj se zastavil u skupin ABBA, Pulp, Chumbawamba a The Strokes - srdíčko, to opravdové srdíčko ovšem tepe do rytmu horečnaté sobotní noci a až jednou zakalím, nech mi zahrát totok. Jelikož očekávám, že to jediné, co přečká budoucí jaderný konflikt, bude tenhle blog a Youtube, připravil jsem pro tebe výběr těch nejlepších klipů. Vše, co potřebuješ vědět o životě, najdeš všude jinde. Tvůj IT.

• If You Don't Know Me By Now (The Office)
• Let's Go to the Mall (How I Met Your Mother)
• V oranici (Pražská pětka)
• Je to fajn (Kouř)
• Everything Comes Down to Poo (Scrubs)
• Pop, Goes My Heart (Music&Lyrics)

, Marek Heinz pije čaj.

Vždycky jsem si myslel, že největším močopudem je káva. Oprava, největším močopudem je samozřejmě tahle skeč od Monty Python's, káva ale bývala hned v závěsu. Ano, bývala, věci se totiž změnily v momentu, kdy jsem si lokl čaje pro kojící matky. Jakmile ta ďábelská přírodní chemie pronikla do mého těla, předpokládám, že začala hledat mléčnou žlázu. Když žádnou nenašla, naštvaně se spustila níž a tam to rozjela na plné obrátky, laktace nelaktace. Tobě se vede dobře, meteorismus zatím pod kontrolou. Řekl bych, že jsi konečně pochopil, že neporučíš větru, dešti a přestal ses s tím rvát. Tvůj přístup mě inspiroval k novému gastronautickému experimentu: na oběd opět fazole Heinz, ovšem zapíjené čajem proti nadýmání. Očekávám fight biblických rozměrů. Dosud jsem neochutnal framykoinový zásyp, přece jen mám v sobě špetku hrdosti. Tvůj IT

, jazykové hry.

Mateřský plurál představuje výrazný zásah do rodinné komunikace. "No my jsme se ale naducali. My máme ještě hlad? Ano, máme ještě hlad. Jé a my jsme si načurali do pusinky! To máme takovou žížu nebo jsme prostě dneska jen kanálie? My nejsme Pištík, my jsme spíš Kvičík, že?" Přičemž to "ž" ve slově "že" je tak žvláštně žměkčeno až žažužláno. Ehm, striktně vzato je výše uvedený monolog ukázkou otcovského plurálu, maminka si tehdy šla zrovna lehnout. Ještě výraznější zásah do komunikace představuje nepřímý způsob udělování pokynů, např. "Podívej, taťka spapal všechny tři utopence, to by asi neměl, že?" Nebo "Jejda, máme plný koš, kampak asi máme dávat ty tvoje pokakané plenky?" Ovšem ze všeho nejhorší je totální embargo na sprostá slova, to je snad ještě větší peklo než prdíky. Tvůj IT

, tradiční ohňostroj intelektu.

rozhovor #1
tvůj tatínek: Dobrý den, já bych potřeboval takovouto objímku.
prodavačka: Jo, jasně, obyčejná objímka za 26 Kč.
tvůj tatínek: No dovolte, to není obyčejná objímka!
prodavačka: Ale vypadá tak.
tvůj tatínek: Hm ... no tak asi ... hm ... jo.
prodavačka: Ještě něco?
tvůj tatínek: Fakt je to tak jednoduché? Obyčejná objímka?
prodavačka: Cože?
tvůj tatínek: Já furt nevím, dala mi dost zabrat.
prodavačka: Cože?
tvůj tatínek: Můžete mi ukázat nějakou žárovku, která do ní pasuje?
prodavačka: Jak žárovku?
tvůj tatínek: No jakože do ní jde našroubovat a svítí.
prodavačka: To vezmete žárovku, úplně obyčejnou žárovku, a tudy ji našroubujete. Pak bude svítit.
tvůj tatínek: A ještě vypínač. Nebo ne, ten si radši nechám na příště.

---

rozhovor #2
prodavačka: Takže tady máte všechny potřebné papíry k vaší letence. Rezervace končí 12. února.
tvůj tatínek: Ale já poletím až v půlce března.
prodavačka: Prosím?
tvůj tatínek: To jako budu celý měsíc žít v nejistotě?
prodavačka: Ale ne, do 12. února je třeba letenku zaplatit, jinak bude rezervace ukončena.
tvůj tatínek: Ahá, zaplatit, tak to chápu. A jak?
prodavačka: Přijdete sem a my vám vystavíme fakturu.
tvůj tatínek: Nechci fakturu, chci to zaplatit.
prodavačka: Tu fakturu pak tady na pokladně můžete zaplatit. Nebo lze i převodem.
tvůj tatínek: A hotově?
prodavačka: I hotově.
tvůj tatínek: Takže já bych si to ještě shrnul, do dvanáctého se jako musím rozhodnout, jestli fakt tu letenku chci a přijít sem a zaplatit to?
prodavačka: Ano. Tu druhou letenku, kterou chcete, si musíte zakoupit v jiné provozovně. Je to Na Baštách 3.
tvůj tatínek: Aha, takže tady je to všechno, děkuji a nashledanou.
[... o pět zoufalých minut později ...]
tvůj tatínek: Promiňte že zase obtěžuji, ale kdeže jste to říkala?
prodavačka: Na Baštách 3. Prostě tady za rohem.
[... o další minutu později ...]
tvůj tatínek: To jsem ještě já. Za horním, nebo za spodním rohem?

---

rozhovor #3
tvůj tatínek: Probiotické kapky, prosím.
lékárnice: Fíha, ty jsou ale drahé!
tvůj tatínek: No jo, co by člověk neudělal pro větry, že?
lékárnice: Ale ty kapky jsou pro kojence, víte o tom?

Mílý Pišto, už nějaké dva roky se tvůj tatínek během pracovního týdne obléká a mračí jako roztržitý dement. Tak teď už víš proč. Celkem mě překvapuje, že jsme byli s maminkou schopni tě vůbec počít. Tvůj IT.

, deka.

Od strýců a tet z katedry jsi dostal hrací deku Chytráček (sláva, konečně vím, jaké je antonymum od blbeček). Deka je úplně super, když kopneš do plyšového míče, zahraje to písničku. Sákryš, kde já mohl být, kdybych měl takovouhle vymoženost! Fakt bych na té dece měl strávit nějaký čas a doufat, že se mi na stará kolena ještě nějak dovyvine smysl pro slaboproud, jelikož ta včerejší vyměněná žárovka dnes třikrát vyhodila hlavní jistič. Teď budu muset vyměnit celou objímku, což mi zabere odhadem asi tak týden. Ale kdo by se v mém věku chtěl sprchovat na světle, že? Posledních pár dní jsi strašný nespavec, dílem za to můžou větry, dílem zvýšený zájem o okolí (zejména o mobil, mléčné žlázy a dokument o skupině ABBA), takže dnes jsem dostal za úkol koupit jakési drahé "Probiotické kapky". Pochopitelně je neměli ani v jedné z těch šesti lékáren, které jsem navštívil, ale snad zítra. Brutální bylo, že poslední čtyři lékárny jsem prozkoumával v závěsu za značně odkvetlým chlapíkem, který sháněl jakýsi pružný teploměr a každé lékárnici dlouze vysvětloval, že rtuť je jedovatá. Díky za radu. Jestli dnes v noci budeš naříkat stejně jako včera, dám si jeden dva teploměry na lačno. Tvůj IT

, vrozené ideje.

Hlad ohlašuješ hlasitým chrochtáním a vyčítavými pohledy na můj milk-free hrudník, zdařilou stolici krátkým frknutím, nudu několikrát opakovaným kvíkáním. Výrazový repertoár je tedy dostačující a jistě by se s tebou dalo na mnoha věcech nějak rozumně domluvit, například by to vystačilo na krátkou rozpravu o Ladislavu Klímovi. Problém je v tom, že nedodržuješ pravidla kritické diskuse, neboť [1.] bráníš protistraně v předkládání názorů (mohu se snažit sebevíc, ale holt tě nepřeřvu); [2.] ne vždy je tvůj protiútok relevantní (viz včerejší močení zcela mimo předepsanou oblast); [3.] některé tvoje formulace jsou dvojznačné (například někdy srabsky předstíráš prdíky, když se pouze nudíš); [4.] ne vždy bráníš svůj názor pomocí argumentace (zaplaťpanbůh ses ještě nenaučil plivat). Ergo měl by ses dát na politiku. Dnes jste jeli s maminkou poprvé regulérně do světa. Trvalo to něco málo přes 37 minut; vím to celkem přesně, protože celou tu dobu jsem vyměňoval jednu jedinou žárovku v koupelně. Závit na opačnou stranu, je to balkán! Tvůj IT

, urin.

Se zjevným zadostiučiněním sis dopoledne načural do ucha. No jo, geny se nezapřou. Dnes tě navštívila i druhá babička a dlouho se pochvalně vyjadřovala o tvém urinovi. Přestože to strašně bolí, zdržuji se jakéhokoli komentáře. Tvůj IT

, miminaut.

Plánovaná výjezdní návštěva u pediatry (pediatryně? she-pediatra?) dnes proběhla úspěšně, a to zejména díky dobře promyšlené a zvládnuté logistice, jejíž zdlouhavý popis následuje. Jednočlenná skupina T vstává brzy a bez snídaně a rozloučení, zato ale s dokončenou ranní hygienou vyráží do práce cosi o čemsi přednést. Dvojčlenná skupina M+P podřimuje. V práci skupina T vyřizuje obvyklé akademické věci, tj. knihy, papíry, výmluvy a odklady. Skupina M+P mezitím snídá. Skupina T dostává od skupiny M+P operativní rozkaz, aby cestou koupila hygienickou pomůcku. Skupina M+P se stejně jako včera i předevčírem otužuje na balkóně, zatímco skupina T přednáší. Obě skupiny se shodují, že to stálo za prd, avšak o to to bylo kratší. Skupina T v mírném poklusu vyráží domů, cestou podle rozkazu nakoupí, co je třeba. Skupina M+P se chlácholí a přebaluje. Skupiny se konečně prolnou, rodinná idyla je však brzy krutě narušena! Tvoje maminka totiž trpí obsesí, že musí být všude za všech okolností naprosto včas, nejlépe v předstihu. Takže když jsme objednáni na jednu, musíme tam být nejpozději 12:55, plus mínus deset vteřin. Proto jsi rychle nastoupen do hermetického obleku pro prťavého kosmonauta, ksichtík je pokryt nemrznoucí směsí, tělo je bezpečně přikurtováno do sedačky a všechny skupiny svorně sprintují k autu. Sedačku s kosmonautem se však nedaří na první pokus uchytit do bezpečnostních pásů, takže stres roste. Snažím se situaci zklidnit mantrou já rád játra, ty rád játra, sejdem se u pediatra, ale nezabírá to. Do čekárny vcházíme ve 12:58, což tvoje maminka pochopitelně vnímá jako závažné osobní selhání. Hladina kortizolu rychle klesá v okamžiku, kdy paní doktorka pochválí maminku za to, jak ukázkově přibíráš, a tebe za to, že jsi celý tatínek. No tak dobře, nechválila tě za to, že vypadáš jako tvůj tatínek, prostě to konstatovala, ale taky dobrý. Obvod hlavy stále opulentních 36cm, porůstl jsi o centimetr a od propuštění z porodnice jsi přibral stejně jako já, když sním tu menší misku vlašáku s jedním rohlíkem. V ordinaci tě žlutozelená plyšová stonožka zaujala víc než můj prst, nějak nám emancipuješ. Tvůj IT