1. května 2008

, ve skříni.

Byli jsme se venčit poblíž domu, kde snad budeme v dohledné době bydlet. Přímo před vchodem zrovna probíhalo nějaké natáčení: v dané scéně vystupoval postarší gay, jeho psík v oblečku s kožešinovým límcem a kněz. Komedie? Dokument? Reklama na fernet? To místo je každopádně něčím zvláštní. On i ten vyhlédnutý byt je neobvyklý - je pěkný, to ano, bydlí v něm pouze jedna paní ve středním věku, potud stále nic zvláštního. Podivné ovšem je, že tam obyvatelka nemá skoro žádný nábytek. Mám teorii, že se v tom bytě straší, konkrétně, že se tam v noci prochází duch malé holčičky a rozbíjí nábytek. Takového ducha my se ovšem nebojíme, neboť všechen náš nábytek je z IKEA a můžeme ho ráno zase snadno smontovat. Navíc tvoje babička stejně vždycky chtěla vnučku. Maminka při té příležitosti vzpomenula příhodu jedné svojí známé: kupovali byt a těsně před završením transakce se paní prodávající zeptala, jestli jim nevadí, že se ve skříni oběsil manžel. Skříň byla vestavěná. V našem budoucím bytě žádná vestavěná skříň není, minimálně jednu však plánuji, ať se mám na stará kolena kam vrtnout. První máj jsme oslavili tradičně, ty sis stejnosměrným proudem načural do pusy. Tvůj IT

Žádné komentáře: