, živí mrtví.

Včera večer se většina našeho panelákového patra slezla na poporodní mecheche u sousedů, kde jsme symbolicky oslavovali dva nové životy pomocí utopenců. Původně to měla být soutěž, ale zúčastněné utopené vzorky byly natolik osobité, že se každý stal vítězem ve své vlastní kategorii. Například můj utopenec zvítězil v kategorii nakládaný hermelín. Celý večer ses choval společensky, takže jsme tě dnes za odměnu vzali na akademickou půdu. Maminka měla na fakultě nějaké vyřizování ohledně rodičovské dovolené, my jsme si zatím prohlíželi nástěnné fotografie mrtvých filozofů. Zaujal tě Descartes (kvůli nosu), Leibniz (kvůli paruce), Wittgenstein (kvůli private language argumentu). Na Masaryka ses smál, protože ti někoho připomínal, kolem Patočky jsme rychle proběhli, abys něco nechytil a Heideggera jsme raději úplně vynechali, neboť na podobné prasečinky máš ještě času dost. Až na ty naše intelektuály se dnes vlastně nic zajímavého nedělo. Večer jsem trénoval choreografii Trezoru, je to teď tvoje nejoblíbenější číslo a strašně se u toho řežeš. Tvůj IT