, půlrok.

Probudil jsi mě kopáním do hlavy. Ještě větší ránu do šišky mi ovšem uštědřila tvoje babička, která v noci viděla ducha. Měl bílou řízu a ukazoval prý na hromadu nevyžehleného prádla. Čistil jsem dveře do ložnice tak usilovně, až jsem do nich vyčistil flek, který jsme museli přelepit obrázkem Pata a Mata (jsou fakt hrozně sexy). K narozeninám jsi od strýce dostal Kachnu a Žabáka, taky ti vymyslel novou hru Tantalos. Hraje tak, že sedíš u stolu, naproti tobě strýc, který těsně za hranicí tvého dosahu drží nějakou lákavou věc, za kterou se usilovně natahuješ. Včera to tvého strýce bavilo skoro půl hodiny. Tvůj IT

, lineární.

Předevčírem jsi (bez pláče, wow!) absolvoval druhé očkování, včera poslední cvičení kvůli klinkací hlavě. Terapeutka konstatovala, že je to ok, že už ti hlava asi neupadne a že další návštěva nutná až "chlapeček bude sám bez pomoci stát". To asi bude různě zkoumat, kolik ran a panáků vydržíš než lehneš. Dostal jsi zajímavé vysvědčení: společenský, astenický, pivotuje! Společenský jsi, nejčastěji o půl druhé ráno. Astenický znamená, že jsi buď neduživý, nebo lineární. Neduživý se mi nezdáš, takže beru spíš to druhé. Pokud jsi lineární, tak sousedovic Mareček je kvadratický. Je o dva a půl měsíce mladší než ty, ale váží stejně. Pivotuje se skutečně píše dohromady a jde prý o to, že se točíš. Podrobnosti nevím, ale jelikož se plynule točíš podél všech svých i maminčiných os, je to vlastně jedno. Vezmu-li to kolem a kolem, za to vysvědčení buď rád. Maminka v tvém věku měla hodnocení "bledý, unavený kojenec"; mně tvoje babička napsala do kojenecké knížky "Ištvánek krásně rovně sedí" (o pár let později zapomněla připsat, že "usilovně se hlásí a doufá, že ho souška učitelka vyvolá"). Kousek od domu je místní Orlovna; pokud jsem dobře slyšel, tak tam dnes děti skandovaly: "Náš bůh vyhraje!" Doufejme, že jen hrály Populous. Tvůj IT

, kolo.

Tak a jsme přestěhovaní. Jaké to bylo? Inu, posledních deset dnů se můj verbální projev omezoval na opakování věty "tak to je supr" v různých kontextech a s různou intonací. Přiznávám rovnou, že při té bouračce to znělo poněkud nepatřičně. Ale pěkně popořádku a v bodech:
* Vlastní stěhování proběhlo před týdnem bez závažnějších zádrhelů, nepočítáme-li skutečnost, že tvůj strýc měl s kopce dolů přestěhovat maminčino jízdní kolo, pročež se (po letech) chvíli vezl a nějací lidé se mu prý smáli.
* O patro níž bydlí tlustí lidé. Asi kvůli nim je v domě i nákladní výtah s nosností půl tuny.
* Smál ses na hadici od vysavače, o dva dny později znovu.
* Vymalovali jsme. Druhý den jsi tyrkysovou stěnu vymaloval ještě jednou svojí močí. No co, je to tvůj pokoj.
* Dům se zatepluje. "Zavírejte okna, ať vám tam nenalezou Ukrajinci." Kdopak nám to asi radil?
* Celý týden jsem vstával v pět. Banky a jiná svinstva otevírají v centru až o půl deváté, kam se poděl duch Franze Josefa?! Tímto žádám o vytvoření sítě skřivan-friendly institucí.
* Kakáš teď výhradně na přebalovacím stole, ale za to fest. Dobrá výchova se nezapře.
* Stal se ze mě eatleader: když tě maminka cpe tuhou stravou, stojím před tebou a hlasitě mlaskám, žvýkám a polykám. Krmení pak jde jako po másle, jen to předstírané jídlo musím vždycky zajíst něčím skutečným, protože mi vyhládne. Musím být v eatleadingu fakt dobrý, když oblbnu i sebe.
* K čemu se taky dá používat vysokoškolský titul: "Vylíčení události: Dne 9. července 2008 v 18:35 hod. řídil řidič Picha Ph.D. vozidlo r.z.: 2B11385 v Brně po ul. Jihlavské ve směru od ul. Heršpické k ul. Kamenice a na křižovatce s ul. Vídeňská z důvodu nedodržení bezpečnostní vzdálenosti zezadu narazil do před sebou jedoucího vozidla."
* Co v protokolu není: padla zelená, ti dva Ukrajinci romského původu v otlučeném Opelu se rozjeli do křižovatky (u hřbitova, to se vyplatí), v dálce zahoukala sanitka, oni se lekli, dupli na brzdu a já na mokré vozovce těch šest nebo kolik metrů neubrzdil. Chlap ve škodovce za mnou taky ne. Takže Ruprt schytal jednu zepředu, druhou zezadu a teď je z něho "totálka", tj. oprava by vyšla dráž než nové auto. Čest jeho památce, spi sladce. Nechce někdo mrtvolku na náhradní díly?
* Takže jsem včera musel jet na kole. Stejně jako tvůj strýc po mnoha, mnoha letech. Značka Liberta, rok výroby zhruba stejný, jako má (měl?) Ruprt a dokonce má jen o pouhý jeden převodový stupeň méně než zesnulý vůz. Jel jsem přes kopec do Teska, jako trofej jsem přivezl balík toaletního papíru. Zrovna probíhaly žně, kochal jsem se - nebýt otrub, které se mi lepily na zpocenou pleš, nemělo by to chybu. Tvůj IT

, cvrček.

+ šest (Interspar), odrůda Cavendish, minimální délka banánu 20 cm. Ve volných chvílích čteme leporelo Cvrček a mravenci. Tak za prvé: je to celé psáno v jambu - a pak že vedle Máje neexistuje kvalitní český jambický epos! Za druhé: nějak jsem měl zafixováno, že Cvrček je lehkomyslná a líná lemra, zatímco mravenci jsou velkorysí dříči. Měl jsem za to, že na konci se ten šumař zastydí a přizná, že se měl v létě víc mrskat. Jenomže čím víc to spolu čteme, tím zkratkovitější se moje původní interpretace ukazuje. Cvrček především není žádný bohémský flákač ("jak ráno vstal, už pod bradu si housle dal a hrál pak na ně bez únavy"). Dále, mravenci by si dali říct, ale zběsile plní plán - to, co odsuzují, však není Cvrčkův broadcasting, nýbrž poflakování včel, které na louce tančí ("moudrý si místo tancování na zimu jídlo raděj shání") - autor J. Z. Novák takto poměrně originálně destruuje archetyp pilné včelky. Cvrček & Co. dokonce pro unavené mravence pořádají bezplatná hudební soirée. Mimochodem, jeden Cvrček přežil díky mravenčí charitě, co se ale stalo s jeho kumpány, umrzli? Vrcholem celého příběhu je moment, kdy mravenci explicitně přiznávají, že showbyznys má svébytnou ekonomickou hodnotu ("my sami jsme ti dlužni byli. Když jsi tak pěkně v louce hrál, každý hned lehčej pracoval"). Poselstvím Cvrčkova příběhu tedy není nějaké moralizování o neprozřetelnosti střednědobého konzumu, nýbrž obhajoba dělby práce. Někdo je tady od toho, aby syslil jeřabiny, jiný prostě cvrká. A to je důvod, proč si lidi ze svých daní platí filozofy. Tvůj IT

, sokoban.

Už mi z těch beden od banánů hrabe. Tímto skládám slib, že se nikdy v životě nepodívám na Kostariku, Martinik a Guadeloupe. Chiquita myslím není země, ale pokud ano, tak přísahám, že se nepodívám ani tam. Dnes jsem po menším boji vydojil dalších devět beden z Teska. Zelinář v Kauflandu mi v pátek prozradil svoje (jediné?) know-how, takže jsem dnes dokázal všech devět správně seskládat a najednou(!) odnést do Ruprta. Mezisoučet: šest (Kaufland) + devět (Tesco) + osm (správa budov FF MU). Při včerejším stěhování tvých prarodičů se ukázalo, že do Ruprta se při dobré vůli vleze 10 plných beden, kytara a řidič. My kytaru nemáme, takže naše stěhování bude snazší, byť o to méně muzikální. Tvoje maminka vyskládala naši hlavní domácí knihovnu, zabrala čtrnáct beden. Jak je to možné, vždyť já už prakticky nečtu?! Při úklidu jsem našel svoji pubertu: životopisy postav do Dungeons and Dragons a básně. Neměl jsem to srdce to vyhodit; až mi bude nejhůř, spálím je a uleví se mi. Po dýni s brambory se můžeš utlouct. Tvůj IT

, stěhování.

Dopoledne tvůj tatínek obstarává kartonové bedny na stěhování: část z nich jsem měl zamluvenu v blízkém supermarketu, část se mi nějak dostala do Ruprta v centru. Zrovna se nám stěhuje katedra, a tak mi tam nějak samy naskákaly, mršky. Po obědě třídím věci a ty zbytečné vyhazuji, tj. v kontejneru končí prakticky vše, co mi přijde pod ruku. K čemu tiskárna, k čemu boty, k čemu terina?! Nikdy dřív jsem si neuvědomil, že v letech 1995-2003 byla většina mého šatníku kostkovaná. Skříň vyvrhla i některé poklady: například teď běhám mezi bytem, sklepem a kontejnery v tričku s obřím nápisem Cannabis expands the mind. Koupil jsem ho v Londýně - ach ano - bylo mi 17, zrovna jsem se rozhodl, že budu beatnik, na ramenní vycpávce saka jsem měl přišpendlenou gumovou krysu a polovinu kapesného jsem uvalil v Tate Gallery za knihu o Dalím. Hm, průvodním znakem puberty prostě je pozérství. Což mě přivádí na myšlenku, že jsem posledních pár dní viděl hned několik pozérů. Všechno to byly takové ty typy, co píšou "poesie", "rasance" a "these", takže, abych byl úplně přesný, byli to vlastně "poséři". Tolik tedy ke stěhování, tvůj IT.

, lejno stoupá vzhůru.

Děti se pekelně rychle množí; svět je od neděle o čtyři kila těžší, gratulujeme. Maminka celou neděli empaticky rodila: trpěla nevolností, bolestmi v kříži, byla vzteklá. Dokonce zase došlo na moje masážní palce - a to jsem už myslel, že mi odumřely. Maminka si opět půjčila od sousedů váhu. Prý se ta mrkev s brokolicí už musela na tvém bmi podepsat. Dopoledne jsi po kojení a před vykakáním šest kilo neměl, odpoledne po vykakání už ano. Zdá se tedy, že fekálie nadnášejí! Katedra se (dočasně) stěhuje, prarodiče se stěhují, my se rovněž brzo budeme stěhovat. To není Kulový blesk, to je Hromobití! Tvůj IT

, icq.

dacanka: 12:29:39: pištík dvakrát brutálně kakal, tuhé, smradlavé, obrovské
istvan: 12:30:51: to je hráč!
dacanka: 12:31:52: takové sladké miminko a takový humus
istvan: 12:32:54: to je hráč!
dacanka: 12:33:13: kakal mi to na stole
istvan: 12:33:26: to je mega hráč!

, zelenina.

Jeli jsme dnes za tvými prarodiči, mimo jiné i kvůli stodesátému výročí založení tamního gymnázia. Maminka tě vzala do klokánky a šla se za svými vrstevníky vřadit do slavnostního průvodu městem. Byli tam z jejího ročníku dohromady tři, což je hanba (a prý i "vozíčkářů tam vepředu bylo několikanásobně víc"). Maminka to zdůvodňovala tím, že se zrovna nachází v hluchém věku mezi bujarým mládím a nostalgií. Víš, co je tohle? To je včerejší mrkev, dnešní dopolední sunar a narozeninová brokolice v plence, či jak říkáme my gurmáni - à la carte. Všechno to bylo pochopitelně natlačeno až po okraj, jen tak tak, že nám porce nepřetekla. Musel jsem k tomu vstát od oběda a vsadím se, že slabší povahy by se ke stolu už nevrátily. Já jsem ale tvrďák a hned tak na nějaký odpad nevrhnu. Málem jsem kdysi dokonce dokoukal Stalkera. Tvůj IT

, najdi deset rozdílů.

, dent.

Tlustý a líný kocour Garfield včera oslavil třicátiny. Tak, teď se konečně dozví, jaké je to být opravdu tlustý a líný. Včera jsi poprvé ochutnal něco nebílého: byť to byly jen dvě malé lžičky mrkve, zaprasil jsi sebe, maminku i sedačku. Ukazuje se, že mrkev není dobrá jen na oči - dnes se ti začaly klubat dva spodní zoubky! Dávám to do souvislostí s nedávným očkováním, tvoje tělo se vakcíně brání zuby, nehty. Tvůj IT

, čípek.

Váha se zlepšila (čímž sis vysloužil očkování). Prý jsi byl při injektování velmi statečný (čímž sis vysloužil paralen v čípcích). Večer jsi byl podle očekávání hodně teplé dítě (čímž sis vysloužil první anální měření teploty). Prostě jeden lepší dárek než druhý. Nevím přesně, co do tebe v ordinaci naprali, ale tipl bych to na tekutou hysterii: kolem sedmé ses už chechtal úplně všemu, například i mému kašli. Ucpali jsme tě čípkem. Aplikovala ho maminka, z čípků já mám respekt ... jak bych to ... inu, jako pubescentnímu hypochondrovi mi jednou bylo zle z alkoholu. Dostal jsem od lékaře na rozbouřený žaludek čípky. Jenže jsem s nimi (v sedmnácti) neměl žádnou zkušenost - to víš, dítě z rozvedené rodiny - tak jsem je polykal vcelku. Jeden známý to viděl a řekl mi, že se to nejí, nýbrž strká. K tomu jsem se ovšem nesnížil, ty první tři polknuté zabraly a já zase mohl skotačit. Tudíž, synu, je-li ti tvoje zadnice milá, nepij. Tvůj IT

, vonět světu.

Včera jsem v tramvaji viděl mormona, který se jmenoval Starší Apple. Maminka mě trumfla, ona prý byla v supermarketu a zjistila, že šéfová pomalé Marie se jmenuje Berta Fluxová. Dnešek je plný premiér: já ti poprvé úspěšně vyháčkoval z nosu soplíka, maminka si šla zaběhat. Nechtělo se jí, ale přesvědčil jsem ji zpěvem fanfár z Rockyho. V kombinaci s výkřikem "Pohled tygra!" tomu prostě nešlo vzdorovat. Tvoje maminka si na to běhání chtěla vzít něco do uší, ale ouha. V pohádce Pyšná princezna používá Pepíček Zíma Vladimírek Ráž květinu jako detektor nevyzrálosti a charakterových vad hrdinky. Vzpomínáš si, že dokud jí kytka vadne, tak se s ním na kládě neprojede? Inu, ani po čtyřech letech jsem tvoji maminku nedonutil dobíjet mp3 přehrávač včas, vždycky jí mezi dvěma výběhy zcela zvadne. Totéž mobil, totéž notebook; jednou se za to bude smažit v elektronkovém pekle. Nakonec tvoje maminka sebrala můj mobil, protože "je to stejně moje vina, že se to všechno vybíjí, i když to nikdo nepoužívá". Proč ti ponožka padá jen z pravé nohy, zato však dvakrát častěji než by bylo pro kojence tvého vzrůstu obvyklé? Tvůj IT

, totální spoiler: Rocky IV

, rurální.

Na dnešní dopoledne měl tvůj tatínek naplánovaný postřik vinohradu. Šlo to dobře až po pátý řádek (asi z miliónu), kdy se začala motorová konev dusit. U sedmého definitivně chcípla, pročež jsem zařval vzteklé "dopišty" a zbytek dostříkal ručně. Agrotechnika je svině. Po obědě jsem skočil do práce napsat jeden doporučující dopis. Student, který o něj žádá, si dobré doporučení zaslouží, tobě bych ale napsal ještě lepší ... Pištovy studijní schopnosti jsem měl možnost poznat již brzy po jeho vzniku ... bez problémů dokáže vyslovit hlásku "g" ... do diskuse nevstupuje zbytečně, jeho příspěvky jsou hlasité, nicméně relevantní ... nemá potíže s žužláním různých druhů materiálů, například televizního ovladače ... o dudlík projevuje intelektuální zájem, vydrží si ho prohlížet i minutu než mu vypadne ... bez problémů se otočí na břicho ... dítě k adopci - dárcovství orgánů - pokusům plně doporučuji (nehodící se škrtněte). Do práce mi zavolala tvoje maminka, dala mi tě k telefonu a ty ses strašně chechtal. Přestože je tvoje maminka vyfukovala ústy, něco ti na žvýkačkových bublinách přišlo děsně srandovního, zajímavé. Pak jsme šli s děkanem k šéfovi domů rozchodit nový stolní počítač a wifi. Nejdřív nejel stolní počítač, pak nejel router, pak nejel modem, pak zase nejel router, pak chvilku nejel laptop než se ukázalo, že nejede děkan. Pak už jelo všechno a my mohli skočit ke Zmiji na dvě točená s pěnou hustou tak, že by se dala krájet. Tvůj IT

, brzda.

Dnešek byl pracovní, takže celá rodina se sešla (opět) až u večerního cévkování naruby. Maminka se s přilepenými hadičkami stále ještě cítí trapně a snaží se to obvykle zamluvit řečmi o Robocopovi. Já se zdvořile směji, nedívám se jejím prsům do očí a mrmlám cosi o Stanfordských paničkách. Ty nás oba pozoruješ se směsicí hladu a zájmu. Tvoje maminka konečně našla způsob, jak na svých nových kolečkových bruslích zabrzdit. Kočárkem. Nějak mi teď dochází šťáva a nějaký suplementor bych taky uvítal: kdybych se odmlčel, tak to neznamená, že tě mám méně rád. Tvůj IT

, na prkně.

Jak prozrazuje foto, na strýcově žehlícím prkně na tebe čeká spousta úžasných, ručně šitých hraček. Strýc sám je sice nevyráběl, minimálně jedné však stál modelem. Je zvláštní, že čím víc jíš, tím méně častěji tlačíš - dnes jsi se poprvé požlutil až po obědě, když jsme si četli příběh Jak Vilík komínem vylít. Překvapivě nejde o vyprávění o holocaustu, nýbrž o čtvrtou kapitolu z Alenky. Při druhém venčení nás na zahrádce našla maminka na bruslích. Cestou zpět jsme na ni pokřikovali pokyny, jak má správně brzdit. Jsme v tomto směru oba přibližně stejně kompetentní: tvůj tatínek se s bruslením rozloučil ve třetí třídě lehkým otřesem mozku (v tom stavu jsem pak doma sledoval film Fantom Morrisvillů, na což do smrti nezapomenu). Odpoledne jsem podnikl menší nákup na zítřejší výjezdní zasedání katedry filozofie na děkanově chalupě. V podstatě jsem ale koupil jen tucet nealkoholických piv. Budu se za ně schovávat a pro změnu si uchovám svoji lidskou důstojnost. Tvůj IT

, knihod.

Dnes jsi na svého tatínka celý den pořvával. Když jsi na chvilku přestal, ujala se toho maminka. A to mám přitom pocit, že jsem si to dnes výjimečně nezasloužil. Maminka po mně dokonce hodila třemi knihami. Všechny byly ve francouzštině, o to víc se cítím uražený. To abys věděl, kdo rozpoutal letošní Týden domácího násilí. Jen pro úplnost dodávám, že maminka tímto agresivním aktem ukončila diskusi, zda je správný postup (a) koupit levný výrobek Tesco, ochutnat a až poté odmítnout, či (b) nic neochutnávat, levný výrobek Tesco rovnou odmítnout. Maminka pochopitelně zastávala apriorní variantu b, tatínek aposteriorní variantu a. Názorový střet sice zůstal nevyřešen, trumfy však drží ten, kdo nakupuje, že? Čili se můžeš těšit zkoušení Tesco-fazolí a Tesco-bábovky. Máme suplementor, je to bizarní zařízení. Až odrosteš, myslím, že ho bez problémů prodáme v komisním prodeji v jakémkoli sexshopu. Při venčení jsem zmokl, alespoň něco se dnes vyvedlo. Tvůj IT

, dementor.

Sotva dojíš, už kakáš. Tenhle vytuněný metabolismus je nejspíš zodpovědný za to, že nepřibíráš tolik, kolik bys měl. Tudíž jsem dostal za úkol koupit cestou z práce v lékárně "doplňkový systém ke kojení" a.k.a. suplementor. Lékárnice o ničem takovém, cituji, v životě neslyšela co to jako má být? Zároveň si mě podezíravě prohlížela, patrně se domnívala, že jsem úchyl, který se prostě přeřekl. Nemohu říct, že jsem její pochyby zcela rozptýlil tím, když jsem danou věc popsal jako "hrudní pípu". Suplementor tam samozřejmě neměli, dnešní dokrmování tedy muselo proběhnout zavedeným postupem, tj. maminka zpívala a tančila, já do tebe pral bílý roztok stříkačkou, tys to plival všude kolem. V supermarketu mi nefungovala platební karta, asi bych měl konečně poslechnout urgující emaily z banky a stavit se tam pro tu novou. Ruprt neostřikuje, ty ano. Tvůj IT

, krtek revisited.

Nakladatelství Albatros vydalo jako svoji 9753. publikaci (ta čísla nemohou být nahodilá) knihu Říkáme si s Krtkem. Autorem ilustrací je Zdeněk "Krtek" Miller, rýmy opatřil Jiří "Žáček" Žáček. Kniha obsahuje 31 barevných stran v nepříliš kvalitní brožované vazbě. Hned na úvod musím poznamenat, že publikace postrádá obsah či alespoň seznam kapitol, takže pro čtenáře je každá další stránka plná překvapení. Snad neprozradím příliš, když řeknu, že publikaci tvoří osm dvojstránkových Krtových dobrodružství oddělených sedmi omalovánkami a hádankami. U nich se obvykle nemá smysl dlouho zdržovat, neboť funkce takových intermezz je jediná: mají čtenáři dopřát jistý oddych při četbě dramatických Krtkových příhod. Musím však upozornit na fakt, že mnohé hádanky v této knize jsou natolik obtížné, že čtenáře spíše frustrují. Například cestu k ježkovi (s. 16-17) se mi podařilo nalézt až napočtvrté, stejně tak pokyn "dobarvi hadici a nepřetahuj!" mě dlouho značně znervózňoval. Nyní k výhradám k dramatické kostře knihy, tj. k vlastním Krtkovým dobrodružstvím. První pochybnost lze vznést k dramaturgii textu. Krtek se čtenáři představuje v příběhu Krtek a lízátko jako velmi naivní až infantilní savec, který na rozdíl od hmyzu (jmenovitě vos) není schopen správně identifikovat pamlsek. Přestože - jak se dozvídáme v sequelech - je vybaven rýčem, plete si lízátko s lopatou! Hned ve třetím textu, Krtek na poušti, však hrdina záhadně dospěje a je jako jediný schopen řešit krizovou situaci ("provedu to vědecky/bude voda pro všecky"). Ať už je na vině nekonzistence, nebo překotnost vyprávění, v každém případě se čtenář jen problematicky dokáže s hrdinou ztotožnit či ho alespoň pochopit. Další vadou publikace je morální ambivalence hrdiny. Na jedné straně je sice připraven pomoci přátelům, na druhé straně si ovšem hraje s otevřeným ohněm (Krtek a zápalky), s pochybnými chemikáliemi (Krtek malířem), dokonce se s myškou vloupává do školy (Ježek v kleci). Krtek není veskrze kladnou postavou i z toho důvodu, že neváhá vykořisťovat jiné členy komunity ("na želvě se projedu/hyjé, malá, kupředu"). Jakkoli se Jiří Žáček ve svých verších snaží o nápadité rýmy, nevyhnul se vždy cimrmanovskému absolutnímu rýmu ("zhoupneme se spolu, víš/poletíme výš a výš"), případně jeho text obsahuje zjevné zoologické nesmysly ("když se líhnou malí pštrosi/vystrkují z vajec nosy"). Podobný nesoulad nejdeme i na ose příběh-obraz: v dramatu Ježek v kleci chce neznámý zaměstnanec školy vycpat ježka. Je těžké brát tuto zápletku vážně, když školní kabinet už teď nabízí takové poklady jako je třeba vycpaný tučňák (s. 15). Moje hlavní výtka ovšem směřuje k obálce knihy. Úvodní ilustrace je totiž jasnou reklamou na náboženství, konkrétně na křesťanskou mši. Vidíme Krtka, kterak předčítá z knihy, vztyčený ukazováček jasně specifikuje kázání. Myš vpravo přijala Krtkův prstový message a šíří ho dál až k prostým králíkům dole; Ježek po levici nadšeně obsluhuje náboženský zvoneček; místo kadidelnice vidíme připravenou lopatičku. V trojrozměrné variantě vypadají Krtkova dobrodružství takto. Především z těchto důvodů doporučuji knihu Říkáme si s Krtkem spálit. Tvůj IT

, šoky.

Co je na této fotce opravdu zvláštní? No přece myš v krabici! Dnešek začal nevesele, hrozil ti první úraz. Chvíli jsem tě ráno nechal na posteli bez dozoru a odskočil si vedle s maminkou smlouvat o manšestráky, když se ozvala tupá rána. Zašprajcoval ses tělem vedle postele a zakousl se do rámu. Naštěstí ještě nemáš zuby, takže na posteli nezůstaly žádné stopy. Odpoledne jsem tě dokrmoval, maminka u toho tančila a zpívala, aby udržela tvoji pozornost. V tom ses poprvé zcela regulérně rozchechtal nahlas. Maminčin tanec je v tomto směru skutečně velmi plodný. Soused pod námi zemřel, prý asi spáchal sebevraždu kvůli depresím. Škoda, že neviděl tvoji maminku tančit. Tvůj IT

, totální spoiler: Kontakt

, drzost.

Fascinace urinem pokračuje, tak jak bylo koneckonců kdysi dávno předpovězeno, ba dokonce se šíří: jedna z navstev te vcera oznacila za "krasulínka", coz bych se stydel do sms napsat. Koupil jsem si párky v konzervě s trvanlivostí do roku 2012, asi vedlejší produkt kosmického výzkumu. Dnes je svátek dětí, nadělil jsem ti bramborový guláš. Jako trest za všechny podobné květnové stravovací prohřešky jsem si přikázal pět koleček kolem bloku. Poslední čtyři se mnou běhala nějaká cca pětiletá holčička. Celou dobu závodila, na závěr mě pobízela ještě do šestého kola ("panéé, estě jednóó). Krucinál, kde je nějaká úcta ke stáří?! Tvůj IT

, vítání.

Vítání občánků odráží ducha doby. Z vyprávění vím, že (a) tvého tatínka vítali zároveň s jinými dětmi; (b) dostal od národního výboru nějakou cash; (c) jeho otec a zároveň i tvůj děd měl na sobě oblek. Dnes se v pokrokových Bohunicích (a) již nevítá po komsomolsku, nýbrž individuálně; (b) od městské části jsi dostal kulové, respektive plyšáka a kartičku do městské knihovny; (c) tvůj otec měl na sobě manšestráky, protože před slavnostním charakterem ceremoniálu upřednostnil autentičnost prožitku. Nejsilnějším momentem obřadu byla samozřejmě básnička. Recitovala ji paní s logopedickou vadou a obočím tak výrazným, až jsme se s maminkou lekli. Paní asi měla být nějaká sudička - rýmovala, že tě v životě čekají "škaredky i krasssavitssse" - nejsem si ale textem úplně jistý, měl jsem dost práce s kontrolou smíchu. Obřad jsi zvládl vzorně, byl jsi společenský dokonce i během celého slavnostního oběda, tj. pokakal ses až doma. Dostal jsi bombastické dárky: od strýce kšiltovku se želvou, plavky a super sluneční brýle, od babičky plátěnou knížku. Publikace je plně pratelná, má tři číslované a tři nečíslované strany (kačenka, dům, auto). Recenzi na ni psát nebudu, nebylo by fér hodnotit knihu, jejíž jeden list píská a na druhém je zrcátko. Něco tak pravdivého a zároveň chytlavého jsem však už dlouho nečetl. Tvůj IT

, otesánek.

Máme tu další vývojový milník. Kam se poděly časy, kdy jsi při koupání pozoroval sprchu či Kuře na tripu? Proč už ve vaně neprojevuješ zájem o písně od skupiny Plavci? Objevil jsi urina a s takovou konkurencí se vážně nedá soupeřit. Bylo by ale příliš zjednodušující tvrdit, že ses z orální fáze kalupem přehoupl do fáze falické - při tvé frekvenci vyměšování je stejně vyloučeno, že by ses dostal za fázi anální. I nadále platí, že ožužláš všechno, co se ti dostane do perimetru; už ses pokusil spolknout postel, teplého hrocha Jardu a několik knih. Maminka ti při venčení dohodila nějakou Terezku. Věkový rozdíl je sice výrazný (14 dní v tvůj neprospěch bude časem znamenat celé roky, ženy stárnou rychleji), ale vypadá to, že děvče bude co k čemu, neboť se již zkouší v kočárku posadit. Hm, teď sis ho při přebalování málem urval. Tvůj IT

, houstone.

Jeden můj známý - soudce - se před nějakým tím rokem vsadil s kolegy o flašku, která že známá osobnost umře jako první. Jasnozřivě tehdy vyhrál láhev vodky Moskalyčky. Strašně se mi ten nápad líbil, takže jsme s děkanem kdysi uzavřeli stejnou sázku. Jako kultivovaní lidé ovšem s tím rozdílem, že flašku koupí ten, který vyhraje. Inu, vyhrál tvůj tatínek a jeho Svatopluk Beneš. Pak jsme se ještě vsadili, který známý pár se první rozvede, zatím k tomu mají nejblíž Topolánkovi paní děkanové. Samozřejmě, nedomnívám se, že by ze mě jeden šťastný morbidní tip hned udělal kmocháčka, anděla smrti, jednu věc ale ve světle posledních událostí prostě popřít nelze: mám pod palcem toalety. Je to tady, já to tušil, já to (tak přibližně) říkal. Tohle je tedy další, nová supersíla tvého tatínka - na dálku dokáže porouchat záchod a to i v kosmu! Teď konečně mohu svět udělat lepším, tak bacha. Komu bych tak dal za sanitární vyučenou, z koho bych měl dnes udělat mravnějšího člověka? Ta moc je vážně opojná a úplně mě korumpuje. Tvůj IT

, kadeřitník.

Tvůj tatínek se každých čtrnáct dní stává kubističtějším a kubističtějším, až je tak geometrický jako Stanislav Zindulka a musí se ostříhat. Jsem sám sobě lazebníkem, celou hlavu zvládnu objet za čtvrthoďku i s úklidem koupelny, toalety a často i předsíně. Tak mě napadá, že je to možná ta nejcennější (a jediná) praktická dovednost, kterou tě budu moci do života vybavit. No jo, člověk patnáct let chodí k holiči a je nevinný jako ta jeho "cestička, za uši". Pak rázem dospěje, pořídí si mikádo a začne pít alkohol. Než mu ale alkohol začne doopravdy chutnat, přijde podzim, vlasy opadají a je čas naučit se zručně stříhat ovce. Ale pryč s tou nostalgií, vždyť tvoje kakání je už zase žluté! A navíc jsem ti dnes založil stavební spoření, za pár let nám za ně koupíš kuchyňskou linku. Ech, čistě teoreticky, bylo by možné účelovost úvěru ze stavebního spoření prokázat nákupem rakve? Tvůj IT

, spoiling čili soutěž.

Objevil jsem webový nástroj na výrobu totálních spoilerů! Sežeňte si nějaký slavnější obraz - například tentok, tentok, nebo tentok - ospoilerujte jím libovolný známější film a pošlete. Vítěz získá nehynoucí slávu, co taky jiného. Použitou plenku jako odměnu za první místo nabízet nebudu, jelikož Pišta teď kaká nevkusně zeleně. Je to prý buď hladem (který nemá a mít nemůže, neboť do něj maminka tlačí jídlo permanentně), nebo kvůli dokrmování umělou výživou (což se taky moc nedaří a nikomu to příliš nešmakuje). S jídlem roste stres, tak to je. Váš IT

, totální spoiler: E.T. - Mimozemšťan

, sunarise.

Vždycky jsem chtěl být kosmonaut, ale plešatost mě již v raném věku z vesmírného programu vyřadila. Na stará kolena ale třeba k tomuhle řemeslu přičichnu, náš venčící okruh vede totiž kolem zařízení, jež má k NASA blízko. Při venčení jsme dnes odpoledne viděli pětici mužů, kteří před restaurací Kavkaz závodili ve sprintu na 30 metrů. Někteří z nich byli tak opilí, že ve všemožných zatáčkách, klopýtnutích a ztrátách směru naběhali minimálně dvojnásobek. Byl jsem hrdý na to, že se u tvého tatínka intoxikace projevuje nanejvýš zvýšenou verbální aktivitou. Dnes celá rodina vyjela do obchodního centra, protože jsme si tam všichni chtěli koupit kolečkové brusle pro tvoji maminku. Nosil ses spokojeně v klokánce, pro moje pupeční sádlo to byla nečekaná konkurence. Taky jsme se dnes poprvé dokrmovali, já lovečákem, ty nějakým sunarem. Tvůj IT

, mlékoleno.

No teda! V pondělí skončila v televizi třetí série House, tak jsem si pořídil čtvrtou. V epizodě deset (It's a woderful lie) tam nějaká ženská po oboustranné mastektomii produkovala mateřské mléko v nádoru pod pravým kolenem. To by se mi hodilo taky, vzhledem k tomu, že tě asi budeme muset začít dokrmovat umělou výživou. Tvůj IT

, první třetina.

Drahý synu, dnes jsou ti čtyři měsíce a jako dárek ti nabízím substanciální vhled do odvrácené strany humanity. Rozhodl jsem se pro tento účel využít knihy Josefa Lady Veselá zvířátka, o kterých se píše, že "se ani chvilku nenudí - opička hraje na flašinet, koník si nasadil klobouk, kozel se chystá na vystoupení do cirkusu, pejsek si pohazuje s míčkem - jen kočička se nijak nenamáhá a zdřímla si u stolu. Leporelko určené pro nejmenší děti je plné obrázků zvířátek. Některá se chovají docela obyčejně, jiná s přehledem zvládají všelijaké běžné i méně obvyklé lidské činnosti." Tolik tedy tendenční recenze, skutečnost je jiná. Před sebou vidíme sedm výjevů, na druhé straně leporela pak dalších šest plus cosi jako obálku. První obraz je alegorií lenosti (kočka), která ostře kontrastuje s ilegální činorodostí (potkan se šátkem). Druhý výjev znázorňuje sebestřednost (páv), třetí podvratný defétismus (prasnice se selátkem). Kohout na čtvrtém výjevu symbolizuje aroganci, kozel s míčem a dvěma kužely senilitu, papoušek nekritičnost. Pes s míčem na sedmém obraze dokonale zachycuje patolízalství a totální nedostatek sebeúcty. Otočíme-li, pak nás čekají dva havrani na sáňkách jakožto ztělesnění nepůvodnosti, opice jako memento alkoholismu, šťastné prase je pak prototypickým vyjádřením obžerství. Kůň (osel?) s kloboukem na zadních symbolizuje faleš a přetvářku, kráva s vilným úsměvem a teletem kuplířství. Šťavnatou tečkou je pak spokojený králík slunící se v pekáči, lepší symbol češství asi nelze nalézt. Takže ještě jednou, vše nejlepší k třetinovým narozeninám. Tvůj IT

, totální spoiler: Deník Bridget Jonesové

, placatý.

Ruprtův návrat jsem oslavil rozšafným nákupem v Tesku. Čtrnáct Birellů, osm plechovek fazolí Heinz, jedno balení toaletního papíru, dvoje balení plenek, protřepat, nemíchat. Kolem poledne jsi byl na prohlídce u pediatry, opět jsi vyvázl neočkován, tentokrát kvůli zvětšeným uzlinám. Jsi nadprůměrné vysoký (pokud tedy může být permanentně ležící objekt vysoký), ale váha podle doktorky nic moc. Maminka hlásila, že tahle inzultace tě tak ranila, že ses rozkřičel a přestal jsi až u nejbližšího stánku s grilovanými kuřaty. Přišla pozvánka na vítání občánků. Obřadní síň městského úřadu je v patře nad supermarketem, hned vedle je bowling, počítám, že o kulturní program je postaráno. Tvůj IT

, adjektiva.

Sobotní cesta vlakem za tvými prarodiči byla ... hm ... panoptikální. Kočárek, sedačka, velká taška, malá taška, taštička, tvůj dudlík, ty a tvoji rodiče vlezli do vagónu, který byl ... hm ... kosmický. Stáli jsme v uličce poblíž velkého kruhového záchodu, který se otevíral a zavíral svítícími knoflíky s nápisy otevřít, respektive zavřít, což se během transportu ukázalo pro mnoho pasažérů jako neřešitelná překážka. Takže, vlezli jsme dovnitř, maminka vmanévrovala s kočárkem do prostoru pro kola, já rozložil zbytek věcí o kus dál. Sedátka byla obsazená, nikdo se nezvedl a maminka musela stát. Začala se mi vařit krev, která se do provozní teploty dostala už předtím v šalině, kde čtyřicátnice nechaly stát oberlenou babku nad hrobem. Nakonec se ve vagóně přece jen kdosi zvedl a nabídl tvojí mamince sesli. Než ti ale upravila čepičku, knížku a dudlík, do vagónu přiletěl cca pětatřicetiletý šohaj a místo jí zasedl. Tak a teď to muselo ven. Zatroubil jsem do útoku a polozařval: "Prosimvástadyalesedímoježena!!!!!!" Chlapík nadskočil, tvoje maminka nadskočila, rodina se psem nadskočila, celý vagón se trochu otřásl. Šohaj se nedal lacino, se zjevným minoritním akcentem povídá: "No ale to já nemoh tušit, to se na mě nesmíte takhle ... tvářit." "On se tak tváří pořád," řekla tvoje maminka. Já jsem taky zamumlal něco v tom duchu, teď mě ale mrzí, že jsem mu neřekl, že tohle my heterosexuálové prostě někdy děláme. Cesta v naší uličce pokračovala výstupem průvodčí a nějaké slečny, která jela bez lístku. Ve Slavkově na ni čekali bengáči. Pak zase výstup téže průvodčí, ale jiného pasažéra opět bez platného lístku. Ten si však ve vlaku lístek dokoupil, takže benga si mohla na chvilku dáchnout. Během cesty se na kosmický záchod pokusilo proniknout sedm lidí, tři to vzdali úplně, jeden za sebou nezavřel, jedna se nemohla dostat ven. Naštěstí jsem roli wc-instruktora musel plnit pouze poslední třetinu cesty, předtím to vždycky zastal někdo jiný. Večer jsme popíjeli mojito. Možná jsme sice místo máty celou dobu používali meduňku, ale i tak to všem chutnalo. Ruprt žije, má novou STK, startuje a vůbec je celý krásný. Cesta zpět tedy proběhla vozem, bez průvodčí a záchodu, za to ale v přílivovém lijáku. Návštěva tě vysílila natolik, že jsi pak spal bez přestávky až do večera. Teď už zase spíš, Slovácko dá člověku zabrat. Tvůj IT

, zvolnění.

Dnes se na břicho nepřetáčíš. Buď jsi to zapomněl, nebo se opět projevily geny a zlenivěl jsi. Jak správně poznamenala naše sousedka, možná je to prostě jen tím, že je pátek. Ráno jsme si četli z knížečky Náš dvůr: mám tu publikaci rád, všechno se tam dá sníst. Jen kůň, pes a kočka možná s jistými rozpaky, přesto však snáze než kočárek z Mých hraček či sáňky z Ladových Veselých zvířátek. Po dlouhé době jsem šel Brnem a jako na potvoru všude samé poslední zvonění, tj. vlezlé středoškolačky převlečené za prostitutky a vlezlí středoškoláci převlečení za ... prostitutky. Zaskočilo mě, kolik mladíků mělo v těch silonkách spokojený, uvolněný výraz. Brnem jsem šel proto, abych koupil rum na mojito, o víkendu se totiž s tvými prarodiči a praprarodičkou ztřískáme. Ale co, čert vem mojito, lidumilné Tesco na Dornychu má fazole Heinz za 15! Tvůj IT

, investice.

Poslední číslo časopisu Týden je plné zajímavostí. Tak předně obsahuje dlouhý článek o zvýšeném zájmu o rétoriku. No jo, rétoriku může učit každý exot (například i Přeučil), s argumentací je to ale těžší, že? Vůbec je kolem profesní rétoriky zbytečný rozruch, lékařům přece stačí tři procítěné věty: "je to maligní" - "to dítě není vaše" - "my ty poplatky bohužel musíme vybírat". Právníkům tři odhodlané věty: "netuším, kde se můj neznámou psychickou poruchou postižený, na svoji matku vše přepsavší klient právě teď nachází" - "záliba ve třináctiletých děvčatech není pedofilie" - "Čunka osobně neznám". Politikům pak stačí tři přehlíživě usměvavé odpovědi: "půjčil mi strýc" - "ne, ne, ne a vy to dobře víte" - "teď lžete svým voličům". Autor textu má každopádně dobrý vkus, jelikož si taky vybral jako kardinálního hňupa Topolánka. Aby toho nebylo málo, je v tomto čísle rozhovor s Vlkem, který nedávno zkolaboval. Vypadá to, že si církev brzo přijde na pořádný balík, asi bychom měli rychle pořídit nějaké katolické akcie. Možná bychom tě v rámci důchodového pojištění měli nechat i pokřtít. Tvůj IT

, koupání.

Včera začal světový týden respektu k porodu. Každý by si měl tento týden minimálně jeden pořídit; výtěžek z této akce je určen bezdětným rodinám na nákup veselejších spermií. Takže porode, respect! Při koupání jsme odložili lehátko a jedeme teď na plnou vaničku. Plaveš rád a někdo s tebou časem asi bude muset chodit na koupaliště. Já to každopádně nebudu, protože od té doby, co mi tam v osmé třídě ukradli brýle a hodinky za sto korun s vyměnitelným plastikovým řemínkem v různých barvách, se na koupalištích bojím. Maminka dnes koupila odsávačku hlenů, která se přidělává na vysavač. Nemohu si při té příležitosti nevzpomenout na hodiny dějepisu, kdy nám učitelka barvitě popisovala proces mumifikace, konkrétně tu část, ve které se nosem vytahuje mozek. To bude legrace. Dnes jsem navštívil Levné knihy, koupil jsem knihy Nejmilejší písničky (něco pro tebe), Alenka v říši divů (něco pro mě) a skvělý film Santa je úchyl! (něco pro Ištvána). Pro maminku jsem nic vhodného nenašel, Mein Kampf už vyprodali. Tvůj IT

, totální spoiler: Ucho

, zmatky.

Tys koupil mamince jedenáct růží, já tvojí babičce sedm lilií. V hrubých číslech jsi možná zvítězil, ale ta moje kytka rozhodně víc smrdí. Babička přivezla poklad: brožuru Dopisy synovi od PhDr. Jiřiny Heroldové (emka č. 34, Kčs 3,-, rok vydání neznámý). Paní PhDr. píše synovi někam na tábor, přičemž hned první dopis "je povídání na dálku o mužských problémech". Nikdy není pozdě přiučit se něco o chlapecké výchově, že? Autorka začala se synem "nenápadně" (uvozovky jsou její) mluvit o sexu před třemi roky. Synův věk není specifikován, v úvodu se ale dozvídáme, že adresát je "již občan s legitimací", ovšem "pro mámu je kluk"; doufejme, že nejde o legitimaci Jisker či Malých radioamatérů. Autorka v první kapitole dále píše o otci, který nechává vzkazy o večeři v kuchyni na ledničce. K tomu poznamenávám, že já ti žádné takové vzkazy nechávat nebudu, já totiž dojídám! V předposledním odstavci se autorka přiznává k něčemu zvláštnímu: "Teď momentálně se mi nechce filosofovat, ale trpím úzkostí podobnou strachu, jaký jsem měla, když jsi jel poprvé na tábor." Tomu ne zcela rozumím, má snad osvícená autorka na mysli nějaký takový tábor? Paní PhDr. uzavírá, že je těžké, když "získáváš tzv. vlastní status". Mám za to, že tak se v její době říkalo erekci. Tvůj IT

, čí je to vina?

X: V kuchyni něco smrdí. [Tvoje!]
Y: Nevaříš tam sopel pro Pištu?
X: Jo.
Y: Proč to děláš v tom starém hrnci?
X: No a?
Y: To je ten, jak jsi ho posledně připálila! Zničilas ho, proto smrdí. [Tvoje!]
X: Jak zničila?
Y: Smalt. Jsem ho musel drhnout jak debil.
X: Umývala jsem ho já. [Tvoje!]
Y: Tak koukám, že jsi ho zespodu umyla blbě. Proto smrdí. [Tvoje! Tvoje! Vyhrál jsem!]

Po několika měsících čekání jsem byl dnes v místním supermarketu konečně odmarkován vyhlášenou Pomalou Marií. Pověsti nelhaly, pípání jí trvalo šestnáct minut. A to jsem během její pauzy na osvěžení stopky zastavil, mám přece smysl pro fair-play. Tvůj IT

, spin doctor.

Včerejšek byl plný úspěchů. Čím je konec druhé světové ve srovnání se skutečností, že ses poprvé sám překulil ze zad na břicho?! Stalo se to kolem desáté dopolední, zrovna když volala pratchýně. Ať říkala, co říkala, zaujal jsi k tomu razantní postoj, celý tatínek. Do večera jsi to stihl ještě aspoň osmkrát, vždy na pravou stranu. Taky se ti poprvé podařilo dobře mířeným kopem donutit hračku, aby zahrála. Opět platí, že ses o totéž do večera pokusil ještě několikrát: jen do mého krku jsi při přebalování kopl přinejmenším třikrát, zasípal jsem však jen jednou. Další úspěch slavil tvůj tatínek, který po půl roce přišel na to, že pokud se na střechu kočárku shora lehce zatlačí, jde ji sklopit bez křupání. Tvoje maminka strávila celý den hlasitým pomlouváním novorozence ze seriálu Lost. Je to prý nadměrně tlusté miminko, nějaký speciální trik, furt se akorát válí na pláži a nesportuje jako ty. Navíc ho nikdo nikdy nekojil a vůbec je to falešný a tupý Aaronek. Tvůj IT

, totální spoiler: Pretty woman

, slogany.

Sousedka se zastavila s kojeneckou váhou a novým sloganem. Na minisouseda se prý přijela podívat i prababička, přičemž se uvedla radou: "dávej na sebe pozor, přece jen jsi v šestinedělí jednou nohou v hrobě". Tvůj strýc má teď podle vlastních slov koupelnu snů, totéž prý platí i pro jeho záchod. Ty dlouhé týdny odříkané stolice ho ale musely zocelit! K tomu mohu jen závistivě podotknout, že to, co dělá z průměrného záchodu záchod skutečně dobrý, je kvalitní záchodová literatura. A v naší komůrce lze nalézt snad všechno, včetně velkoformátového Koření celého světa. Ne náhodou je stolice kořením života. Celý den jsem dodělával novou podobu osobního webu, vyjma venčení samozřejmě. Tvůj IT

, krtek.

Od tvojí maminky jsem dostal k svátku autorskou monografii Wernera Holzwartha a Wolfa Erlbrucha O krtkovi, který chtěl vědět, kdo se mu vykakal na hlavu. Knihu nelze žánrově přesně zařadit: na jedné straně jde o hloubavý detektivní příběh z naturalistické přírody (ne nadarmo kniha vyšla v nakladatelství Scientia), na druhé straně jde o burcující jinotajnou metaforu odcizené sociální společnosti. Mezi hlavní přednosti publikace patří propracovaná zápletka, která člověka nutí číst knihu takříkajíc "na jeden zátah", zvídavý čtenář je pak na několika posledních stranách odměněn výraznou pointou, dokonce i katarzí a morálním poselstvím. Tím nejpozitivněším kladem monografie je však bezesporu charismatický hrdina, tj. krtek s kakáním na hlavě. V žádném případě se nejedná o plochou, černobílou figurku, která se v rukou všemocného autora točí bez odpovídající motivace tu na jednu, tu na druhou stranu - kdepak, hlavním hybatelem zde není osud, náhoda či autorská zvůle, nýbrž hrdina sám. Čtenář se tak snadno může ztotožnit se silným, sebevědomým a zvídavým individuem, emancipovaným jedincem s jasně definovanými hodnotami a cíli. V krtkovi s kakáním na hlavě nacházíme moderní subjekt, který na jedné straně dokáže jasně projevit svůj kritický postoj (krtek na prasátko "udeřil", krtek se dokázal "rozlobit"), zároveň je však pln respektu k vyšší moci (krtek je "ohromen" koňskou koblihou, tváří tvář kravinci se mu "ulevilo"). Ta skutečně základní a elementární modernita subjektu je však zakotvena, jak jinak, v jeho racionálním rozumu (krtek si kozí bobky "se zájmem prohlédl"). Publikaci lze vytknout snad jediné, a to nebezpečný rasový stereotyp: v exposé je hlavní hrdina, intelektuál, líčen jako silně "krátkozraký", závěr se zase nese v duchu typizovaných maloměšťáckých hodnot, kdy se krtek "spokojeně a s klidným svědomím" vrací pod zem. Tato drobná vada na kráse však ani v nejmenším nezmenšuje význam monografie a můžeme jen doufat, že se s charismatickým hrdinou setkáme i v budoucnu. Na závěr se nabízí srovnání německého krtka s krtkem tuzemským: zatímco náš Krteček je švejkovsky naivní a jedná nanejvýš tehdy, jde-li o lízátko či kalhotky, německý krtek se nezastaví, byť jde v podstatě o hovno. A to je důvod, proč Německo během druhé světové války okupovalo nás a nikoli naopak. Maminka tě do knihy doplnila velmi věrně. Tvůj IT

, peklem.

Protože se teď Ruprt někde dělá lepším, museli jsme během dnešní cesty za babičkou použít jiné, avšak o nic méně nebezpečné dopravní prostředky. Tak například první šalina jela jinam než měla. Přestoupili jsme na jinou, ta pro změnu končila dřív. Opět jsme přestoupili, tentokrát na autobus. Ten byl sám o sobě v pořádku, vezl však nějaké poškozené pasažéry: kromě tvého tatínka tam totiž byla ještě jedna extrémně škaredá paní a jedna mladá schizofrenička, která nám zpříjemňovala kus cesty nezávazným křikem, výčitkami a pláčem. Sotva jsme ji setřásli, koukáme s maminkou, že před námi nějaká cyklistka v předklonu cosi hledá na stráni nad řekou. Asi klíče nebo náhradní galusku, mysleli jsme si. Omyl, hledala svého cyklistického partnera, který sjel z cesty a zahučel do řeky. S babičkou sis pokecal, místy jsi ji dokonce i překřičel. Tvůj IT

, odér.

Včera odpoledne měla přijít na návštěvu naše kamarádka, přišla až dnes neboť jí prý žádná zpráva na mobil nedošla. Tahle naše kamarádka se kdysi proslavila tím, že se přišla na oslavu číchsi narozenin o týden později - takže to, že se dostavila už dnes, je třeba v konečném součtu považovat za úspěch. Tato (mimo jiné i) absolventka filozofie v současné době navštěvuje jednu školu v Praze, studuje tam trojsemestrální kurz zakončený závěrečnou písemnou prací. Škola se jmenuje Institut aromaterapie, nedávno prý byli na pitevně, aromaterapie je respektovaná ve Francii a neměl bych se prý tak sarkasticky pochechtávat. Nedávno jsem psal, že je třeba méně čichat a více číst, teď to ale beru zpět a volám: Čicháním k lepším zítřkům, létající Čestmír náš vzor! Místo kávy čpavek, místo ibalginu zapařené podpaží! Co přijde dál, postgraduální studium čarodějnictví? Tvůj IT

, totální spoiler: Nemocnice na kraji města

, ve skříni.

Byli jsme se venčit poblíž domu, kde snad budeme v dohledné době bydlet. Přímo před vchodem zrovna probíhalo nějaké natáčení: v dané scéně vystupoval postarší gay, jeho psík v oblečku s kožešinovým límcem a kněz. Komedie? Dokument? Reklama na fernet? To místo je každopádně něčím zvláštní. On i ten vyhlédnutý byt je neobvyklý - je pěkný, to ano, bydlí v něm pouze jedna paní ve středním věku, potud stále nic zvláštního. Podivné ovšem je, že tam obyvatelka nemá skoro žádný nábytek. Mám teorii, že se v tom bytě straší, konkrétně, že se tam v noci prochází duch malé holčičky a rozbíjí nábytek. Takového ducha my se ovšem nebojíme, neboť všechen náš nábytek je z IKEA a můžeme ho ráno zase snadno smontovat. Navíc tvoje babička stejně vždycky chtěla vnučku. Maminka při té příležitosti vzpomenula příhodu jedné svojí známé: kupovali byt a těsně před završením transakce se paní prodávající zeptala, jestli jim nevadí, že se ve skříni oběsil manžel. Skříň byla vestavěná. V našem budoucím bytě žádná vestavěná skříň není, minimálně jednu však plánuji, ať se mám na stará kolena kam vrtnout. První máj jsme oslavili tradičně, ty sis stejnosměrným proudem načural do pusy. Tvůj IT

, zachránit den.

Včera ráno jsem mamince ukazoval, jak legračně se ksichtíš, když ti na obličej dopadnou kapky vody. Pak jsem se shýbl pro plenku a tys mě na oplátku počural. Přesně takhle to dělají pandy: na přímý boj jsou samečci příliš líní, soupeří tedy na dálku, přičemž vyhrává ten, kdo dočurá nejvýš. Kapituloval jsem. Dnešní den začal zle. Maminka včera smlsla pár rajčat, prý co to s tebou udělá. Inu, udělalo to prdíky, hodně prdíků. Je to neuvěřitelné, ale já to nějak prospal, takže si vlastně nemám proč stěžovat. Jenomže tvoje maminka mě kvůli probdělé noci ráno nepřivítala obvyklým "dobré ráno, drahý", nýbrž "to teda byla noc" a ve mně se něco zarazilo. Tohle blbé probouzení je vlastně důvod, proč přes den nespím a raději se láduji kávou. Jak se ukazuje, i tuhle špatnou vlastnost jsi po mně zdědil a musí se na tebe po probuzení strašně pěkně, jinak se zakaboníš a je potřeba nasadit nejtěžší kalibr, tj. píseň Trezor. Ergo jsem zaražený a vyděšený vyrazil do práce, kde na mě čekal balíček - v balíčku pak gastronautická bomba! Díky Melly, červené fazole a zelený čaj v bílé čokoládě mi udělaly obrovskou radost. Mimochodem, tohle jsem nebyl já. Tvůj IT

, odvážné palce.

Protože byl dnes obzvlášť pěkný den, proběhla přednáška z Novověké filozofie v nedalekém parku u porodnice, která je známá tím, že před ní postává nějaký náboženský fanatik v hábitu a zpívá potratům písničky. Dnes tedy zazpíval i Leibnizovi, mnohem vhodnějšího Heideggera bohužel neučím. Dr. JP mi poslal pozvánku na divadlo, prý kdybych ji potřeboval někde vykázat. Nevím sice, co tím přesně myslel, ale jelikož se nebojím nudy, zvratků ani latex-porna, půjdu se podívat. Dnešek je zároveň svým způsobem tragický, doposlouchal jsem totiž archiv Odvážných palců a jsem up-to-date. Tento pořad nám dlouho zpříjemňoval tvoje venčení, pánové Baldýnský, Fuka a Michailidis jsou vtipní a bystří. A to navzdory skutečnostem, že [1] u Františka Fuky výraz "půltucet" zastupuje kvantifikaci "víc než jeden a méně než patnáct", pro "víc než patnáct" má totiž výraz "tucet", spojení "nudil jsem se" potom (celkem správně) zastupuje "měla malá ňadra"; [2] u Saši Michailidise výraz "příjemná záležitost" zastupuje výraz "cokoli"; [3] kolem dubna 2005 Tomáš Baldýnský objevuje výraz "jakoby", který nezastupuje nic a o to víc sviní. Ale to jsou drobnosti a každý, kdo nahlas a dlouho mluví, má svoje oblíbené vycpávky. Ty například dost často používáš výraz "aiga", bohužel zatím nevím, co to má znamenat. Tvůj IT

PS: U filmu Total Recall jsem se nenudil alespoň půltucetkrát.

, trávení.

Tak a je to tady, dnes ráno tě poprvé nabádali, ať se nemračíš. O víkendu jsem stříkal jabloně proti strupovitosti a vinohrad proti trávě. Vítr se dost točil, takže všechna tráva, která na mně kdy rostla, do čtrnácti dnů zežloutne a uschne. Totéž strupy, budu k nepoznání. Maminka se prožehlila na dno prádelního koše, máme to prý chápat jako definitivní konec (tříměsíčního) šestinedělí. Při té příležitosti si maminka vzpomněla na film Total Recall a přišla s novou láskyplnou přezdívkou: jsi náš malý, zamračený Quatro. Tvůj IT

, občanská neposlušnost.

Když jsem šel kdysi dávno v únoru pro tvůj rodný list, kladla mi maminka několikrát na srdce, abych hlavně nezapomněl potvrdit, že na vítání občánků chceme. Vzpomínám si, že jsem to úřednici tlumočil tak, že se na mě dívala až soucitně. A teď je ti čtvrtrok a vítání furt nikde. Maminka už to nemohla vydržet a zavolala na radnici: vítat tě prý budou posledního května. Ludry! Posledního května jsem měl jet na turnaj do Hradiště, teď musím vyměnit karty za básničku. Pokusím se tvoji maminku přesvědčit, že se vítání občánků neslučuje s naším liberálním pojetím státu a že bojkot je na místě. Další historka z tramvaje č. 8: nějaká paní si hlasitě stěžovala, že se jí zaběhl pes. Přesněji, skočil prý do tramvaje a odjel neznámo kam. Maminka volala, že tě doktorka zvážila a že už jsi konečně tlustý. To je jak z Perníkové chaloupky. Tvůj IT

, totální spoiler: Šestý smysl

, the end.

Stý záznam by měl být něčím zvláštní, co bych tak jenom ... ha, už to mám! Končím s blogováním, byla to zábava, ale stačilo. Tvůj IT

PS: Aha, hm, takže zatím nekončím. Tak tedy, dnes si naše útulné 2+kk byla prohlédnout transakční protistrana. Jde o výměnu, za rozumný doplatek získáme další 2,5 místnosti a nový záchod. Co víc od nového bytu očekáváme? Pro tebe to znamená vlastní pokojík a většího plyšáka, pro maminku pohodlné křeslo a větší knihovnu, pro mě Nintendo Wii a větší ledničku. Odpoledne tradiční chill-out U Čápa. Dnes s námi k velké radosti zaskočil i doc. Etik Bubeník. Děkan chtěl probrat možnou soutěž na nadcházející studentskou konferenci, ale nějak jsme jako obvykle zkysli u marginálií. Hlavním tématem diskuse nakonec bylo, do jaké míry se má v rámci soutěžního argumentačního eseje specifikovat počet předložených argumentů. Tvůj tatínek tvrdil, že jich může být libovolné množství. Děkan tvrdil, že jich může být libovolné množství, třeba přesně tři. Doc. Bubeník tvrdil, že jich může být libovolné množství, třeba přesně tři, ať se studenti trochu mrskají. A to se prosím všechno odehrálo pod vlivem dvou piv bez předchozích požitků. Tohle zvláštní rozpoložení si mě našlo i doma. Na večeři jsem si chtěl samou radostí udělat nové mexické fazole Heinz. Tvoje maminka mi to povolila, prý když má Ištván brzy ten svátek. Fazole chutnaly opravdu tak nějak mexicky, což pro mě bylo zklamání. Dojedl jsem, smutně umyl pánvičku a tvoje maminka mi vynadala, že jsem si udělal na večeři fazole. Tedy řeknu ti, maminka umí člověka zranit na tom nejcitlivějším místě!

, špatné rozlišení.

V noci si na mě zasedl komár, v dubnu, je to možné?! Většinu dne jsem s realitním makléřem, který má ještě užší a protáhlejší hlavu než tvůj tatínek, projednával záležitosti kolem koupě většího bytu. Pak jsem jel do banky vybrat obnos na blokační zálohu; u pokladny jsem se musel podepisovat dvakrát, jelikož paní pokladní se můj první podpis nějak nezdál. Nestalo se to v té bance poprvé a ani dnes jsem nepochopil, která že to část podpisu nebyla košer. Vzhledem k tomu, že můj podpis vypadá asi takto: P_, moc možností není. Cestou domů jsem vyzvedl výsledky tvých zdravotních testů, máš lehce zvýšené trombocyty (překvapivě nejde o hudební nástroje, nýbrž o krevní destičky). Všechny moje znalosti o lidském těle pocházejí ze seriálu Byl jednou jeden život, kde jsou krevní destičky takoví čtyřrucí sympaťáci. Vždycky jsem chtěl být bílá krvinka. Tvůj IT.

, brojler.

Všechno nejlepší k tvým prvním kvartálním narozeninám! Měl jsi na dnešek slíbenou čtvrtsvíčečku, čtvrtdárek a očkování. Svíčka byla stylově ve tvaru prasete, dárek taky maminka koupila, jen to očkování nějak nevyšlo, protože prý jsi málo přibral a je třeba tě víc vykrmit. Kvůli testům ti maminka musí odebrat vzorek moči - to se realizuje tak, že se ti na urina přes noc přilepí speciální igelitový pytlík. Jak jistě chápeš, jsem tímto vynálezem okouzlen a hodlám si pořídit větší vydání (což neber jako vychloubání). K tomu dárku: jde o knihu Kuřátko a obilí od dvojce Hrubín/Miller. Publikace je to zdařilá, rázem sis ji oblíbil a samou radostí jsi pouštěl bublinky. Nechám-li stranou fakt, že nevím, jakými hlasy bych měl mluvit obilí, jmenovitě ječmen, pšenici a žito, zarazila mě ilustrace na s. 8. Je na ní zachycena katarzní scéna, kdy vítr radí kuřeti, že se nedaleko krmí jeho máma a sourozenci. Jak ukazuje přiložený výřez, jeden ze sourozenců nepolyká jen tak nějaké žluté zrní, nýbrž jakýsi drobný růžový či oranžový objekt. Musím trvat na tom, že se jedná o ibalgin 400mg. To kuře prostě ví, co si zobnout. Tvůj IT

, kypění.

Trest za včerejší rouhání ještě není u konce, dnes pro změnu přetekla bábovka. Na maminčiny narozeniny - chci říct, ve stejný den jiného roku - zemřela Marilyn Monroe. Na moje narozeniny byl objeven kyslík, Hitler zahájil Olympijské hry v Berlíně a začala vysílat MTV. Přesně 84 let před tvým narozením zemřel Lenin, jak je ten svět malý! Dnes jsem si byl zaběhat, ibalgin je zábavnější. Tvůj IT

, dvoj:tečky.

Proboha, kde ty cifry vzali? Cítím se teď strašně vykořisťovaný a zvažuji stávku: zatajím studentům sprosté pasáže v Descartových Meditacích. Vzhledem k tomu, že se má jednat o průměrnou mzdu, tak se děkan musí topit v prachách: až bude zase příště platit U Čápa, natruc si objednám dvanáctku, jen ať se prohne. Další důvod, proč je dítě vhodné do domácnosti: lze vyžadovat přísahu na jeho život. Konkrétní příklad z dopoledního převlékání lože: "To mi chceš tvrdit, žes před každým praním oddělávala plastové knoflíky?" "Jo." "Kecáš! Přísahej na život vlastního dítěte." Maminka přísahala, pak ale cítila výčitky, že takhle hazarduje s tvým zdravím. Večer ji dostihla spravedlnost: překypěl sopel, ale fakt drsně. Zase mi dnes kdosi volal kvůli lístkům do cirkusu, to už je letos počtvrté a říká si to o pomstu. Tvůj IT

, totální spoiler: Terminátor

, výchovná.

Musím si dávat pozor, co píšu: včera jsem tu žehral na studenty a někoho se to nejspíš dotklo. Zatímco maminka dospávala rušnou noc, začal jsem tě multikulturně vzdělávat: objevili jsme novou hračku, romského slona Kolomana. Je to bonviván se zálibou v cigaretách bez filtru a slově "dilina", který chce výhodně koupit tvoje ledviny pro hladovějící děti v Keni. Poslední dobou není moc o čem psát (kromě toho, že ti teď srandovně klinká hlava a děláš s ní úplně stejné pohyby jako Stevie Wonder), takže jsem se v mezičase rozhodl začít s tvojí bridžovou výchovou. Na úvod pár slov k dialektice bridže. Tak předně, necháme-li stranou rozvodová řízení, pak je bridž ten úplně nejdrsnější sport. S bridžem se obvykle pojí představa ušlechtilých anglických dam, které nad kartami a čajem probírají drby a ohleduplně komentují vývoj hry. Skutečnost je ale jiná. Samozřejmě, slyšel jsem, že existují bridžisté, kteří dokáží udržet svoji frustraci na uzdě (ať už vlivem socializace nebo lobotomie), na žádného takového si ovšem nevzpomínám. Na co si ale vzpomínám jsou výbuchy vzteku, tresty za nesportovní chování (rozuměj nadávky), několikrát jsem dokonce zažil, že u bridže dospělí lidé plakali. Bridž se hraje ve dvojici a má tak mnohem blíž k tanci než třeba k šachu: se stálým partnerem se pomocí omezených komunikačních prostředků snažíš co nejlépe vyřešit jistý problém. Za výsledek jsou zodpovědní oba členové dvojice - co je horší, pokud tvůj partner udělá chybu, většinou už ji nemůžeš napravit a musíš se s tím nějak vyrovnat. Vnitřní dynamika páru řešícího problém a různé způsoby, jak lidé na chybu reagují, jsou na bridži možná to vůbec nejzajímavější. Úplně nejblíž má bridž k rozhovoru. Se svým partnerem vedeš kooperativní dialog, kdy se informace předávají pomocí předem domluveného umělého jazyka (licitačního systému). O úspěchu rozhoduje znalost takového jazyka, přesnost vyjádření, schopnost odpovídající interpretace a schopnost improvizace. Protivníkům se naopak snažíš jejich komunikaci legitimním způsobem co nejvíce zkomplikovat. Rušivě vstupuješ do jejich rozhovoru, omezuješ jim prostor pro komunikaci, vedeš dezinformační kampaň. Zde je úspěch dán tím, zda budou takové akce stejně pochopeny i partnerem a nedojde k jejich doslovnému čtení. Tolik na úvod, příště něco o bridžové rétorice. Tvůj IT

PS: Tak takhle je to! Kudy jezdí, tudy zabíjí.

, kolegují si.

Jadérka tvých kyčelních kloubů jsou v pořádku. To je fajn, jedno zasadíme a do puberty ti vyroste pěkný ohryzek. Pak si vypěstuješ celé jablko a než to shodíš, bude nejvyšší čas nechat to všechno pěkně vypálit. Tak to byla jediná dobrá zpráva dnešního dne, teď ten skutečně morbidní zbytek. V noci jsi špatně spal. Minisoused měl horečku a teď musí brát antibiotika. Nějak se mezi studenty rozmáhá oslovení kolego: copak, já to ještě snesu, ale onehdy při obhajobě jakýsi student takto oslovoval i jednoho profesora. Soudruhu zní líp, koneckonců říkáme přece raději souprava než kolekce a soulož místo koitus. Vůbec je s těmi studenty kříž, nějak vychází najevo, že arogance = 1/(rok studia + kritický rozum). Tvůj IT

, živí mrtví.

