, rurální.

Na dnešní dopoledne měl tvůj tatínek naplánovaný postřik vinohradu. Šlo to dobře až po pátý řádek (asi z miliónu), kdy se začala motorová konev dusit. U sedmého definitivně chcípla, pročež jsem zařval vzteklé "dopišty" a zbytek dostříkal ručně. Agrotechnika je svině. Po obědě jsem skočil do práce napsat jeden doporučující dopis. Student, který o něj žádá, si dobré doporučení zaslouží, tobě bych ale napsal ještě lepší ... Pištovy studijní schopnosti jsem měl možnost poznat již brzy po jeho vzniku ... bez problémů dokáže vyslovit hlásku "g" ... do diskuse nevstupuje zbytečně, jeho příspěvky jsou hlasité, nicméně relevantní ... nemá potíže s žužláním různých druhů materiálů, například televizního ovladače ... o dudlík projevuje intelektuální zájem, vydrží si ho prohlížet i minutu než mu vypadne ... bez problémů se otočí na břicho ... dítě k adopci - dárcovství orgánů - pokusům plně doporučuji (nehodící se škrtněte). Do práce mi zavolala tvoje maminka, dala mi tě k telefonu a ty ses strašně chechtal. Přestože je tvoje maminka vyfukovala ústy, něco ti na žvýkačkových bublinách přišlo děsně srandovního, zajímavé. Pak jsme šli s děkanem k šéfovi domů rozchodit nový stolní počítač a wifi. Nejdřív nejel stolní počítač, pak nejel router, pak nejel modem, pak zase nejel router, pak chvilku nejel laptop než se ukázalo, že nejede děkan. Pak už jelo všechno a my mohli skočit ke Zmiji na dvě točená s pěnou hustou tak, že by se dala krájet. Tvůj IT

, brzda.

Dnešek byl pracovní, takže celá rodina se sešla (opět) až u večerního cévkování naruby. Maminka se s přilepenými hadičkami stále ještě cítí trapně a snaží se to obvykle zamluvit řečmi o Robocopovi. Já se zdvořile směji, nedívám se jejím prsům do očí a mrmlám cosi o Stanfordských paničkách. Ty nás oba pozoruješ se směsicí hladu a zájmu. Tvoje maminka konečně našla způsob, jak na svých nových kolečkových bruslích zabrzdit. Kočárkem. Nějak mi teď dochází šťáva a nějaký suplementor bych taky uvítal: kdybych se odmlčel, tak to neznamená, že tě mám méně rád. Tvůj IT

, na prkně.

Jak prozrazuje foto, na strýcově žehlícím prkně na tebe čeká spousta úžasných, ručně šitých hraček. Strýc sám je sice nevyráběl, minimálně jedné však stál modelem. Je zvláštní, že čím víc jíš, tím méně častěji tlačíš - dnes jsi se poprvé požlutil až po obědě, když jsme si četli příběh Jak Vilík komínem vylít. Překvapivě nejde o vyprávění o holocaustu, nýbrž o čtvrtou kapitolu z Alenky. Při druhém venčení nás na zahrádce našla maminka na bruslích. Cestou zpět jsme na ni pokřikovali pokyny, jak má správně brzdit. Jsme v tomto směru oba přibližně stejně kompetentní: tvůj tatínek se s bruslením rozloučil ve třetí třídě lehkým otřesem mozku (v tom stavu jsem pak doma sledoval film Fantom Morrisvillů, na což do smrti nezapomenu). Odpoledne jsem podnikl menší nákup na zítřejší výjezdní zasedání katedry filozofie na děkanově chalupě. V podstatě jsem ale koupil jen tucet nealkoholických piv. Budu se za ně schovávat a pro změnu si uchovám svoji lidskou důstojnost. Tvůj IT

, knihod.

Dnes jsi na svého tatínka celý den pořvával. Když jsi na chvilku přestal, ujala se toho maminka. A to mám přitom pocit, že jsem si to dnes výjimečně nezasloužil. Maminka po mně dokonce hodila třemi knihami. Všechny byly ve francouzštině, o to víc se cítím uražený. To abys věděl, kdo rozpoutal letošní Týden domácího násilí. Jen pro úplnost dodávám, že maminka tímto agresivním aktem ukončila diskusi, zda je správný postup (a) koupit levný výrobek Tesco, ochutnat a až poté odmítnout, či (b) nic neochutnávat, levný výrobek Tesco rovnou odmítnout. Maminka pochopitelně zastávala apriorní variantu b, tatínek aposteriorní variantu a. Názorový střet sice zůstal nevyřešen, trumfy však drží ten, kdo nakupuje, že? Čili se můžeš těšit zkoušení Tesco-fazolí a Tesco-bábovky. Máme suplementor, je to bizarní zařízení. Až odrosteš, myslím, že ho bez problémů prodáme v komisním prodeji v jakémkoli sexshopu. Při venčení jsem zmokl, alespoň něco se dnes vyvedlo. Tvůj IT

, dementor.

Sotva dojíš, už kakáš. Tenhle vytuněný metabolismus je nejspíš zodpovědný za to, že nepřibíráš tolik, kolik bys měl. Tudíž jsem dostal za úkol koupit cestou z práce v lékárně "doplňkový systém ke kojení" a.k.a. suplementor. Lékárnice o ničem takovém, cituji, v životě neslyšela co to jako má být? Zároveň si mě podezíravě prohlížela, patrně se domnívala, že jsem úchyl, který se prostě přeřekl. Nemohu říct, že jsem její pochyby zcela rozptýlil tím, když jsem danou věc popsal jako "hrudní pípu". Suplementor tam samozřejmě neměli, dnešní dokrmování tedy muselo proběhnout zavedeným postupem, tj. maminka zpívala a tančila, já do tebe pral bílý roztok stříkačkou, tys to plival všude kolem. V supermarketu mi nefungovala platební karta, asi bych měl konečně poslechnout urgující emaily z banky a stavit se tam pro tu novou. Ruprt neostřikuje, ty ano. Tvůj IT

, krtek revisited.

Nakladatelství Albatros vydalo jako svoji 9753. publikaci (ta čísla nemohou být nahodilá) knihu Říkáme si s Krtkem. Autorem ilustrací je Zdeněk "Krtek" Miller, rýmy opatřil Jiří "Žáček" Žáček. Kniha obsahuje 31 barevných stran v nepříliš kvalitní brožované vazbě. Hned na úvod musím poznamenat, že publikace postrádá obsah či alespoň seznam kapitol, takže pro čtenáře je každá další stránka plná překvapení. Snad neprozradím příliš, když řeknu, že publikaci tvoří osm dvojstránkových Krtových dobrodružství oddělených sedmi omalovánkami a hádankami. U nich se obvykle nemá smysl dlouho zdržovat, neboť funkce takových intermezz je jediná: mají čtenáři dopřát jistý oddych při četbě dramatických Krtkových příhod. Musím však upozornit na fakt, že mnohé hádanky v této knize jsou natolik obtížné, že čtenáře spíše frustrují. Například cestu k ježkovi (s. 16-17) se mi podařilo nalézt až napočtvrté, stejně tak pokyn "dobarvi hadici a nepřetahuj!" mě dlouho značně znervózňoval. Nyní k výhradám k dramatické kostře knihy, tj. k vlastním Krtkovým dobrodružstvím. První pochybnost lze vznést k dramaturgii textu. Krtek se čtenáři představuje v příběhu Krtek a lízátko jako velmi naivní až infantilní savec, který na rozdíl od hmyzu (jmenovitě vos) není schopen správně identifikovat pamlsek. Přestože - jak se dozvídáme v sequelech - je vybaven rýčem, plete si lízátko s lopatou! Hned ve třetím textu, Krtek na poušti, však hrdina záhadně dospěje a je jako jediný schopen řešit krizovou situaci ("provedu to vědecky/bude voda pro všecky"). Ať už je na vině nekonzistence, nebo překotnost vyprávění, v každém případě se čtenář jen problematicky dokáže s hrdinou ztotožnit či ho alespoň pochopit. Další vadou publikace je morální ambivalence hrdiny. Na jedné straně je sice připraven pomoci přátelům, na druhé straně si ovšem hraje s otevřeným ohněm (Krtek a zápalky), s pochybnými chemikáliemi (Krtek malířem), dokonce se s myškou vloupává do školy (Ježek v kleci). Krtek není veskrze kladnou postavou i z toho důvodu, že neváhá vykořisťovat jiné členy komunity ("na želvě se projedu/hyjé, malá, kupředu"). Jakkoli se Jiří Žáček ve svých verších snaží o nápadité rýmy, nevyhnul se vždy cimrmanovskému absolutnímu rýmu ("zhoupneme se spolu, víš/poletíme výš a výš"), případně jeho text obsahuje zjevné zoologické nesmysly ("když se líhnou malí pštrosi/vystrkují z vajec nosy"). Podobný nesoulad nejdeme i na ose příběh-obraz: v dramatu Ježek v kleci chce neznámý zaměstnanec školy vycpat ježka. Je těžké brát tuto zápletku vážně, když školní kabinet už teď nabízí takové poklady jako je třeba vycpaný tučňák (s. 15). Moje hlavní výtka ovšem směřuje k obálce knihy. Úvodní ilustrace je totiž jasnou reklamou na náboženství, konkrétně na křesťanskou mši. Vidíme Krtka, kterak předčítá z knihy, vztyčený ukazováček jasně specifikuje kázání. Myš vpravo přijala Krtkův prstový message a šíří ho dál až k prostým králíkům dole; Ježek po levici nadšeně obsluhuje náboženský zvoneček; místo kadidelnice vidíme připravenou lopatičku. V trojrozměrné variantě vypadají Krtkova dobrodružství takto. Především z těchto důvodů doporučuji knihu Říkáme si s Krtkem spálit. Tvůj IT

, šoky.

Co je na této fotce opravdu zvláštní? No přece myš v krabici! Dnešek začal nevesele, hrozil ti první úraz. Chvíli jsem tě ráno nechal na posteli bez dozoru a odskočil si vedle s maminkou smlouvat o manšestráky, když se ozvala tupá rána. Zašprajcoval ses tělem vedle postele a zakousl se do rámu. Naštěstí ještě nemáš zuby, takže na posteli nezůstaly žádné stopy. Odpoledne jsem tě dokrmoval, maminka u toho tančila a zpívala, aby udržela tvoji pozornost. V tom ses poprvé zcela regulérně rozchechtal nahlas. Maminčin tanec je v tomto směru skutečně velmi plodný. Soused pod námi zemřel, prý asi spáchal sebevraždu kvůli depresím. Škoda, že neviděl tvoji maminku tančit. Tvůj IT

, totální spoiler: Kontakt

, drzost.

Fascinace urinem pokračuje, tak jak bylo koneckonců kdysi dávno předpovězeno, ba dokonce se šíří: jedna z navstev te vcera oznacila za "krasulínka", coz bych se stydel do sms napsat. Koupil jsem si párky v konzervě s trvanlivostí do roku 2012, asi vedlejší produkt kosmického výzkumu. Dnes je svátek dětí, nadělil jsem ti bramborový guláš. Jako trest za všechny podobné květnové stravovací prohřešky jsem si přikázal pět koleček kolem bloku. Poslední čtyři se mnou běhala nějaká cca pětiletá holčička. Celou dobu závodila, na závěr mě pobízela ještě do šestého kola ("panéé, estě jednóó). Krucinál, kde je nějaká úcta ke stáří?! Tvůj IT

, vítání.

Vítání občánků odráží ducha doby. Z vyprávění vím, že (a) tvého tatínka vítali zároveň s jinými dětmi; (b) dostal od národního výboru nějakou cash; (c) jeho otec a zároveň i tvůj děd měl na sobě oblek. Dnes se v pokrokových Bohunicích (a) již nevítá po komsomolsku, nýbrž individuálně; (b) od městské části jsi dostal kulové, respektive plyšáka a kartičku do městské knihovny; (c) tvůj otec měl na sobě manšestráky, protože před slavnostním charakterem ceremoniálu upřednostnil autentičnost prožitku. Nejsilnějším momentem obřadu byla samozřejmě básnička. Recitovala ji paní s logopedickou vadou a obočím tak výrazným, až jsme se s maminkou lekli. Paní asi měla být nějaká sudička - rýmovala, že tě v životě čekají "škaredky i krasssavitssse" - nejsem si ale textem úplně jistý, měl jsem dost práce s kontrolou smíchu. Obřad jsi zvládl vzorně, byl jsi společenský dokonce i během celého slavnostního oběda, tj. pokakal ses až doma. Dostal jsi bombastické dárky: od strýce kšiltovku se želvou, plavky a super sluneční brýle, od babičky plátěnou knížku. Publikace je plně pratelná, má tři číslované a tři nečíslované strany (kačenka, dům, auto). Recenzi na ni psát nebudu, nebylo by fér hodnotit knihu, jejíž jeden list píská a na druhém je zrcátko. Něco tak pravdivého a zároveň chytlavého jsem však už dlouho nečetl. Tvůj IT

, otesánek.

Máme tu další vývojový milník. Kam se poděly časy, kdy jsi při koupání pozoroval sprchu či Kuře na tripu? Proč už ve vaně neprojevuješ zájem o písně od skupiny Plavci? Objevil jsi urina a s takovou konkurencí se vážně nedá soupeřit. Bylo by ale příliš zjednodušující tvrdit, že ses z orální fáze kalupem přehoupl do fáze falické - při tvé frekvenci vyměšování je stejně vyloučeno, že by ses dostal za fázi anální. I nadále platí, že ožužláš všechno, co se ti dostane do perimetru; už ses pokusil spolknout postel, teplého hrocha Jardu a několik knih. Maminka ti při venčení dohodila nějakou Terezku. Věkový rozdíl je sice výrazný (14 dní v tvůj neprospěch bude časem znamenat celé roky, ženy stárnou rychleji), ale vypadá to, že děvče bude co k čemu, neboť se již zkouší v kočárku posadit. Hm, teď sis ho při přebalování málem urval. Tvůj IT

, houstone.

Jeden můj známý - soudce - se před nějakým tím rokem vsadil s kolegy o flašku, která že známá osobnost umře jako první. Jasnozřivě tehdy vyhrál láhev vodky Moskalyčky. Strašně se mi ten nápad líbil, takže jsme s děkanem kdysi uzavřeli stejnou sázku. Jako kultivovaní lidé ovšem s tím rozdílem, že flašku koupí ten, který vyhraje. Inu, vyhrál tvůj tatínek a jeho Svatopluk Beneš. Pak jsme se ještě vsadili, který známý pár se první rozvede, zatím k tomu mají nejblíž Topolánkovi paní děkanové. Samozřejmě, nedomnívám se, že by ze mě jeden šťastný morbidní tip hned udělal kmocháčka, anděla smrti, jednu věc ale ve světle posledních událostí prostě popřít nelze: mám pod palcem toalety. Je to tady, já to tušil, já to (tak přibližně) říkal. Tohle je tedy další, nová supersíla tvého tatínka - na dálku dokáže porouchat záchod a to i v kosmu! Teď konečně mohu svět udělat lepším, tak bacha. Komu bych tak dal za sanitární vyučenou, z koho bych měl dnes udělat mravnějšího člověka? Ta moc je vážně opojná a úplně mě korumpuje. Tvůj IT

, kadeřitník.

Tvůj tatínek se každých čtrnáct dní stává kubističtějším a kubističtějším, až je tak geometrický jako Stanislav Zindulka a musí se ostříhat. Jsem sám sobě lazebníkem, celou hlavu zvládnu objet za čtvrthoďku i s úklidem koupelny, toalety a často i předsíně. Tak mě napadá, že je to možná ta nejcennější (a jediná) praktická dovednost, kterou tě budu moci do života vybavit. No jo, člověk patnáct let chodí k holiči a je nevinný jako ta jeho "cestička, za uši". Pak rázem dospěje, pořídí si mikádo a začne pít alkohol. Než mu ale alkohol začne doopravdy chutnat, přijde podzim, vlasy opadají a je čas naučit se zručně stříhat ovce. Ale pryč s tou nostalgií, vždyť tvoje kakání je už zase žluté! A navíc jsem ti dnes založil stavební spoření, za pár let nám za ně koupíš kuchyňskou linku. Ech, čistě teoreticky, bylo by možné účelovost úvěru ze stavebního spoření prokázat nákupem rakve? Tvůj IT

, spoiling čili soutěž.

Objevil jsem webový nástroj na výrobu totálních spoilerů! Sežeňte si nějaký slavnější obraz - například tentok, tentok, nebo tentok - ospoilerujte jím libovolný známější film a pošlete. Vítěz získá nehynoucí slávu, co taky jiného. Použitou plenku jako odměnu za první místo nabízet nebudu, jelikož Pišta teď kaká nevkusně zeleně. Je to prý buď hladem (který nemá a mít nemůže, neboť do něj maminka tlačí jídlo permanentně), nebo kvůli dokrmování umělou výživou (což se taky moc nedaří a nikomu to příliš nešmakuje). S jídlem roste stres, tak to je. Váš IT

, totální spoiler: E.T. - Mimozemšťan