5. května 2008

, krtek.

Od tvojí maminky jsem dostal k svátku autorskou monografii Wernera Holzwartha a Wolfa Erlbrucha O krtkovi, který chtěl vědět, kdo se mu vykakal na hlavu. Knihu nelze žánrově přesně zařadit: na jedné straně jde o hloubavý detektivní příběh z naturalistické přírody (ne nadarmo kniha vyšla v nakladatelství Scientia), na druhé straně jde o burcující jinotajnou metaforu odcizené sociální společnosti. Mezi hlavní přednosti publikace patří propracovaná zápletka, která člověka nutí číst knihu takříkajíc "na jeden zátah", zvídavý čtenář je pak na několika posledních stranách odměněn výraznou pointou, dokonce i katarzí a morálním poselstvím. Tím nejpozitivněším kladem monografie je však bezesporu charismatický hrdina, tj. krtek s kakáním na hlavě. V žádném případě se nejedná o plochou, černobílou figurku, která se v rukou všemocného autora točí bez odpovídající motivace tu na jednu, tu na druhou stranu - kdepak, hlavním hybatelem zde není osud, náhoda či autorská zvůle, nýbrž hrdina sám. Čtenář se tak snadno může ztotožnit se silným, sebevědomým a zvídavým individuem, emancipovaným jedincem s jasně definovanými hodnotami a cíli. V krtkovi s kakáním na hlavě nacházíme moderní subjekt, který na jedné straně dokáže jasně projevit svůj kritický postoj (krtek na prasátko "udeřil", krtek se dokázal "rozlobit"), zároveň je však pln respektu k vyšší moci (krtek je "ohromen" koňskou koblihou, tváří tvář kravinci se mu "ulevilo"). Ta skutečně základní a elementární modernita subjektu je však zakotvena, jak jinak, v jeho racionálním rozumu (krtek si kozí bobky "se zájmem prohlédl"). Publikaci lze vytknout snad jediné, a to nebezpečný rasový stereotyp: v exposé je hlavní hrdina, intelektuál, líčen jako silně "krátkozraký", závěr se zase nese v duchu typizovaných maloměšťáckých hodnot, kdy se krtek "spokojeně a s klidným svědomím" vrací pod zem. Tato drobná vada na kráse však ani v nejmenším nezmenšuje význam monografie a můžeme jen doufat, že se s charismatickým hrdinou setkáme i v budoucnu. Na závěr se nabízí srovnání německého krtka s krtkem tuzemským: zatímco náš Krteček je švejkovsky naivní a jedná nanejvýš tehdy, jde-li o lízátko či kalhotky, německý krtek se nezastaví, byť jde v podstatě o hovno. A to je důvod, proč Německo během druhé světové války okupovalo nás a nikoli naopak. Maminka tě do knihy doplnila velmi věrně. Tvůj IT

3 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Čtenář recenze by měl být informován rovněž o překladatelsky náročné textové části příběhu, sugestivně imitující zvukovou stopu událostí: šplích cák, buch bác, ratata, klopiklap, plesk, prsk pšouk, pim. Může se pokusit přiřadit popsané zvuky vyměšování k aktérům příběhu:zajíc, prasátko,kůň,krtek,kráva,holub,koza.

Anonymní řekl(a)...

Hehe, tento sběratelský skvost jsem dostal před pár lety od sestry. Chci věřit tomu, že to byl příspěvek do sbírky kuriozit a ne jinotaj ;).

Anonymní řekl(a)...

Zkrátka (kni)hovna pro děti.