, zmatky.

Tys koupil mamince jedenáct růží, já tvojí babičce sedm lilií. V hrubých číslech jsi možná zvítězil, ale ta moje kytka rozhodně víc smrdí. Babička přivezla poklad: brožuru Dopisy synovi od PhDr. Jiřiny Heroldové (emka č. 34, Kčs 3,-, rok vydání neznámý). Paní PhDr. píše synovi někam na tábor, přičemž hned první dopis "je povídání na dálku o mužských problémech". Nikdy není pozdě přiučit se něco o chlapecké výchově, že? Autorka začala se synem "nenápadně" (uvozovky jsou její) mluvit o sexu před třemi roky. Synův věk není specifikován, v úvodu se ale dozvídáme, že adresát je "již občan s legitimací", ovšem "pro mámu je kluk"; doufejme, že nejde o legitimaci Jisker či Malých radioamatérů. Autorka v první kapitole dále píše o otci, který nechává vzkazy o večeři v kuchyni na ledničce. K tomu poznamenávám, že já ti žádné takové vzkazy nechávat nebudu, já totiž dojídám! V předposledním odstavci se autorka přiznává k něčemu zvláštnímu: "Teď momentálně se mi nechce filosofovat, ale trpím úzkostí podobnou strachu, jaký jsem měla, když jsi jel poprvé na tábor." Tomu ne zcela rozumím, má snad osvícená autorka na mysli nějaký takový tábor? Paní PhDr. uzavírá, že je těžké, když "získáváš tzv. vlastní status". Mám za to, že tak se v její době říkalo erekci. Tvůj IT