, dvojí metr.

Miminkům, těm je hej. Běžný člověk nad 139 cm se pohybuje v obvyklé síti opozitních přívlastků a je tedy buď tlustý, nebo hubený - chytrý, nebo hloupý - plešatý, nebo vlasatý. S dětmi je to jinak a miminózní přívlastky jsou vůbec tou nejlepší ukázkou hodnotového relativismu. Miminka jsou totiž buď krásně tlusťounká, nebo jsou tak akorát - jsou buď bystrá, nebo hodná - mají krásný tvareček lebečky, nebo mají naopak husté vlásky. Když dítě rádo křičí, má silnou osobnost, je zvídavé a komunikativní; když moc nekřičí, je klidné, samostatné a přemýšlivé. Když se mimino cpe, prodělává růstový skok; když naopak nechce jíst, je v jídle rozvážné a samo dobře ví, kdy má dost. Přes noc jsem (a) se vlastní vinou nachladil, (b) při snídaní se kousl do rtu a (c) v poledne připálil halušky, neboť jsem je chtěl mít rychle hotové. Být miminko, tak (a) jsem prozřetelně začal ladit svůj imunitní systém na blížící se jaro, (b) statečně snídal dál bez ohledu na bolest a vlastní nepohodlí, (c) prokázal svůj intelekt nezdařeným pokusem o optimalizaci výrobního procesu. V Kuřimské kauze nově figuruje i jakýsi tajemný "Doktor". Jestli teď vypuknou pogromy lidí s doktorským titulem, budu té nedávné rigorózní zkoušky ještě litovat. Reklamace kolotoče nad postýlku proběhla, jen nevím, kdo je vlastně vítěz: nakonec jsem totiž připlatil ještě další dvě stovky a koupil čtyři šedo-oranžové myši obojího pohlaví. Tvůj IT