31. května 2008

, vítání.

Vítání občánků odráží ducha doby. Z vyprávění vím, že (a) tvého tatínka vítali zároveň s jinými dětmi; (b) dostal od národního výboru nějakou cash; (c) jeho otec a zároveň i tvůj děd měl na sobě oblek. Dnes se v pokrokových Bohunicích (a) již nevítá po komsomolsku, nýbrž individuálně; (b) od městské části jsi dostal kulové, respektive plyšáka a kartičku do městské knihovny; (c) tvůj otec měl na sobě manšestráky, protože před slavnostním charakterem ceremoniálu upřednostnil autentičnost prožitku. Nejsilnějším momentem obřadu byla samozřejmě básnička. Recitovala ji paní s logopedickou vadou a obočím tak výrazným, až jsme se s maminkou lekli. Paní asi měla být nějaká sudička - rýmovala, že tě v životě čekají "škaredky i krasssavitssse" - nejsem si ale textem úplně jistý, měl jsem dost práce s kontrolou smíchu. Obřad jsi zvládl vzorně, byl jsi společenský dokonce i během celého slavnostního oběda, tj. pokakal ses až doma. Dostal jsi bombastické dárky: od strýce kšiltovku se želvou, plavky a super sluneční brýle, od babičky plátěnou knížku. Publikace je plně pratelná, má tři číslované a tři nečíslované strany (kačenka, dům, auto). Recenzi na ni psát nebudu, nebylo by fér hodnotit knihu, jejíž jeden list píská a na druhém je zrcátko. Něco tak pravdivého a zároveň chytlavého jsem však už dlouho nečetl. Tvůj IT

30. května 2008

, otesánek.

Máme tu další vývojový milník. Kam se poděly časy, kdy jsi při koupání pozoroval sprchu či Kuře na tripu? Proč už ve vaně neprojevuješ zájem o písně od skupiny Plavci? Objevil jsi urina a s takovou konkurencí se vážně nedá soupeřit. Bylo by ale příliš zjednodušující tvrdit, že ses z orální fáze kalupem přehoupl do fáze falické - při tvé frekvenci vyměšování je stejně vyloučeno, že by ses dostal za fázi anální. I nadále platí, že ožužláš všechno, co se ti dostane do perimetru; už ses pokusil spolknout postel, teplého hrocha Jardu a několik knih. Maminka ti při venčení dohodila nějakou Terezku. Věkový rozdíl je sice výrazný (14 dní v tvůj neprospěch bude časem znamenat celé roky, ženy stárnou rychleji), ale vypadá to, že děvče bude co k čemu, neboť se již zkouší v kočárku posadit. Hm, teď sis ho při přebalování málem urval. Tvůj IT

28. května 2008

, houstone.

Jeden můj známý - soudce - se před nějakým tím rokem vsadil s kolegy o flašku, která že známá osobnost umře jako první. Jasnozřivě tehdy vyhrál láhev vodky Moskalyčky. Strašně se mi ten nápad líbil, takže jsme s děkanem kdysi uzavřeli stejnou sázku. Jako kultivovaní lidé ovšem s tím rozdílem, že flašku koupí ten, který vyhraje. Inu, vyhrál tvůj tatínek a jeho Svatopluk Beneš. Pak jsme se ještě vsadili, který známý pár se první rozvede, zatím k tomu mají nejblíž Topolánkovi paní děkanové. Samozřejmě, nedomnívám se, že by ze mě jeden šťastný morbidní tip hned udělal kmocháčka, anděla smrti, jednu věc ale ve světle posledních událostí prostě popřít nelze: mám pod palcem toalety. Je to tady, já to tušil, já to (tak přibližně) říkal. Tohle je tedy další, nová supersíla tvého tatínka - na dálku dokáže porouchat záchod a to i v kosmu! Teď konečně mohu svět udělat lepším, tak bacha. Komu bych tak dal za sanitární vyučenou, z koho bych měl dnes udělat mravnějšího člověka? Ta moc je vážně opojná a úplně mě korumpuje. Tvůj IT

27. května 2008

, kadeřitník.

Tvůj tatínek se každých čtrnáct dní stává kubističtějším a kubističtějším, až je tak geometrický jako Stanislav Zindulka a musí se ostříhat. Jsem sám sobě lazebníkem, celou hlavu zvládnu objet za čtvrthoďku i s úklidem koupelny, toalety a často i předsíně. Tak mě napadá, že je to možná ta nejcennější (a jediná) praktická dovednost, kterou tě budu moci do života vybavit. No jo, člověk patnáct let chodí k holiči a je nevinný jako ta jeho "cestička, za uši". Pak rázem dospěje, pořídí si mikádo a začne pít alkohol. Než mu ale alkohol začne doopravdy chutnat, přijde podzim, vlasy opadají a je čas naučit se zručně stříhat ovce. Ale pryč s tou nostalgií, vždyť tvoje kakání je už zase žluté! A navíc jsem ti dnes založil stavební spoření, za pár let nám za ně koupíš kuchyňskou linku. Ech, čistě teoreticky, bylo by možné účelovost úvěru ze stavebního spoření prokázat nákupem rakve? Tvůj IT

26. května 2008

, spoiling čili soutěž.

Objevil jsem webový nástroj na výrobu totálních spoilerů! Sežeňte si nějaký slavnější obraz - například tentok, tentok, nebo tentok - ospoilerujte jím libovolný známější film a pošlete. Vítěz získá nehynoucí slávu, co taky jiného. Použitou plenku jako odměnu za první místo nabízet nebudu, jelikož Pišta teď kaká nevkusně zeleně. Je to prý buď hladem (který nemá a mít nemůže, neboť do něj maminka tlačí jídlo permanentně), nebo kvůli dokrmování umělou výživou (což se taky moc nedaří a nikomu to příliš nešmakuje). S jídlem roste stres, tak to je. Váš IT

24. května 2008

, sunarise.

Vždycky jsem chtěl být kosmonaut, ale plešatost mě již v raném věku z vesmírného programu vyřadila. Na stará kolena ale třeba k tomuhle řemeslu přičichnu, náš venčící okruh vede totiž kolem zařízení, jež má k NASA blízko. Při venčení jsme dnes odpoledne viděli pětici mužů, kteří před restaurací Kavkaz závodili ve sprintu na 30 metrů. Někteří z nich byli tak opilí, že ve všemožných zatáčkách, klopýtnutích a ztrátách směru naběhali minimálně dvojnásobek. Byl jsem hrdý na to, že se u tvého tatínka intoxikace projevuje nanejvýš zvýšenou verbální aktivitou. Dnes celá rodina vyjela do obchodního centra, protože jsme si tam všichni chtěli koupit kolečkové brusle pro tvoji maminku. Nosil ses spokojeně v klokánce, pro moje pupeční sádlo to byla nečekaná konkurence. Taky jsme se dnes poprvé dokrmovali, já lovečákem, ty nějakým sunarem. Tvůj IT

23. května 2008

, mlékoleno.

No teda! V pondělí skončila v televizi třetí série House, tak jsem si pořídil čtvrtou. V epizodě deset (It's a woderful lie) tam nějaká ženská po oboustranné mastektomii produkovala mateřské mléko v nádoru pod pravým kolenem. To by se mi hodilo taky, vzhledem k tomu, že tě asi budeme muset začít dokrmovat umělou výživou. Tvůj IT

21. května 2008

, první třetina.

Drahý synu, dnes jsou ti čtyři měsíce a jako dárek ti nabízím substanciální vhled do odvrácené strany humanity. Rozhodl jsem se pro tento účel využít knihy Josefa Lady Veselá zvířátka, o kterých se píše, že "se ani chvilku nenudí - opička hraje na flašinet, koník si nasadil klobouk, kozel se chystá na vystoupení do cirkusu, pejsek si pohazuje s míčkem - jen kočička se nijak nenamáhá a zdřímla si u stolu. Leporelko určené pro nejmenší děti je plné obrázků zvířátek. Některá se chovají docela obyčejně, jiná s přehledem zvládají všelijaké běžné i méně obvyklé lidské činnosti." Tolik tedy tendenční recenze, skutečnost je jiná. Před sebou vidíme sedm výjevů, na druhé straně leporela pak dalších šest plus cosi jako obálku. První obraz je alegorií lenosti (kočka), která ostře kontrastuje s ilegální činorodostí (potkan se šátkem). Druhý výjev znázorňuje sebestřednost (páv), třetí podvratný defétismus (prasnice se selátkem). Kohout na čtvrtém výjevu symbolizuje aroganci, kozel s míčem a dvěma kužely senilitu, papoušek nekritičnost. Pes s míčem na sedmém obraze dokonale zachycuje patolízalství a totální nedostatek sebeúcty. Otočíme-li, pak nás čekají dva havrani na sáňkách jakožto ztělesnění nepůvodnosti, opice jako memento alkoholismu, šťastné prase je pak prototypickým vyjádřením obžerství. Kůň (osel?) s kloboukem na zadních symbolizuje faleš a přetvářku, kráva s vilným úsměvem a teletem kuplířství. Šťavnatou tečkou je pak spokojený králík slunící se v pekáči, lepší symbol češství asi nelze nalézt. Takže ještě jednou, vše nejlepší k třetinovým narozeninám. Tvůj IT

19. května 2008

, placatý.

Ruprtův návrat jsem oslavil rozšafným nákupem v Tesku. Čtrnáct Birellů, osm plechovek fazolí Heinz, jedno balení toaletního papíru, dvoje balení plenek, protřepat, nemíchat. Kolem poledne jsi byl na prohlídce u pediatry, opět jsi vyvázl neočkován, tentokrát kvůli zvětšeným uzlinám. Jsi nadprůměrné vysoký (pokud tedy může být permanentně ležící objekt vysoký), ale váha podle doktorky nic moc. Maminka hlásila, že tahle inzultace tě tak ranila, že ses rozkřičel a přestal jsi až u nejbližšího stánku s grilovanými kuřaty. Přišla pozvánka na vítání občánků. Obřadní síň městského úřadu je v patře nad supermarketem, hned vedle je bowling, počítám, že o kulturní program je postaráno. Tvůj IT

18. května 2008

, adjektiva.

Sobotní cesta vlakem za tvými prarodiči byla ... hm ... panoptikální. Kočárek, sedačka, velká taška, malá taška, taštička, tvůj dudlík, ty a tvoji rodiče vlezli do vagónu, který byl ... hm ... kosmický. Stáli jsme v uličce poblíž velkého kruhového záchodu, který se otevíral a zavíral svítícími knoflíky s nápisy otevřít, respektive zavřít, což se během transportu ukázalo pro mnoho pasažérů jako neřešitelná překážka. Takže, vlezli jsme dovnitř, maminka vmanévrovala s kočárkem do prostoru pro kola, já rozložil zbytek věcí o kus dál. Sedátka byla obsazená, nikdo se nezvedl a maminka musela stát. Začala se mi vařit krev, která se do provozní teploty dostala už předtím v šalině, kde čtyřicátnice nechaly stát oberlenou babku nad hrobem. Nakonec se ve vagóně přece jen kdosi zvedl a nabídl tvojí mamince sesli. Než ti ale upravila čepičku, knížku a dudlík, do vagónu přiletěl cca pětatřicetiletý šohaj a místo jí zasedl. Tak a teď to muselo ven. Zatroubil jsem do útoku a polozařval: "Prosimvástadyalesedímoježena!!!!!!" Chlapík nadskočil, tvoje maminka nadskočila, rodina se psem nadskočila, celý vagón se trochu otřásl. Šohaj se nedal lacino, se zjevným minoritním akcentem povídá: "No ale to já nemoh tušit, to se na mě nesmíte takhle ... tvářit." "On se tak tváří pořád," řekla tvoje maminka. Já jsem taky zamumlal něco v tom duchu, teď mě ale mrzí, že jsem mu neřekl, že tohle my heterosexuálové prostě někdy děláme. Cesta v naší uličce pokračovala výstupem průvodčí a nějaké slečny, která jela bez lístku. Ve Slavkově na ni čekali bengáči. Pak zase výstup téže průvodčí, ale jiného pasažéra opět bez platného lístku. Ten si však ve vlaku lístek dokoupil, takže benga si mohla na chvilku dáchnout. Během cesty se na kosmický záchod pokusilo proniknout sedm lidí, tři to vzdali úplně, jeden za sebou nezavřel, jedna se nemohla dostat ven. Naštěstí jsem roli wc-instruktora musel plnit pouze poslední třetinu cesty, předtím to vždycky zastal někdo jiný. Večer jsme popíjeli mojito. Možná jsme sice místo máty celou dobu používali meduňku, ale i tak to všem chutnalo. Ruprt žije, má novou STK, startuje a vůbec je celý krásný. Cesta zpět tedy proběhla vozem, bez průvodčí a záchodu, za to ale v přílivovém lijáku. Návštěva tě vysílila natolik, že jsi pak spal bez přestávky až do večera. Teď už zase spíš, Slovácko dá člověku zabrat. Tvůj IT

16. května 2008

, zvolnění.

Dnes se na břicho nepřetáčíš. Buď jsi to zapomněl, nebo se opět projevily geny a zlenivěl jsi. Jak správně poznamenala naše sousedka, možná je to prostě jen tím, že je pátek. Ráno jsme si četli z knížečky Náš dvůr: mám tu publikaci rád, všechno se tam dá sníst. Jen kůň, pes a kočka možná s jistými rozpaky, přesto však snáze než kočárek z Mých hraček či sáňky z Ladových Veselých zvířátek. Po dlouhé době jsem šel Brnem a jako na potvoru všude samé poslední zvonění, tj. vlezlé středoškolačky převlečené za prostitutky a vlezlí středoškoláci převlečení za ... prostitutky. Zaskočilo mě, kolik mladíků mělo v těch silonkách spokojený, uvolněný výraz. Brnem jsem šel proto, abych koupil rum na mojito, o víkendu se totiž s tvými prarodiči a praprarodičkou ztřískáme. Ale co, čert vem mojito, lidumilné Tesco na Dornychu má fazole Heinz za 15! Tvůj IT

14. května 2008

, investice.

Poslední číslo časopisu Týden je plné zajímavostí. Tak předně obsahuje dlouhý článek o zvýšeném zájmu o rétoriku. No jo, rétoriku může učit každý exot (například i Přeučil), s argumentací je to ale těžší, že? Vůbec je kolem profesní rétoriky zbytečný rozruch, lékařům přece stačí tři procítěné věty: "je to maligní" - "to dítě není vaše" - "my ty poplatky bohužel musíme vybírat". Právníkům tři odhodlané věty: "netuším, kde se můj neznámou psychickou poruchou postižený, na svoji matku vše přepsavší klient právě teď nachází" - "záliba ve třináctiletých děvčatech není pedofilie" - "Čunka osobně neznám". Politikům pak stačí tři přehlíživě usměvavé odpovědi: "půjčil mi strýc" - "ne, ne, ne a vy to dobře víte" - "teď lžete svým voličům". Autor textu má každopádně dobrý vkus, jelikož si taky vybral jako kardinálního hňupa Topolánka. Aby toho nebylo málo, je v tomto čísle rozhovor s Vlkem, který nedávno zkolaboval. Vypadá to, že si církev brzo přijde na pořádný balík, asi bychom měli rychle pořídit nějaké katolické akcie. Možná bychom tě v rámci důchodového pojištění měli nechat i pokřtít. Tvůj IT

13. května 2008

, koupání.

Včera začal světový týden respektu k porodu. Každý by si měl tento týden minimálně jeden pořídit; výtěžek z této akce je určen bezdětným rodinám na nákup veselejších spermií. Takže porode, respect! Při koupání jsme odložili lehátko a jedeme teď na plnou vaničku. Plaveš rád a někdo s tebou časem asi bude muset chodit na koupaliště. Já to každopádně nebudu, protože od té doby, co mi tam v osmé třídě ukradli brýle a hodinky za sto korun s vyměnitelným plastikovým řemínkem v různých barvách, se na koupalištích bojím. Maminka dnes koupila odsávačku hlenů, která se přidělává na vysavač. Nemohu si při té příležitosti nevzpomenout na hodiny dějepisu, kdy nám učitelka barvitě popisovala proces mumifikace, konkrétně tu část, ve které se nosem vytahuje mozek. To bude legrace. Dnes jsem navštívil Levné knihy, koupil jsem knihy Nejmilejší písničky (něco pro tebe), Alenka v říši divů (něco pro mě) a skvělý film Santa je úchyl! (něco pro Ištvána). Pro maminku jsem nic vhodného nenašel, Mein Kampf už vyprodali. Tvůj IT