Včera večer se většina našeho panelákového patra slezla na poporodní mecheche u sousedů, kde jsme symbolicky oslavovali dva nové životy pomocí utopenců. Původně to měla být soutěž, ale zúčastněné utopené vzorky byly natolik osobité, že se každý stal vítězem ve své vlastní kategorii. Například můj utopenec zvítězil v kategorii nakládaný hermelín. Celý večer ses choval společensky, takže jsme tě dnes za odměnu vzali na akademickou půdu. Maminka měla na fakultě nějaké vyřizování ohledně rodičovské dovolené, my jsme si zatím prohlíželi nástěnné fotografie mrtvých filozofů. Zaujal tě Descartes (kvůli nosu), Leibniz (kvůli paruce), Wittgenstein (kvůli private language argumentu). Na Masaryka ses smál, protože ti někoho připomínal, kolem Patočky jsme rychle proběhli, abys něco nechytil a Heideggera jsme raději úplně vynechali, neboť na podobné prasečinky máš ještě času dost. Až na ty naše intelektuály se dnes vlastně nic zajímavého nedělo. Večer jsem trénoval choreografii Trezoru, je to teď tvoje nejoblíbenější číslo a strašně se u toho řežeš. Tvůj IT

, potáto.

Je naprosto zjevné, že jsi nevylezl z maminky, nýbrž jsi mi vypadl z oka. Čas od času se ale objeví nějaký remcal, který tento fakt zpochybňuje. Takže co na to internet? Řekni mi kouzelné zrcadlo, po kom Pišta je? Zrada! To není remíza, to je prohra! Jsem ze 49% podobný černošskému aktivistovi Malcolmu X, ze zbývajících 48% pak Sigmundu Freudovi, což beru. Maminku z 66% tvoří komik David Letterman, ty jsi něco mezi Brucem Willisem a Michelle Pfeiffer. Sovětský svaz nám leží u nohou. Tvůj IT

, dobří lidé.

Tak to vidíš, synku, dobří lidé ještě nevymřeli. Ruprt nestartuje a je třeba ho roztláčet, zaparkoval jsem ho proto strategicky čumákem z kopce. A hned nás na to kdosi nezapomněl upozornit, asi abych ho náhodou neroztláčel do kopce. Ne ne, dobří lidé ještě žijí a dokonce trpí samomluvou: včera jsme se byli venčit na kraji sídliště, kde je železniční přejezd bez závor. Stála tam dobrovolná železniční hlídka a hlásila si pro sebe: "Ty červený světla prosimtě vypni, ať můžou lidi přecházet. Jo, ty červený světla. Jo jasně, vypni ty červený světla prosimtě. Jdou lidi." Toho člověka jsem znal už z dřívějška. Asi před pěti lety nadšeně pomáhal popelářům v centru vyvážet popelnice, před třemi lety neméně nadšeně kontroloval, jestli mají vlaky kola. Je milé, když se mentální porucha manifestuje chorobnou touhou být veřejně prospěšný. Dobří lidé prostě musí existovat, protože kdyby tomu tak nebylo, asi by nikdo neztrácel čas vylepováním inzerátů na bohunické kandelábry: "Nabízím odměnu nálezci tašky, ve které byla kniha Prakt. Detoxikace od MUDr. Jonáše." Moje řeč, je třeba méně čichat a více číst. Tvůj IT

, totální spoiler: Predátor

, krásný den.

Jaký to krásný den! Dnešní zdravotní kontrola dopadla výborně. Jak vyprávěla maminka, kolem poledne jsi měl na hlavě kousek falešného krabího masa z oběda huhňavé ortopedky. Jídlo je lék, o tom žádná, ale jak se to tam dostalo? Proč se to tam dostalo? A hlavně, jak se to tam udrželo, když se nám tam neudrží ani vlasy? Ta doktorka mě vážně začíná zajímat. Díky maminčině péči jsi posílil a už ti prý nemusíme tak úzkostlivě držet hlavičku. Zkusili jsme, je to paráda, rázem nám přijdeš strašně dospělý. S děkanem jsme zašli na zahrádku naproti ženské věznici. Spící kočárek, tři piva, utopenec, takhle si představuji otcovství. Cestou domů lehký deštík, jaký to krásný, překrásný den! Dnešní sanitární strip vymyslela maminka, je to trochu H2SO5, však víš, co tím myslím. Tvůj IT

, nerexie.

Asi sis všiml, že na dveřích každé tramvaje je logo s kočárkem a číslicí 2 - není proto obtížné usoudit, že se do šaliny či jiné tramvaje mají dle plánu vlézt kočárky dva. A teď vážně, kolik kočárků se skutečně vleze na jednu plošinu nízkopodlažní tramvaje č. 8 mezi zastávkami Švermova a Hlavní nádraží? Tvoje maminka na vlastní kolečka zažila kočárků sedm, jedna cizí maminka tam však při té příležitosti zmínila kočárků dvanáct. Nějak se mi to nezdá, ta čísla jsou moc kulatá. Právě jsem se dozvěděl, že podle Sokrata nežijeme, abychom jedli, nýbrž jíme abychom žili. Sokrata jsem nikdy moc nežral a teď už vím proč: neměl pochopení pro gastronautiku. Chtělo by to nějaké protiheslo ... ksakru, žiju, abych jedl zabral Garfield, heslo jím, abych nežil zase film Velká žranice. Slogan žiju, abych nejedl je pro potřeby gastronautiky absurdní, bulimistickou variantu navíc zprofanoval Werich s tím jeho dávivým když už člověk jednou jí, tak má koukat, aby blil. Takže jediné, co vypadá alespoň trochu použitelně, je tajemné motto jím, abych jedl. Otázky 3, 8, 17, 25 mě připravily o svatozář! Po dlouhé době jsem dnes obědval fazole, proto ta rozšafnost. Tvůj IT

, obětiny.

Něco jsme dnes získali, něco holt ne. Například z nové nemovitosti nic nebude, nějaká anonymní svině nám ji včera večer vyfoukla jako kraslici. Vytoužený větší byt tedy tvoje maminka zatím nemá, zato má zvýšenou teplotu a bolest kloubů, takže jsem cestou z práce místo středečních dvou piv na stojáka pořídil paralen na ležáka. Po těžkém boji jsem se dobrovolně vzdal tradičního alkoholu ve prospěch zdraví vlastní rodiny, taky bych chtěl mít takového manžela. Jeden pěkný zvyk jsem byl nucen porušit, na druhý je však slušně založeno: kupuje v lékárně čaj proti nachlazení a platě pouze jediný, omylem jsem sbalil čaje dva. Před týdnem dva časopisy, dnes dva čaje, co přijde příští týden? Dva obličeje? Aby si se tvoje maminka mohla v klidu potit, vyjel jsem tě vyvenčit do obchodu. Celou dobu jsi tam na mě z kočárku hajloval! Pochopil jsem sdělení a koupil mamince jako bolestné bílou čokoládu. Tvůj IT

, modus operandi.

Operace dnes střídala operaci. V širší rodině se urodila jedna zdařilá resekce dutin, jedna zdařilá artroskopie kolenního kloubu, jeden nezdařený pokus o mozkovou příhodu a jedno spuštění megabytových machinací. Ke všemu jsi mi kolem sedmé zhruba pět minut dost hlasitě spílal, bohužel však nevím za co. Vůbec ses poslední dobou strašně rozkecal a zjevně jsme si pořídili miminko s názorem. Podtrženo sečteno, po dlouhé době ibalgin plus jedna, však se mi už stýskalo. Sousedovic Mareček dnes přijel domů; ó hrůzo, je vlasatější než my dva dohromady! Sousedi se navíc pochlubili maximálním apgar skóre svého svěřence, hm. To náš borec měl sice po porodu plný počet bodů za umělecký dojem i technické provedení, kvůli novorozenecké žloutence mu ale sebrali bodík za barvu. Včera jsem konečně spal s Jardou! Jsi už teď natolik silný, že teplého hrocha odstrčíš a lze tě skutečně polohovat jen těmi válečky. Oblíbená strana je mimochodem pravá, což tvého syndikalisticko - anarcho - komunistického strýce nepotěší. Vlastně proto nám dal ty válečky, že ano. Tvůj IT

, exorcystická fibróza.

Budu muset zavinout i tvoji maminku, jinak neusne. Domluvila na dnešek prohlídku dvou bytů, první z nich dokonce přímo v našem domě. Byt nám ukazoval bývalý student filozofie, nýčkon realitní makléř, hleďme jak se vypracoval ve slušného člověka. A že tedy bylo co ukazovat: staré bolševické lino na podlaze, televize v každém pokoji (včetně kuchyně, na wc jsem se neodvážil), v posledním pokoji dokonce páchnoucí pes a jeho chlapec. Druhý nabízený byt byl naopak velmi krásný a prohlídka vedena v příjemném duchu, dokud jsme se ovšem nedostali do obýváku. Pod oknem varhany, na protější stěně obří krucifix. Tak to je v háji, řekl jsem si, teď zahřmí, hořící prst nebo tak něco na mě ukáže a řekne: "Ucpi ho!" Zareagoval jsem ovšem duchapřítomně: "A jak to máte se záchodem?" Byl jsem totiž připraven nedat svoji kůži lacino a chystal jsem se v případě boje zneškodnit jejich splachovací mechanismus. Nedošlo na to, hořící prst byl asi zrovna někde jinde. Zítra podnikneme jisté krůčky, třeba budeš mít za pár měsíců vlastní pokojík. Tvůj IT

, šťáva.

Vlezlé jaro dělá z lidí podivíny. O pozdravu z Afriky jsem psal ve středu, v pátek na mě zakřičel podivný pán: "Znáš mě?!" Ne, neznal jsem ho, laureáti Downova syndromu se mi pletou. Mimochodem, nestalo se mi to poprvé; čím to, že u mentálně nestandardních osob vzbuzuji takové sympatie? Už i naši sousedé v pátek večer vyhodili suchý smrček, Vánoce jsou tímto definitivně za námi. V sobotu dopoledne jsi byl nějaký zachmuřený, rozesmál ses, až když jsem jedl rajče. Na rozdíl od Ruprta - který nestartuje a nejspíš ho budu muset dát utratit - jsi dnešní výlet na Vysočinu absolvoval způsobně. Všude ses zdvořile vykakal, u prababičky dokonce nahlas a (cituji) "se šťávó". Tvůj IT