, stěhování.

Dopoledne tvůj tatínek obstarává kartonové bedny na stěhování: část z nich jsem měl zamluvenu v blízkém supermarketu, část se mi nějak dostala do Ruprta v centru. Zrovna se nám stěhuje katedra, a tak mi tam nějak samy naskákaly, mršky. Po obědě třídím věci a ty zbytečné vyhazuji, tj. v kontejneru končí prakticky vše, co mi přijde pod ruku. K čemu tiskárna, k čemu boty, k čemu terina?! Nikdy dřív jsem si neuvědomil, že v letech 1995-2003 byla většina mého šatníku kostkovaná. Skříň vyvrhla i některé poklady: například teď běhám mezi bytem, sklepem a kontejnery v tričku s obřím nápisem Cannabis expands the mind. Koupil jsem ho v Londýně - ach ano - bylo mi 17, zrovna jsem se rozhodl, že budu beatnik, na ramenní vycpávce saka jsem měl přišpendlenou gumovou krysu a polovinu kapesného jsem uvalil v Tate Gallery za knihu o Dalím. Hm, průvodním znakem puberty prostě je pozérství. Což mě přivádí na myšlenku, že jsem posledních pár dní viděl hned několik pozérů. Všechno to byly takové ty typy, co píšou "poesie", "rasance" a "these", takže, abych byl úplně přesný, byli to vlastně "poséři". Tolik tedy ke stěhování, tvůj IT.