, odvážné palce.

Protože byl dnes obzvlášť pěkný den, proběhla přednáška z Novověké filozofie v nedalekém parku u porodnice, která je známá tím, že před ní postává nějaký náboženský fanatik v hábitu a zpívá potratům písničky. Dnes tedy zazpíval i Leibnizovi, mnohem vhodnějšího Heideggera bohužel neučím. Dr. JP mi poslal pozvánku na divadlo, prý kdybych ji potřeboval někde vykázat. Nevím sice, co tím přesně myslel, ale jelikož se nebojím nudy, zvratků ani latex-porna, půjdu se podívat. Dnešek je zároveň svým způsobem tragický, doposlouchal jsem totiž archiv Odvážných palců a jsem up-to-date. Tento pořad nám dlouho zpříjemňoval tvoje venčení, pánové Baldýnský, Fuka a Michailidis jsou vtipní a bystří. A to navzdory skutečnostem, že [1] u Františka Fuky výraz "půltucet" zastupuje kvantifikaci "víc než jeden a méně než patnáct", pro "víc než patnáct" má totiž výraz "tucet", spojení "nudil jsem se" potom (celkem správně) zastupuje "měla malá ňadra"; [2] u Saši Michailidise výraz "příjemná záležitost" zastupuje výraz "cokoli"; [3] kolem dubna 2005 Tomáš Baldýnský objevuje výraz "jakoby", který nezastupuje nic a o to víc sviní. Ale to jsou drobnosti a každý, kdo nahlas a dlouho mluví, má svoje oblíbené vycpávky. Ty například dost často používáš výraz "aiga", bohužel zatím nevím, co to má znamenat. Tvůj IT

PS: U filmu Total Recall jsem se nenudil alespoň půltucetkrát.