31. května 2008

, vítání.

Vítání občánků odráží ducha doby. Z vyprávění vím, že (a) tvého tatínka vítali zároveň s jinými dětmi; (b) dostal od národního výboru nějakou cash; (c) jeho otec a zároveň i tvůj děd měl na sobě oblek. Dnes se v pokrokových Bohunicích (a) již nevítá po komsomolsku, nýbrž individuálně; (b) od městské části jsi dostal kulové, respektive plyšáka a kartičku do městské knihovny; (c) tvůj otec měl na sobě manšestráky, protože před slavnostním charakterem ceremoniálu upřednostnil autentičnost prožitku. Nejsilnějším momentem obřadu byla samozřejmě básnička. Recitovala ji paní s logopedickou vadou a obočím tak výrazným, až jsme se s maminkou lekli. Paní asi měla být nějaká sudička - rýmovala, že tě v životě čekají "škaredky i krasssavitssse" - nejsem si ale textem úplně jistý, měl jsem dost práce s kontrolou smíchu. Obřad jsi zvládl vzorně, byl jsi společenský dokonce i během celého slavnostního oběda, tj. pokakal ses až doma. Dostal jsi bombastické dárky: od strýce kšiltovku se želvou, plavky a super sluneční brýle, od babičky plátěnou knížku. Publikace je plně pratelná, má tři číslované a tři nečíslované strany (kačenka, dům, auto). Recenzi na ni psát nebudu, nebylo by fér hodnotit knihu, jejíž jeden list píská a na druhém je zrcátko. Něco tak pravdivého a zároveň chytlavého jsem však už dlouho nečetl. Tvůj IT

Žádné komentáře: