2. března 2008

, bolehlav.

Několik posledních dnů tráví tvoje maminka každou volnou chvilku tím, že v různých materiálech vyhledává, co kojenec v tom kterém týdnu už obvykle zvládá. Podle jejího průzkumu jsi ve svém vývoji napřed tak o čtyři až šest týdnů, podle stejných materiálů jsem já o deset až dvanáct let pozadu. Dnes tě opět navštívila babička, opět přivezla chutný oběd, opět dávala rady a opět došlo na její svéráznou teorii, že za všechny známé i neznámé vývojové vady, dětské nemoci, neklidný nebo naopak příliš klidný spánek, vyrážku, zalepené oko a ambivalentní vztah k dudlíku může nedostatek čerstvého vzduchu. S ohledem na bodycount včerejší vichřice mi to přišlo poněkud cynické. Ode dneška si začínám vést záznamy o spolykaných ibalginech, tvoje maminka má pocit, že se jimi cpu nějak moc často a jsem pak nemístně veselý. Dnes zatím jen jeden, ale na druhý se schyluje. Tvůj IT


Žádné komentáře: