, na Větrné hůrce.

Každý tvůj prdík je požehnání. Třeba si z toho tvoje maminka vytvoří zvyk a začne za prdíky chválit i mě. Je totiž vážně za co, většinu času by pochvala střídala pochvalu. Někdy si myslím, že nejde ani tak o to, z jakých surovin je dané jídlo uvařeno, ale spíš, jestli prostě šmakuje. A pochopitelně, čím víc šmakuje, tím víc je za co chválit. Co když nesmí jíst během kojení nadýmavou stravu ani tatínkové? Provedu experiment a pokud se to potvrdí, zabiju se. Na včerejším zapíjení se mě kdosi zeptal na smysl života. Tehdy jsem nevěděl, dnes ráno jsem ale pochopil: smyslem života jsou fazole Heinz. Tvůj IT