5. února 2008

, tradiční ohňostroj intelektu.


rozhovor #1

tvůj tatínek: Dobrý den, já bych potřeboval takovouto objímku.
prodavačka: Jo, jasně, obyčejná objímka za 26 Kč.
tvůj tatínek: No dovolte, to není obyčejná objímka!
prodavačka: Ale vypadá tak.
tvůj tatínek: Hm ... no tak asi ... hm ... jo.
prodavačka: Ještě něco?
tvůj tatínek: Fakt je to tak jednoduché? Obyčejná objímka?
prodavačka: Cože?
tvůj tatínek: Já furt nevím, dala mi dost zabrat.
prodavačka: Cože?
tvůj tatínek: Můžete mi ukázat nějakou žárovku, která do ní pasuje?
prodavačka: Jak žárovku?
tvůj tatínek: No jakože do ní jde našroubovat a svítí.
prodavačka: To vezmete žárovku, úplně obyčejnou žárovku, a tudy ji našroubujete. Pak bude svítit.
tvůj tatínek: A ještě vypínač. Nebo ne, ten si radši nechám na příště.



rozhovor #2
prodavačka: Takže tady máte všechny potřebné papíry k vaší letence. Rezervace končí 12. února.
tvůj tatínek: Ale já poletím až v půlce března.
prodavačka: Prosím?
tvůj tatínek: To jako budu celý měsíc žít v nejistotě?
prodavačka: Ale ne, do 12. února je třeba letenku zaplatit, jinak bude rezervace ukončena.
tvůj tatínek: Ahá, zaplatit, tak to chápu. A jak?
prodavačka: Přijdete sem a my vám vystavíme fakturu.
tvůj tatínek: Nechci fakturu, chci to zaplatit.
prodavačka: Tu fakturu pak tady na pokladně můžete zaplatit. Nebo lze i převodem.
tvůj tatínek: A hotově?
prodavačka: I hotově.
tvůj tatínek: Takže já bych si to ještě shrnul, do dvanáctého se jako musím rozhodnout, jestli fakt tu letenku chci a přijít sem a zaplatit to?
prodavačka: Ano. Tu druhou letenku, kterou chcete, si musíte zakoupit v jiné provozovně. Je to Na Baštách 3.
tvůj tatínek: Aha, takže tady je to všechno, děkuji a nashledanou.
[... o pět zoufalých minut později ...]
tvůj tatínek: Promiňte že zase obtěžuji, ale kdeže jste to říkala?

prodavačka: Na Baštách 3. Prostě tady za rohem.

[... o další minutu později ...]

tvůj tatínek: To jsem ještě já. Za horním, nebo za spodním rohem?




rozhovor #3
tvůj tatínek: Probiotické kapky, prosím.
lékárnice: Fíha, ty jsou ale drahé!
tvůj tatínek: No jo, co by člověk neudělal pro větry, že?
lékárnice: Ale ty kapky jsou pro kojence, víte o tom?

Mílý Pišto, už nějaké dva roky se tvůj tatínek během pracovního týdne obléká a mračí jako roztržitý dement. Tak teď už víš proč. Celkem mě překvapuje, že jsme byli s maminkou schopni tě vůbec počít. Tvůj IT.

Žádné komentáře: