, vrozené ideje.

Hlad ohlašuješ hlasitým chrochtáním a vyčítavými pohledy na můj milk-free hrudník, zdařilou stolici krátkým frknutím, nudu několikrát opakovaným kvíkáním. Výrazový repertoár je tedy dostačující a jistě by se s tebou dalo na mnoha věcech nějak rozumně domluvit, například by to vystačilo na krátkou rozpravu o Ladislavu Klímovi. Problém je v tom, že nedodržuješ pravidla kritické diskuse, neboť [1.] bráníš protistraně v předkládání názorů (mohu se snažit sebevíc, ale holt tě nepřeřvu); [2.] ne vždy je tvůj protiútok relevantní (viz včerejší močení zcela mimo předepsanou oblast); [3.] některé tvoje formulace jsou dvojznačné (například někdy srabsky předstíráš prdíky, když se pouze nudíš); [4.] ne vždy bráníš svůj názor pomocí argumentace (zaplaťpanbůh ses ještě nenaučil plivat). Ergo měl by ses dát na politiku. Dnes jste jeli s maminkou poprvé regulérně do světa. Trvalo to něco málo přes 37 minut; vím to celkem přesně, protože celou tu dobu jsem vyměňoval jednu jedinou žárovku v koupelně. Závit na opačnou stranu, je to balkán! Tvůj IT