, výchovná.

Musím si dávat pozor, co píšu: včera jsem tu žehral na studenty a někoho se to nejspíš dotklo. Zatímco maminka dospávala rušnou noc, začal jsem tě multikulturně vzdělávat: objevili jsme novou hračku, romského slona Kolomana. Je to bonviván se zálibou v cigaretách bez filtru a slově "dilina", který chce výhodně koupit tvoje ledviny pro hladovějící děti v Keni. Poslední dobou není moc o čem psát (kromě toho, že ti teď srandovně klinká hlava a děláš s ní úplně stejné pohyby jako Stevie Wonder), takže jsem se v mezičase rozhodl začít s tvojí bridžovou výchovou. Na úvod pár slov k dialektice bridže. Tak předně, necháme-li stranou rozvodová řízení, pak je bridž ten úplně nejdrsnější sport. S bridžem se obvykle pojí představa ušlechtilých anglických dam, které nad kartami a čajem probírají drby a ohleduplně komentují vývoj hry. Skutečnost je ale jiná. Samozřejmě, slyšel jsem, že existují bridžisté, kteří dokáží udržet svoji frustraci na uzdě (ať už vlivem socializace nebo lobotomie), na žádného takového si ovšem nevzpomínám. Na co si ale vzpomínám jsou výbuchy vzteku, tresty za nesportovní chování (rozuměj nadávky), několikrát jsem dokonce zažil, že u bridže dospělí lidé plakali. Bridž se hraje ve dvojici a má tak mnohem blíž k tanci než třeba k šachu: se stálým partnerem se pomocí omezených komunikačních prostředků snažíš co nejlépe vyřešit jistý problém. Za výsledek jsou zodpovědní oba členové dvojice - co je horší, pokud tvůj partner udělá chybu, většinou už ji nemůžeš napravit a musíš se s tím nějak vyrovnat. Vnitřní dynamika páru řešícího problém a různé způsoby, jak lidé na chybu reagují, jsou na bridži možná to vůbec nejzajímavější. Úplně nejblíž má bridž k rozhovoru. Se svým partnerem vedeš kooperativní dialog, kdy se informace předávají pomocí předem domluveného umělého jazyka (licitačního systému). O úspěchu rozhoduje znalost takového jazyka, přesnost vyjádření, schopnost odpovídající interpretace a schopnost improvizace. Protivníkům se naopak snažíš jejich komunikaci legitimním způsobem co nejvíce zkomplikovat. Rušivě vstupuješ do jejich rozhovoru, omezuješ jim prostor pro komunikaci, vedeš dezinformační kampaň. Zde je úspěch dán tím, zda budou takové akce stejně pochopeny i partnerem a nedojde k jejich doslovnému čtení. Tolik na úvod, příště něco o bridžové rétorice. Tvůj IT

PS: Tak takhle je to! Kudy jezdí, tudy zabíjí.