Tak to vidíš, synku, dobří lidé ještě nevymřeli. Ruprt nestartuje a je třeba ho roztláčet, zaparkoval jsem ho proto strategicky čumákem z kopce. A hned nás na to kdosi nezapomněl upozornit, asi abych ho náhodou neroztláčel do kopce. Ne ne, dobří lidé ještě žijí a dokonce trpí samomluvou: včera jsme se byli venčit na kraji sídliště, kde je železniční přejezd bez závor. Stála tam dobrovolná železniční hlídka a hlásila si pro sebe: "Ty červený světla prosimtě vypni, ať můžou lidi přecházet. Jo, ty červený světla. Jo jasně, vypni ty červený světla prosimtě. Jdou lidi." Toho člověka jsem znal už z dřívějška. Asi před pěti lety nadšeně pomáhal popelářům v centru vyvážet popelnice, před třemi lety neméně nadšeně kontroloval, jestli mají vlaky kola. Je milé, když se mentální porucha manifestuje chorobnou touhou být veřejně prospěšný. Dobří lidé prostě musí existovat, protože kdyby tomu tak nebylo, asi by nikdo neztrácel čas vylepováním inzerátů na bohunické kandelábry: "Nabízím odměnu nálezci tašky, ve které byla kniha Prakt. Detoxikace od MUDr. Jonáše." Moje řeč, je třeba méně čichat a více číst. Tvůj IT
13. dubna 2008
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
4 komentáře:
A kdyby tam ten inzerát visel příliš dlouho, dej mi vědět, já mu tu detoxikaci pošlu - jak píšeš, dobří lidé prostě někde být musí, tak to na chvíli vezmu na sebe ;)
No páni, až zítra půjdu kolem, číslo si opíšu. Pokud samozřejmě nezapomenu. Jenom si dej pozor, ať s tímhle altruismem neřídíš za pár taky někde imaginární vlaky.
Číslo pro Prakt. Detoxikaci MUDr. Jonáše: 608 754 258
Provokatére :). Teď abych šel do budky telefonovat (protože dát všanc svoje číslo by nebylo dvakrát rozumné).
Okomentovat